Šakal obecný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0
m Robot: -nevhodná url; kosmetické úpravy
Řádek 14:
| popis mapy = Výskyt šakala obecného
}}
 
'''Šakal obecný''' (''Canis aureus'') je druh [[Psovití|psovité]] [[šelmy]]. Obývá především [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropu]] a [[Jihozápadní Asie|jihozápadní]], [[Jižní Asie|jižní Asii]], ale i&nbsp;některé regiony [[jihovýchodní Asie]]. Nejpozději od roku 2006 byla jeho přítomnost zaznamenaná i v&nbsp;[[Česko|Česku]], přičemž pozorování postupně přibývají.<ref name=":37" /><ref name=":12">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kratochvíl
Řádek 291 ⟶ 290:
| isbn = 0952439069
| jazyk = en
}}</ref> Žije v&nbsp;[[Nepál|Nepálu]]u, [[Bhútán|Bhútánu]]u, Myanmaru, [[Thajsko|Thajsku]] a indických státech [[Sikkim]] a [[Ásám]].<ref name=":0" /> Roku 1833 jej poprvé popsal anglický zoolog [[Brian Houghton Hodgson]].
* '''Šakal obecný kavkazský''' (''Canis aureus moreotica'', též ''C. a. moreoticus'')<ref name=":29" />, je největší z&nbsp;poddruhů šakala obecného, samci i&nbsp;samice dorůstají celkové délky v&nbsp;průměru 120–125 cm a váží mezi 10 a 15 kg.<ref name=":20">LAPINI, L. Canis aureus (Linnaeus, 1758). In: BOITANI, Luigi; LOVARI, Sandro; TAGLIANTI, Vigna Augusto: ''Mammalia III: Carnivoria - Artiodactyla''. Bologna : Calderini, 2003. [https://books.google.cz/books?id=6_9KAAAAYAAJ&redir_esc=y Dostupné online]. [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/8850648790|8850648790]]. s. 228. (italsky)</ref> Mají hrubou srst, s&nbsp;výrazně tmavším zbarvením, než je patrné například u&nbsp;indického poddruhu. Končetiny, uši a čelo mívají načervenalou až kaštanovou barvu.<ref name=":0" /> Žije v&nbsp;[[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]], [[Malá Asie|Malé Asii]] a na [[Kavkaz]]u.<ref name=":0" />
* '''Šakal obecný srílanský''' (''Canis aureus naria'') měří 67 až 74 cm (tělo) a váží mezi 5 a 8,6 kg. Jeho zimní srst je kratší, hladší a ne tak hustá jako u&nbsp;indického poddruhu. Na zádech je zbarvení tmavší, většinou se zde mísí černé a bílé chlupy. Končetiny a břicho jsou světlejší a spíše žlutohnědé barvy. Při línání se barva srsti příliš nemění.<ref name=":1" /> Obývá jižní Indii a ostrov [[Srí Lanka]] a první popis provedl v&nbsp;roce 1916 [[Robert Charles Wroughton]].<ref>{{Citace periodika
Řádek 367 ⟶ 366:
| příjmení2 = Rook
| jméno2 = Lorenzo
| titul = A review on the Late Villafranchian medium-sized canid Canis arnensis based on the evidence from Poggio Rosso (Tuscany, Italy)
| periodikum = Quaternary Science Reviews
| datum =
Řádek 442 ⟶ 441:
| jazyk = en
| url =
}}</ref> Právě indičtí šakalové obecní vykazují největší [[Genetická rozmanitost|genetickou rozmanitost]] a je tedy pravděpodobné, že v době glaciálního maxima žila bazální populace šakalů v&nbsp;Indii (cca před 20 000 lety) a až přibližně na konci [[Pleistocén|pleistocénupleistocén]]u se rozšířila do jiných částí [[Eurasie]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Yumnam
| jméno = Bibek
Řádek 498 ⟶ 497:
| příjmení =
| jméno =
| autor = FREEDMAN, A. H.; GRONAU, I.; SCHWEIZER, R. M.; ORTEGA-DEL VECCHYO, D.; HAN, E.; SILVA, P. M.; GALAVERNI, M.; FAN, Z.; MARX, P.; LORENTE-GALDOS, B.; BEALE, H.; RAMIREZ, O.; HORMOZDIARI, F.; ALKAN, C.; VILA, C.; SQUIRE, K.; GEFFEN, E.; KUSAK, J.; BOYKO, A. R.; PARKER, H. G.; LEE, C.; TADIGOTLA, V.; SIEPEL, A.; BUSTAMANTE, C. D.; HARKINS, T. T.; NELSON, S. F.; OSTRANDER, E. A.; MARQUES-BONET, T.; WAYNE, R. K.; NOVEMBRE, J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
Řádek 518 ⟶ 517:
 
