Witold Pilecki: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m (GR) File renamed: File:Proces Pileckiego 1948-2jpg.jpg → File:Proces Pileckiego 1948-2.jpg Criterion 6 (maintenance or bug fix) |
m Robot: oprava url v referenci; kosmetické úpravy |
||
Řádek 33:
}}</ref> Jeho děd, Józef Pilecki, strávil pro účast na povstání sedm let ve vyhnanství na [[Sibiř]]i. V roce 1910 se rodina Witolda Pileckého přestěhovala do [[Vilnius|Vilna]] (dnešní Vilnius v [[Litva|Litvě]]), kde vystudoval obchodní školu a vstoupil do tajného [[Svaz polského harcerstva|skautského spolku]] ({{cizojazyčně|pl|''Związek Harcerstwa Polskiego''}}). V roce 1916 se přestěhoval do města [[Orel (město)|Orel]], kde založil místní skautskou skupinu.<ref name="IPNweb"/>
[[Soubor:Krzyz Walecznych 1920.jpg|
Během [[první světová válka|první světové války]] se v roce 1918 přidal do skautské sekce polských obranných jednotek pod velením generála [[Władysław Wejtko|Władysława Wejtka]], působících ve vilenské oblasti. Když jejich sektor fronty obsadili [[bolševici]], prováděla jeho jednotka partyzánský boj za nepřátelskou linií. Pilecki následně vstoupil do pravidelné [[Polská armáda|Polské armády]] a zúčastnil se [[polsko-sovětská válka|polsko-sovětské války]] v letech 1919 až 1920, v níž sloužil pod majorem [[Jerzy Dąbrowski]]m.<ref name="IPNweb"/> Bojoval v kyjevské ofenzivě, kde se jeho [[jezdectvo|jezdecká]] jednotka podílela na obraně [[Grodno|Grodna]] (součást dnešního [[Bělorusko|Běloruska]]). Dne 5. srpna 1920 se přidal k 211. [[hulán]]skému regimentu a bojoval v klíčově [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u Varšavy]], v Rudnickém lese ({{cizojazyčně|pl|''Puszcza Rudnicka''}}) a zúčastnil se osvobození Vilna.<ref name="IPNweb"/> Dvakrát byl vyznamenán [[Kříž za chrabrost (Polsko)|Křížem za chrabrost]].<ref name="Whatfor">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = lodz.pl
| titul = Witold Pilecki „WITOLD“
| url =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080317062130/http://wilk.wpk.p.lodz.pl/~whatfor/biog_pilecki.htm
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
Řádek 97 ⟶ 98:
=== Osvětim (Auschwitz) ===
[[Soubor:Birkenau gate.JPG|
V roce 1940 Pilecki představil svým nadřízeným plán na infiltraci německého koncentračního tábora v [[Osvětim]]i ([[Auschwitz]]), s cílem získat informace o chodu tábora a zorganizovat mezi vězni odboj.<ref name="l389" /> Do té doby se moc nevědělo o účelu tábora a předpokládalo se, že jde o internační tábor či velké vězení, spíše než o [[vyhlazovací tábor]]. Nadřízení jeho plán schválili a zajistili mu falešný průkaz totožnosti na jméno Tomasz Serafiński. Dne 19. srpna 1940 vyrazil cíleně do ulic Varšavy v době zatýkání a byl zajat s dalšími zhruba dvěma tisíci civilisty (mezi nimi byl například pozdější polský ministr zahraničních věcí [[Władysław Bartoszewski]]).<ref name="l390">''The Mammoth Book of True War Stories''. S. 390.</ref> Po dvou dnech zadržování a bití gumovými pendreky byli transportováni do koncentračního tábora Auschwitz, kde bylo Pileckému přiděleno číslo 4859.<ref name="l390" />
Řádek 106 ⟶ 107:
| periodikum = American Historical Review
| rok = 1976
| ročník = 81
| číslo = 5
| doi = 10.2307/1853043
| issn = 0002-8762
Řádek 159 ⟶ 160:
== Komunistické Polsko ==
[[Soubor:Pilecki photo 1947.jpg|
Dne 9. července 1945 byl Pilecki osvobozen ze zajateckého tábora a nedlouho poté se přidal k [[2. polský sbor|2. polskému sboru]], umístěnému v [[Itálie|Itálii]], kde napsal [[monografie|monografii]] o Osvětimi.<ref name="IPNweb"/> Jak se vztahy mezi [[Polská exilová vláda|polskou exilovou vládou]] a [[Polský výbor národního osvobození|Polským výborem národního osvobození]] zhoršovaly, přijal v září 1945 rozkaz od generála [[Władysław Anders|Władysława Anderse]], aby se vrátil do Polska s falešným průkazem totožnosti, s úkolem shromažďovat zpravodajské informace pro exilovou vládu.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/>
Řádek 174 ⟶ 175:
=== Zatčení a poprava ===
[[Soubor:Proces Pileckiego 1948-2.jpg|
Dne 8. května 1947 byl zatčen ministerstvem veřejné bezpečnosti.<ref name="IPNweb"/> Před vlastním soudním procesem byl opakovaně mučen. Vyšetřování Pileckého aktiv vedl plukovník [[Roman Romkowski]]. Vyslýchal jej plukovník [[Józef Różański]] a poručíci S. Łyszkowski, W. Krawczyński, J. Kroszel, T. Słowianek, Eugeniusz Chimczak a S. Alaborski – muži, kteří byli obzvláště známí pro svou krutost. Pilecki však neprozradil žádné informace.<ref name="IPNweb"/>
[[Soubor:Proces Pileckiego 1948.jpg|
Dne 3. března 1948 se uskutečnil [[politický proces]] s Pileckim.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times]]
Řádek 204 ⟶ 205:
| jméno = Jan
| vydavatel = Spiegel Online
| titul =
| url = http://www.spiegel.de/international/europe/poland-searches-for-remains-of-world-war-ii-hero-witold-pilecki-a-848853.html
| datum vydání = 2012-08-09
Řádek 247 ⟶ 248:
| datum archivace = 2015-06-24
| nedostupné = ano
| příjmení = Ritchie
| jméno = Kevin
Řádek 468 ⟶ 469:
* {{Citace elektronické monografie
| vydavatel = doomedsoldiers.com
| titul = The Murder of Cavalry Captain Witold Pilecki
| url = http://www.doomedsoldiers.com/volunteer-to-Auschwitz.html
| datum přístupu = 2015-6-7
Řádek 482 ⟶ 483:
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = polsky
{{Autoritní data}}
Řádek 489 ⟶ 490:
{{DEFAULTSORT:Pilecki, Witold}}
[[Kategorie:Příslušníci Zemské armády]]
[[Kategorie:Osobnosti varšavského povstání]]
|