Morava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Velkomoravská epocha: smazání lživé informace |
|||
Řádek 161:
V 7. století tvořila Morava součást [[Sámova říše|Sámovy říše]]. V první čtvrtině 9. století se v dolnomoravských úvalech začal formovat raně-středověký útvar. Jeho knížata, v novověku nazvaná [[Mojmírovci]], připojila r. 833 k sídelnímu jádru i zemi na druhé straně Karpat – [[Nitranské knížectví]] (jihozápadní [[Slovensko]]) a Morava se tak stala centrem prvního raně feudálního státu na území dnešního Česka – [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]].
Mezi Velkomoravskou říší a [[Byzantská říše|Byzancí]] byla v roce [[863]] uzavřena dohoda. [[Císař]] [[Michael III.]] vyšel vstříc žádosti knížete Rostislava a vyslal na Moravu [[misie|misii]] vedenou „[[soluň]]skými bratry“ [[Svatý Cyril|Konstantinem]] a [[Svatý Metoděj|Metodějem]]. Jejich zásluhou se Velkomoravská říše stala kolébkou slovanské vzdělanosti a začala se tu šířit východní větev [[křesťanství]]. Druhý z věrozvěstů se o něco později stal prvním
Velká Morava byla politicky a vojensky silným středoevropským státem s mocnými panovníky v čele (nejslavnějším byl [[Svatopluk]]) a na svou dobu udivující hmotnou kulturou. Prameny se mimo jiné zmiňují o velikosti a výstavnosti Svatoplukova města (neznámého jménem, snad ''Veligrad'') a bohatství jeho země.<ref>perský kupec Abú Omar ibn Rusta to zaznamenal ve svém díle ''Kniha vzácných drahokamů'' (viz článek J. Galatíka [http://www.slovane.cz/view.php?nazevclanku=co-napsal-ibn-rusta-o-krali-svatoplukovi-a-jeho-meste&cisloclanku=2006110004 Co napsal ibn Rusta o králi Svatoplukovi a jeho městě] na stránkách Slované.cz)</ref> Přesto nakonec říše, oslabená vnitřními dynastickými rozpory, nevydržela trvalý tlak Franků a zejména nájezdy nového protivníka z východu: kočovných [[Maďaři|Maďarů]].
| |||