== Popis ==
[[Soubor:Greek jackal.jpg|vlevo|náhled|Lebka šakala obecného vystavená v&nbsp;[[Muséum national d'histoire naturelle]] v&nbsp;[[Paříž|Paříži]]i|alt=Lebka šakala]]
Tělo šakalů obecných je lehce stavěné a zároveň dobře osvalené. Vzhledem se podobají vlkům obecným, ale jsou menší, lehčí, mají delší trup, méně výrazné čelo, kratší končetiny a užší tlamu.<ref name=":30">HEPTNER a NAUMOV, str. 129.</ref> Jejich štíhlé končetiny jsou v poměru k tělu dlouhé a na tlapách mají malé polštářky.<ref name=":10">JHALA a MOEHLMAN, str. 157.</ref> Tělo samců měří mezi 71 a 85 cm, u&nbsp;samic je to 69 až 73 cm. Kohoutková výška pro obě pohlaví je 45–50 cm. Dospělí samci váží 6–14 kg, samice o&nbsp;něco méně: přibližně 7–11 kg.<ref name=":8">HEPTNER a NAUMOV, str. 132.</ref> Délka ocasu se rovná asi třetině délky celého těla.<ref name=":30" /> Pohlavní dimorfismus je patrný prakticky jen v rozměrech.<ref>HEPTNER a NAUMOV, str. 131</ref>
 
Řádek 557 ⟶ 556:
| příjmení = Stan
| jméno = Florin
| titul = Morphological Particularities of the Teeth Crown in Golden Jackal (Canis aureus moreoticus)
| periodikum = Scientific Works, C Series, Veterinary Medicine
| datum =
Řádek 585 ⟶ 584:
}}</ref>
 
Línají vždy na jaře a na podzim. V&nbsp;některých oblastech, například [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]] a [[Tádžikistán|Tádžikistánu]]u, ale jarní línání začíná již na konci zimy.<ref name=":14">HEPTNER a NAUMOV, str. 156–157.</ref> Zdejší studie zjistily, že pokud byla zima teplá, začínají šakali obecní pelichat již v&nbsp;polovině února, pokud byla studená, dochází k&nbsp;tomu až v&nbsp;polovině března.<ref name=":14" /> Obměna srsti se první projeví na hlavě a končetinách, postupně se rozšiřuje i&nbsp;na boky, hrudník a břicho a končí na [[ocas]]e. Podzimní línání začíná v&nbsp;polovině září a postupuje od zádi a ocasu k&nbsp;břichu, bokům a zbytku těla. Plně zimní podobu získává srst koncem listopadu.<ref name=":14" />
 
