Veřejný zájem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
m Robot: -nevhodná url; kosmetické úpravy |
||
Řádek 16:
Na rozdíl od celospolečenského zájmu se veřejný zájem používá především v konkrétních případech, ve kterých dochází k rozporu mezi právy jednotlivce, např. [[Vlastnické právo|vlastnickými právy]], a zájmem společnosti. V takových případech může být na základě veřejného zájmu např. vyvlastněn pozemek, omezena shromažďovací práva, zasáhnuto do kulturních hodnot ohrožujících veřejnou mravnost a podobně. Z [[Etymologie|etymologického]] hlediska je veřejný zájem chápán jako zájem veřejnosti, v praxi je však mnohdy obtížné jej odlišit od státních a podnikatelských zájmů.<ref>{{Citace monografie
| titul = Velký sociologický slovník / 2 P - Ž
|
| vydání = Vyd. 1
| vydavatel = Univ. Karlova, Vyd. Karolinum
Řádek 28:
| jméno = Smith, Adam,
| titul = Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
|
| vydání = Nové přeprac. vyd. opatřené margináliemi
| vydavatel = Liberální Institut
Řádek 40:
| jméno2 =
| titul = The public philosophy
|
| vydání =
| vydavatel = Transaction Publishers
Řádek 66:
Na veřejný zájem se odvolává celá řada zákonů, Ústavou a Listinou počínaje, definován však v legislativě není. Jako neurčitý pojem nebo princip je do jisté míry protiváhou [[základní lidská práva|základních lidských práv]]. Podle Listiny může být například veřejný zájem (spolu se zákonem) důvodem omezení vlastnického práva.
Veřejný zájem ale zároveň nemůže ve všech případech automaticky převážit nad zájmem jednotlivce, pokud by ho zbavoval jeho základních práv. Ty jsou ve [[Vertikální vztah|vertikálních vztazích]] přímo aplikovatelná a zamezují [[
| titul = NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu
| periodikum = nalus.usoud.cz
| |||