Šakal obecný: Porovnání verzí

}}</ref> Žije v&nbsp;[[Nepál|Nepálu]]u, [[Bhútán|Bhútánu]]u, Myanmaru, [[Thajsko|Thajsku]] a indických státech [[Sikkim]] a [[Ásám]].<ref name=":0" /> Roku 1833 jej poprvé popsal anglický zoolog [[Brian Houghton Hodgson]].

| titul = A review on the Late Villafranchian medium-sized canid Canis arnensis based on the evidence from Poggio Rosso (Tuscany, Italy)

}}</ref> Právě indičtí šakalové obecní vykazují největší [[Genetická rozmanitost|genetickou rozmanitost]] a je tedy pravděpodobné, že v době glaciálního maxima žila bazální populace šakalů v&nbsp;Indii (cca před 20 000 lety) a až přibližně na konci [[Pleistocén|pleistocénupleistocén]]u se rozšířila do jiných částí [[Eurasie]].<ref>{{Citace periodika

| autor = FREEDMAN, A. H.; GRONAU, I.; SCHWEIZER, R. M.; ORTEGA-DEL VECCHYO, D.; HAN, E.; SILVA, P. M.; GALAVERNI, M.; FAN, Z.; MARX, P.; LORENTE-GALDOS, B.; BEALE, H.; RAMIREZ, O.; HORMOZDIARI, F.; ALKAN, C.; VILA, C.; SQUIRE, K.; GEFFEN, E.; KUSAK, J.; BOYKO, A. R.; PARKER, H. G.; LEE, C.; TADIGOTLA, V.; SIEPEL, A.; BUSTAMANTE, C. D.; HARKINS, T. T.; NELSON, S. F.; OSTRANDER, E. A.; MARQUES-BONET, T.; WAYNE, R. K.; NOVEMBRE, J.

[[Soubor:Greek jackal.jpg|vlevo|náhled|Lebka šakala obecného vystavená v&nbsp;[[Muséum national d'histoire naturelle]] v&nbsp;[[Paříž|Paříži]]i|alt=Lebka šakala]]

| titul = Morphological Particularities of the Teeth Crown in Golden Jackal (Canis aureus moreoticus)

Línají vždy na jaře a na podzim. V&nbsp;některých oblastech, například [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]] a [[Tádžikistán|Tádžikistánu]]u, ale jarní línání začíná již na konci zimy.<ref name=":14">HEPTNER a NAUMOV, str. 156–157.</ref> Zdejší studie zjistily, že pokud byla zima teplá, začínají šakali obecní pelichat již v&nbsp;polovině února, pokud byla studená, dochází k&nbsp;tomu až v&nbsp;polovině března.<ref name=":14" /> Obměna srsti se první projeví na hlavě a končetinách, postupně se rozšiřuje i&nbsp;na boky, hrudník a břicho a končí na [[ocas]]e. Podzimní línání začíná v&nbsp;polovině září a postupuje od zádi a ocasu k&nbsp;břichu, bokům a zbytku těla. Plně zimní podobu získává srst koncem listopadu.<ref name=":14" />

}}</ref> V&nbsp;Asii žijí v&nbsp;oblasti od [[Thajsko|Thajska]] až po [[Arabský poloostrov]]. Bývají též vídáni ve [[Vietnam]]u, jižním [[Laos|Laosu]]u a [[Kambodža|Kambodži]].<ref>{{Citace periodika

Jelikož jsou šakalové [[Všežravec|všežravci]], mohou obývat mnoho typů stanovišť. Jsou ale početní především v&nbsp;okolí řek a v&nbsp;údolích a nacházíme je i v bezprostřední blízkosti lidských obydlí; kupříkladu jedinec, který žil v centru [[Ázerbájdžán|ázerbajdžánského]] města [[Lenkoran]].<ref name=":32" /> V&nbsp;Indii jsou zaznamenáváni i&nbsp;v&nbsp;nadmořských výškách přesahujících 2000 m, nicméně v horách obecně se příliš nevyskytují.<ref name=":16" /> Jejich typickým biotopem bývá otevřená krajina porostlá vysokou trávou nebo keři a malým množstvím stromů, přičemž takové podmínky jim nabízí dobré úkryty pro lov i v případě hrozícího nebezpečí.<ref>HEPTNER a NAUMOV, str. 144.</ref> Nejsou dobře adaptováni na pobyt v dlouhodobě zasněžených oblastech, ačkoliv teploty okolo –25 &nbsp;°C pro ně nepředstavují potíž.<ref>HEPTNER a NAUMOV, str. 146.</ref>

Šakalové obecní jsou zároveň [[Predátor|predátoři]] i&nbsp;[[Mrchožrout|mrchožroutimrchožrout]]i.<ref name=":17">HEPTNER a NAUMOV, str. 147–148.</ref> Jsou všežraví a jejich strava se mění podle ročního období a také podle rozšíření. Šakalové z&nbsp;okolí indického města [[Bharatpur]] v&nbsp;[[Rádžasthán]]u se živí ze 60 % [[hlodavci]], [[Ptáci|ptáky]] a ovocem, zatímco jídelníček jedinců z&nbsp;[[Národní park Kanha|Národního parku Kanha]] se z&nbsp;80 % skládá z&nbsp;hlodavců, [[Plazi|plazů]] a ovoce.<ref name=":16" /> Kromě masa se tedy živí i&nbsp;různými plody, nejčastěji z&nbsp;rostlin ''[[Carissa carandas]]'', [[Hřebíčkovec šabrejový|hřebíčkovců šabrejových]] (''Syzygium cumini''), [[Naditec jehnědokvětý|naditců jehnědokvětých]] (''Prosopis juliflora''), [[Kasie obecná|kasií obecných]] (''Cassia fistula'') nebo rostlin z&nbsp;rodu [[cicimek]] (''Ziziphus'').<ref name=":16" />