== Výskyt ==
Řádek 638 ⟶ 637:
| datum přístupu = 2017-12-19
| jazyk = en
}}</ref> V&nbsp;Asii žijí v&nbsp;oblasti od [[Thajsko|Thajska]] až po [[Arabský poloostrov]]. Bývají též vídáni ve [[Vietnam]]u, jižním [[Laos|Laosu]]u a [[Kambodža|Kambodži]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = DUCKWORTH
| jméno = J. W.
Řádek 657 ⟶ 656:
}}</ref> Vyhýbají se středoasijským pouštím [[Karakum]] a [[Kyzylkum]] (ačkoliv při okrajích a v oázách je možné je pozorovat),<ref name=":32">HEPTNER a NAUMOV, str. 142.</ref> ale žijí v&nbsp;indické [[Thárská poušť|Thárské poušti]].<ref name=":16">JHALA a MOEHLMAN, str. 158.</ref>
 
Jelikož jsou šakalové [[Všežravec|všežravci]], mohou obývat mnoho typů stanovišť. Jsou ale početní především v&nbsp;okolí řek a v&nbsp;údolích a nacházíme je i v bezprostřední blízkosti lidských obydlí; kupříkladu jedinec, který žil v centru [[Ázerbájdžán|ázerbajdžánského]] města [[Lenkoran]].<ref name=":32" /> V&nbsp;Indii jsou zaznamenáváni i&nbsp;v&nbsp;nadmořských výškách přesahujících 2000 m, nicméně v horách obecně se příliš nevyskytují.<ref name=":16" /> Jejich typickým biotopem bývá otevřená krajina porostlá vysokou trávou nebo keři a malým množstvím stromů, přičemž takové podmínky jim nabízí dobré úkryty pro lov i v případě hrozícího nebezpečí.<ref>HEPTNER a NAUMOV, str. 144.</ref> Nejsou dobře adaptováni na pobyt v dlouhodobě zasněžených oblastech, ačkoliv teploty okolo –25 &nbsp;°C pro ně nepředstavují potíž.<ref>HEPTNER a NAUMOV, str. 146.</ref>
 
V některých oblastech šakali obecní v minulosti vymizeli, například v polovině 20. století v [[Panonská pánev|Panonské pánvi]], později se zde ale znovu usadili.<ref name=":37">{{Citace periodika
Řádek 776 ⟶ 775:
=== Stravovací návyky ===
[[Soubor:Canis aureus Pench National Park.jpg|náhled|Šakal obecný krmící se na mršině [[Axis indický|axise indického]] (''Axis axis'')|alt=Šakal požírající svoji kořist]]
Šakalové obecní jsou zároveň [[Predátor|predátoři]] i&nbsp;[[Mrchožrout|mrchožroutimrchožrout]]i.<ref name=":17">HEPTNER a NAUMOV, str. 147–148.</ref> Jsou všežraví a jejich strava se mění podle ročního období a také podle rozšíření. Šakalové z&nbsp;okolí indického města [[Bharatpur]] v&nbsp;[[Rádžasthán]]u se živí ze 60 % [[hlodavci]], [[Ptáci|ptáky]] a ovocem, zatímco jídelníček jedinců z&nbsp;[[Národní park Kanha|Národního parku Kanha]] se z&nbsp;80 % skládá z&nbsp;hlodavců, [[Plazi|plazů]] a ovoce.<ref name=":16" /> Kromě masa se tedy živí i&nbsp;různými plody, nejčastěji z&nbsp;rostlin ''[[Carissa carandas]]'', [[Hřebíčkovec šabrejový|hřebíčkovců šabrejových]] (''Syzygium cumini''), [[Naditec jehnědokvětý|naditců jehnědokvětých]] (''Prosopis juliflora''), [[Kasie obecná|kasií obecných]] (''Cassia fistula'') nebo rostlin z&nbsp;rodu [[cicimek]] (''Ziziphus'').<ref name=":16" />
 
