Velryba grónská: Porovnání verzí

Přidáno 17 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava url v referenci; kosmetické úpravy
(→‎Reference: oprava zdroje IUCN)
m (Robot: oprava url v referenci; kosmetické úpravy)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[kytovci]] (Cetacea)
| čeleď = [[velrybovití]] (Balaenidae)
| binomické jméno = Balaena mysticetus
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1758]]
| mapa rozšíření = Cetacea range map Bowhead Whale.png
| popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské
}}
'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]], kde se zdržuje po celý rok. Patrně se jedná o nejdéle žijícího [[Savci|savce]], schopného dožít se 200 a více let.<ref name=":2">{{Citace periodika
 
== Výskyt ==
Velryba grónská je typickým obyvatelem studených [[Severní ledový oceán|arktických a subarktických vod]] [[severní polokoule]]. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně při pobřeží severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]]u.
 
== Popis ==
[[Soubor:Bowhead-1 Kate Stafford edit (16272151841).jpg|vlevo|náhled|Ohromná hlava velryby grónské]]
Velryba grónská má robustní tmavé tělo a velkou hlavu trojúhelníkového tvaru. Na spodní čelisti, v podstatě na bradě, je viditelně bíle zbarvena a poseta nepravidelnými černými flíčky. Velryba grónská dosahuje délky 14–18 [[Metr|metrůmetr]]ů a hmotnosti okolo 50–100 [[Tuna|tun]] (samice mívá větší rozměry než samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.
 
Vyznačuje se především mohutnou hlavou, s jejíž pomocí dokáže prorazit až 60 cm silnou vrstvu ledu<ref name=":4">Würsig, B. a C. Clark (1993).</ref>. Dále také až osm metrů dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40 % z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, který ji chrání před nízkými teplotami. Na [[Moře|moři]] se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 [[Kilometr za hodinu|km/h]], v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2817290/
| datum přístupu = 2019-02-09
}}</ref> Je schopna setrvat pod vodou až jednu hodinu, obvykle se však ponoří na méně než 20 minut.<ref name=":4" /> Při nízké viditelnosti se orientuje pomocí [[echolokace]]. Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrysknout vodu do výšky čtyř až šesti metrů.
 
=== Jedinečný genom ===
Velryba grónská má asi tisíckrát více [[Buňka|buněk]] v [[Organismus|organismu]] než jiní [[savci]] a měla by tak být obecně náchylnější na onemocnění související s věkem. Přesto má naopak mnohem vyšší odolnost proti stárnutí a je rovněž téměř imunní vůči [[Rakovina|nádorovému onemocnění]]. Při zkoumání jejího [[Genom|genomugenom]]u vědci nalezli dvě konkrétní [[Alela|alely]], které by mohly být zodpovědné za pozoruhodnou dlouhověkost této velryby. Jedinečná genetická informace může rovněž odhalit, jakým způsobem pracuje její nezvykle pomalý [[metabolismus]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The bowhead whale lives over 200 years: Can its genes tell us why?
| url = https://www.sciencedaily.com/releases/2015/01/150105101421.htm
| jazyk = en-US
| příjmení = Alexandru Micu
}}</ref> Podle vědců mají velryby grónské široký často se měnící repertoár a zvuky jimi vydávané připomínají [[Jazz|jazzovoujazz]]ovou hudbu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Poslechněte si, o čem zpívají velryby. Jsou to rození jazzmani, tvrdí vědci
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/poslechnete-si-o-cem-zpivaji-velryby-jsou-rozeni-jazzmani-tvrdi-vedci-7180376
[[Soubor:GreenlandWhaleLyd3.jpg|náhled|Kostra velryby grónské]][[Soubor:Balaena mysticetus NOAA.jpg|náhled|Kresba velryby grónské z roku 1987]]
=== Potrava ===
Živí se [[Plankton|planktonemplankton]]em a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril|krilemkril]]em)<ref name=":0" />, kterého je schopna za jediný den spořádat na dvě tuny, tedy asi 20 milionů těchto malých mořských [[Členovci|členovců]]. Technika jejího lovu spočívá v tom, že do jejich hejn pomalu vplouvá se zcela otevřenou tlamou. Namísto zubů je na bocích horní čelisti vybavena přibližně 350 [[Kostice (kytovci)|kosticemi]], které jí pomáhají potravu vycedit. Uchopenou kořist udrží těmito rohovitými hřebeny v tlamě a zároveň se pomocí nich zbaví přebytku nabrané vody. Spodní čelist je po stranách silně zahnutá a v podstatě [[Imitace|imituje]] obrovskou lžíci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bowhead Whale {{!}} American Cetacean Society
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20150905120155/http://acsonline.org/fact-sheets/bowhead-whale/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150905120155/http://acsonline.org/fact-sheets/bowhead-whale/
| datum vydání = 2015-09-05
| datum přístupu = 2019-02-09
[[Soubor:A bowhead whale is tail-slapping in the coastal waters of western Sea of Okhotsk by Olga Shpak, Marine Mammal Council, IEE RAS.jpg|náhled|Ocasní ploutev velryby grónské může na délku měřit až osm metrů]]
[[Soubor:Bowhead Whale 2002-08-10.jpg|vlevo|náhled|[[Inuité|Inutiská]] matka s dítětem na hlavě zabité velryby v roce [[2002]]]]
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] ([[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]) určil druh za [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]]<ref name=":1" />. Globální populace pravděpodobně roste<ref name=":1" /> a biologové na základě neúplných studií odhadují, že v mořích žije okolo 10 000 dospělých jedinců<ref name=":1" />. Nicméně tři z celkem asi pěti známých populací považují odborníci za [[Ohrožený taxon|ohrožené]], další za [[Zranitelný taxon|zranitelnou]] a teprve poslední zbývající za [[Málo dotčený taxon|málo dotčenou]].
 
Už v [[17. století]] byla velryba grónská obětí zničujících [[Lov velryb|velrybářských expedicí]]. Jejími komerčně velmi cennými přednostmi, kterými jsou silná vrstva tuku, rohovité kostice z [[Keratin|keratinukeratin]]u a obecně jako ohromný zdroj obživy, byla dohnána téměř k záhubě. První ochranný pakt vznikl teprve ve 30. letech [[20. století]] a údajně se jednalo o vůbec první svého druhu, který se týkal ochrany divoké [[Fauna|fauny]]. Učiněno tak bylo díky tehdejší mezinárodní organizací vystupující pod názvem [[Společnost národů]], založené po konci [[První světová válka|první světové války]].<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = Mehr Grönlandwale vor Grönland
| url = https://www.n-tv.de/wissen/fundsache/Mehr-Groenlandwale-vor-Groenland-article226580.html
413 155

editací