Na Kavkazu a v&nbsp;Zakavkazsku se šakalové obecní živí hlavně [[zajíc]]i a [[myš|drobnými hlodavci]], dále také [[bažant]]y, [[frankolín]]y, [[kachna]]mi, [[lyska]]mi, [[Slípka zelenonohá|slípkami]] a různými drobnými [[pěvci]]. Z&nbsp;rostlinných zdrojů jde o&nbsp;plody [[hloh]]u, [[dřín]]u, [[Mišpule obecná|mišpule obecné]] (''Mespilus germanica'') nebo [[Hrušeň obecná|hrušky]].<ref name=":17" /> V&nbsp;[[Maďarsko|Maďarsku]] zase tvoří 55 % jejich jídelníčku [[Hraboš polní|hraboši polní]] (''Microtus arvalis'') a [[Norník rudý|norníci rudí]] (''Myodes glareolus'') a další 41 % mršiny [[Prase divoké|divokých prasat]] (''Sus scrofa'').<ref>{{Citace periodika

Šakalové obecní v Evropě téměř nemají predátory. Výjimkou jsou [[Vlk obecný|vlci]], jejichž populace je ale nízká a fragmentovaná.<ref name=":35" /> V Asii je situace jiná. Mezi jejich nepřátele patří zdivočelí psi, kteří šakaly napadají, pokud se příliš přiblíží k lidským obydlím, nebo [[Hyena žíhaná|hyeny žíhané]] (''Hyaena hyaena''). V indickém [[Národní park Jima Corbetta|Národním parku Jima Corbetta]] pak jsou jako jejich hlavní predátoři uváděny [[krajty]].<ref name=":21" /> V minulosti šlo i o [[Tygr|tygrytygr]]y, jenže jejich populace se neustále zmenšuje a ke konfliktům se šakaly proto nedochází. Tradičními nepřáteli šakalů jsou [[Levhart skvrnitý|levharti]], kteří často loví rozličné psovité.<ref name=":23" />

== Zdraví a úmrtnost ==

}}</ref> nebo infekce prvoky ''[[Leishmania donovani]]''. Z parazitických červů přenosných na člověka mohou šakalové hostit například [[Měchožil zhoubný|měchožila zhoubného]] nebo [[Měchožil bublinatý|bublinatého]], [[Svalovec stočený|svalovce]] (''Trichinella'' sp.), [[Škrkavka psí|škrkavku psí]] či [[Měchovci|měchovce]] (''Ancylostoma sp.'').<ref name=":25" /> Z [[Členovci|členovců]] se mohou u šakalů vyskytovat různé druhy [[Klíšťatovití|klíšťat]], [[Roztoči|roztočů]], [[Vši|vší]], [[Všenky|všenek]] a [[Blechy|blech]]. U šakalů v Evropě, Asii a Africe bylo zaznamenáno celkem 37 druhů klíšťat ze 6 rodů.<ref name=":25" /> Naopak [[svrab]] způsobený roztočem [[Zákožka svrabová|''Sarcoptes scabiei'']], jenž může decimovat populace lišek či jiných psovitých a kočkovitých šelem, je u šakalů málo častý.<ref name=":25" />

V Izraeli a Indii jsou tráveni: v případě Izraele je to úmyslné, naopak v Indii jsou hlavním cílem jedů jiní predátoři, jako jsou [[Levhart|levhartilevhart]]i nebo vlci.<ref name=":39" /><ref name=":21" />

Kořistí šakalů bývají hospodářská zvířata, jako jsou krůty, ovce, kozy, telata domácích buvolů, nebo lovná zvěř, tedy mláďata [[Srnec obecný|srnců]] (''Capreolus capreolus''), [[Zajícovci|zajíci]], [[bažanti]], frankolíni, [[Nutrie říční|nutrie]] (''Myocastor coypus'') a [[Koroptev polní|koroptve]] (''Perdix perdix'').<ref name=":33">HEPTNER a NAUMOV, str. 163.</ref> V&nbsp;letech 1982–1987 bylo v&nbsp;Bulharsku evidováno 1053 útoků na malá hospodářská zvířata, na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] bylo zaznamenáno, že 1,5 až 1,9 % z&nbsp;nově narozených telat bylo zabito šakaly.<ref name=":34">GIANNATOS, str. 17.</ref> V&nbsp;obou případech byla důvodem přemnožená populace nebo ovlivňování jejich přirozeného prostředí lidmi.<ref name=":34" /> Šakali mohou ničit i&nbsp;úrodu vína, [[Kávovník|kávy]], [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[Podzemnice olejná|arašídů]], [[Meloun|melounůmeloun]]ů a [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]].<ref name=":18" /><ref name=":33" /> V Řecku však, i přes velkou populaci šakalů, je negativní dopad na zemědělství menší než u lišek nebo vlků.<ref>GIANNATOS, str. 3.</ref> Naopak šakali mohou mít i pozitivní vliv, především co se týče redukce hlodavců a požírání odpadků a mršin v okolí lidských obydlí.<ref name=":36">{{Citace elektronické monografie

=== Legální status a ochrana ===

| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/650017689

}}</ref>

| url =

* {{Citace monografie

* [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1853/ Šakal obecný] na [[BioLib|BioLibu]]u