Na Kavkazu a v&nbsp;Zakavkazsku se šakalové obecní živí hlavně [[zajíc]]i a [[myš|drobnými hlodavci]], dále také [[bažant]]y, [[frankolín]]y, [[kachna]]mi, [[lyska]]mi, [[Slípka zelenonohá|slípkami]] a různými drobnými [[pěvci]]. Z&nbsp;rostlinných zdrojů jde o&nbsp;plody [[hloh]]u, [[dřín]]u, [[Mišpule obecná|mišpule obecné]] (''Mespilus germanica'') nebo [[Hrušeň obecná|hrušky]].<ref name=":17" /> V&nbsp;[[Maďarsko|Maďarsku]] zase tvoří 55 % jejich jídelníčku [[Hraboš polní|hraboši polní]] (''Microtus arvalis'') a [[Norník rudý|norníci rudí]] (''Myodes glareolus'') a další 41 % mršiny [[Prase divoké|divokých prasat]] (''Sus scrofa'').<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lanszki
| jméno = J.
Řádek 838 ⟶ 837:
 
=== Predátoři ===
Šakalové obecní v Evropě téměř nemají predátory. Výjimkou jsou [[Vlk obecný|vlci]], jejichž populace je ale nízká a fragmentovaná.<ref name=":35" /> V Asii je situace jiná. Mezi jejich nepřátele patří zdivočelí psi, kteří šakaly napadají, pokud se příliš přiblíží k lidským obydlím, nebo [[Hyena žíhaná|hyeny žíhané]] (''Hyaena hyaena''). V indickém [[Národní park Jima Corbetta|Národním parku Jima Corbetta]] pak jsou jako jejich hlavní predátoři uváděny [[krajty]].<ref name=":21" /> V minulosti šlo i o [[Tygr|tygrytygr]]y, jenže jejich populace se neustále zmenšuje a ke konfliktům se šakaly proto nedochází. Tradičními nepřáteli šakalů jsou [[Levhart skvrnitý|levharti]], kteří často loví rozličné psovité.<ref name=":23" />
 
=== Sociální chování ===
Řádek 886 ⟶ 885:
<br />
 
== Zdraví a úmrtnost ==
V zajetí se dožívají až 16 let, ve volné přírodě okolo 9 let.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hunter
Řádek 945 ⟶ 944:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-10-08
}}</ref> nebo infekce prvoky ''[[Leishmania donovani]]''. Z parazitických červů přenosných na člověka mohou šakalové hostit například [[Měchožil zhoubný|měchožila zhoubného]] nebo [[Měchožil bublinatý|bublinatého]], [[Svalovec stočený|svalovce]] (''Trichinella'' sp.), [[Škrkavka psí|škrkavku psí]] či [[Měchovci|měchovce]] (''Ancylostoma sp.'').<ref name=":25" /> Z [[Členovci|členovců]] se mohou u šakalů vyskytovat různé druhy [[Klíšťatovití|klíšťat]], [[Roztoči|roztočů]], [[Vši|vší]], [[Všenky|všenek]] a [[Blechy|blech]]. U šakalů v Evropě, Asii a Africe bylo zaznamenáno celkem 37 druhů klíšťat ze 6 rodů.<ref name=":25" /> Naopak [[svrab]] způsobený roztočem [[Zákožka svrabová|''Sarcoptes scabiei'']], jenž může decimovat populace lišek či jiných psovitých a kočkovitých šelem, je u šakalů málo častý.<ref name=":25" />
 
Z virových a bakteriálních nemocí přenosných na psy jsou šakalové vnímaví k [[Psinka|psince]], psí [[Parvoviróza psů|parvoviróze]] či [[Ehrlichióza|ehrlichióze]].<ref name=":31" /> V jižních částech Evropy figurují šakali jako rezervoár [[Vlasovec psí|vlasovce psího]] (''Dirofiloria immitis'').<ref>{{Citace periodika
Řádek 1 031 ⟶ 1 030:
}}</ref> Negativním následkem toho může být zvýšený počet konfrontací lidí a šakalů, kteří začnou potravu hledat v lidských obydlích.<ref name=":38" />
 
V Izraeli a Indii jsou tráveni: v případě Izraele je to úmyslné, naopak v Indii jsou hlavním cílem jedů jiní predátoři, jako jsou [[Levhart|levhartilevhart]]i nebo vlci.<ref name=":39" /><ref name=":21" />
 
=== Dopad na hospodářství ===
Kořistí šakalů bývají hospodářská zvířata, jako jsou krůty, ovce, kozy, telata domácích buvolů, nebo lovná zvěř, tedy mláďata [[Srnec obecný|srnců]] (''Capreolus capreolus''), [[Zajícovci|zajíci]], [[bažanti]], frankolíni, [[Nutrie říční|nutrie]] (''Myocastor coypus'') a [[Koroptev polní|koroptve]] (''Perdix perdix'').<ref name=":33">HEPTNER a NAUMOV, str. 163.</ref> V&nbsp;letech 1982–1987 bylo v&nbsp;Bulharsku evidováno 1053 útoků na malá hospodářská zvířata, na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] bylo zaznamenáno, že 1,5 až 1,9 % z&nbsp;nově narozených telat bylo zabito šakaly.<ref name=":34">GIANNATOS, str. 17.</ref> V&nbsp;obou případech byla důvodem přemnožená populace nebo ovlivňování jejich přirozeného prostředí lidmi.<ref name=":34" /> Šakali mohou ničit i&nbsp;úrodu vína, [[Kávovník|kávy]], [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[Podzemnice olejná|arašídů]], [[Meloun|melounůmeloun]]ů a [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]].<ref name=":18" /><ref name=":33" /> V Řecku však, i přes velkou populaci šakalů, je negativní dopad na zemědělství menší než u lišek nebo vlků.<ref>GIANNATOS, str. 3.</ref> Naopak šakali mohou mít i pozitivní vliv, především co se týče redukce hlodavců a požírání odpadků a mršin v okolí lidských obydlí.<ref name=":36">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ivory
| jméno = Alicia
Řádek 1 046 ⟶ 1 045:
}}</ref>
 
=== Legální status a ochrana ===
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) řadí šakaly obecné mezi [[Málo dotčený taxon|málo dotčené druhy]]. Jejich populace je široce rozšířená, v&nbsp;některých oblastech i&nbsp;velmi početná.<ref name=":41" /> Nejsou uvedeni ani na [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvě o&nbsp;mezinárodním obchodu s&nbsp;ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]] (CITES). Nicméně například směrnice Evropské unie, zvaná [[Směrnice o stanovištích]] (1992), stanovuje limity pro konání vlád v&nbsp;případě přemnožení šakalů. Cílem je zachování přírody a zdejších organismů, některé země s&nbsp;tím ale nesouhlasí; protože podle nich není tento druh původní.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Trouwborst
Řádek 1 141 ⟶ 1 140:
| jméno2 =
| titul = Animals in Stone: Indian Mammals Sculptured Through Time
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/650017689
| vydání = 1
| vydavatel = Brill
Řádek 1 150 ⟶ 1 149:
| isbn = 9789047443568
| isbn2 = 904744356X
| oclc = 650017689
| jazyk = en
}}</ref> Ranní vytí šakala je bráno jako znak štěstí.<ref>{{Citace monografie
Řádek 1 182 ⟶ 1 180:
| strany =
| isbn =
}}</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 1 195 ⟶ 1 193:
| jméno2 = N. P.
| titul = Mammals of the Soviet Union: Sirenia and Carnivora (Sea cows; Wolves and Bears)
| url =
| vydání = 1
| vydavatel = Science Publishers
Řádek 1 225 ⟶ 1 223:
| počet stran = 444
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Giannatos
| jméno = Giorgos
Řádek 1 244 ⟶ 1 242:
=== Externí odkazy ===
* [https://web.archive.org/web/20180601235027/http://www.iucnredlist.org/details/3744/0 Šakal obecný] na [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|The IUCN Red List of Threatened Species]]
* [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1853/ Šakal obecný] na [[BioLib|BioLibu]]u
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Canis aureus}}