Wikipedie

61 Cygni: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 17211519 uživatele 106.223.105.48 (diskuse) zrušena, promo
značka: vrácení zpět
m Robot: oprava url v referenci; kosmetické úpravy
Řádek 13:
| název = 61 Cygni
| obrázek = 61 cygni map.png
| popisek = Mapa souhvězdí Labutě s 61 Cygni
| ekvin = J2000.0
| con_cz = Labuť
Řádek 27:
| dist_ly = 11,36±0,06
| dist_pc = 3,48±0,02
| appmag_v = 5,21/6,03
| absmag_v = 7,48/8,33
| u-b = 1,155/+1,242<ref name="ind"/>
| b-v = 1,26<ref>http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-basic?Ident=61+Cyg&submit=SIMBAD+search</ref>
| v-r = ?
| r-i = ?
 
| var = A:[[hvězda typu BY Draconis|BY Draconis]], B:eruptivní proměnná
| spektrum = K5V/K7V<ref name="aricns"/>
| hmot_kg =
| hmot_msol = 0,7/0,63<ref name="near">{{Citace elektronické monografie
| url = http://joy.chara.gsu.edu/RECONS/TOP100.posted.htm
| titul = The one hundred nearest star systems
| příjmení = Staff
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Research Consortium on Nearby Stars, Georgia State University
| datum vydání =
| strany =
| jazyk =
| doi:
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
| rad_km =
| rad_rsol = 0,665±0,005/0,595±0,008<ref name="rad">{{Citace elektronické monografie
| url = http://iopscience.iop.org/0004-637X/657/1/486/
| titul = The radii of the nearby K5V and K7V stars 61 Cygni A & B. CHARA/FLUOR interferometry and CESAM2k modeling
| příjmení = Kervella
| jméno = P
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum vydání = březen 2007
Řádek 63:
| jazyk = anglicky
| doi: 10.1051/0004-6361:200810080
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
| lum_v = 0,215/0,15
| teplota = 4526±66/4077±59<ref name="tep">{{Citace elektronické monografie
| url = http://iopscience.iop.org/0004-637X/694/2/1085/
| titul = Directly Determined Linear Radii and Effective Temperatures of Exoplanet Host Stars
| příjmení = van Belle
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| datum vydání = březen 2009
Řádek 76 ⟶ 77:
| jazyk = anglicky
| doi: 10.1088/0004-637X/694/2/1085
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
| stáří = 6 miliard let
| p_rot = 35,37/37,84 dne<ref name="rot">{{Citace elektronické monografie
| url = http://iopscience.iop.org/0004-637X/657/1/486/
| titul = Chromospheric Activity in G and K Main-Sequence Stars, and What It Tells Us about Stellar Dynamos
| příjmení = Böhm-Vitense
| jméno = Erika
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| datum vydání = březen 2007
| strany = 486 až 493
| jazyk =
| doi: 10.1086/510482
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
| p_osc =
| HD = 201091▼
 
| HR = 8085▼
▲|HD=201091
| SAO = ▼
▲|HR=8085
| HIP = 201091▼
▲|SAO=
| TYC =
▲|HIP=201091
|TYC GC =
| BD = +38°4343▼
|GC=
| Argeland = ▼
▲|BD=+38°4343
| Gl = 820▼
▲|Argeland=
| Flamst = 61▼
▲|Gl=820
| con_zkr = Cyg▼
▲|Flamst=61
| synonyma = ADS&nbsp;14636&nbsp;AB, CCDM&nbsp;J21069+3844AB, CSI+38&nbsp;4343&nbsp;3, FK5&nbsp;793, IDS&nbsp;21024+3815, IRAS&nbsp;S21048+3831, PPM&nbsp;86047, UBV&nbsp;18287, WDS&nbsp;J21069+3845AB▼
▲|con_zkr=Cyg
▲|synonyma=ADS&nbsp;14636&nbsp;AB, CCDM&nbsp;J21069+3844AB, CSI+38&nbsp;4343&nbsp;3, FK5&nbsp;793, IDS&nbsp;21024+3815, IRAS&nbsp;S21048+3831, PPM&nbsp;86047, UBV&nbsp;18287, WDS&nbsp;J21069+3845AB
}}
 
'''61&nbsp;Cygni''', známá též jako '''Besselova hvězda'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/108824/CasPestMatFys_019-1890-2_9.pdf
| titul = Drobné zprávy z astronomie
| příjmení = Šuster
| jméno = J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| formát = PDF
| vydavatel = Union of Czech Mathematicians and Physicists
Řádek 119 ⟶ 120:
| strany = 112
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2010-11-19
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> či '''Letící hvězda''', je [[dvojhvězda]] v&nbsp;[[souhvězdí Labutě]]. Její složky tvoří dvě [[hlavní posloupnost|trpasličí hvězdy]] [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] [[Spektrální klasifikace#Třida K|K]] o jasnosti 5,2 a 6,03&nbsp;[[hvězdná velikost|mag]]. Dvojhvězda je to nenápadná, avšak zviditelnila se tím, že byla první hvězdou, u které se podařilo změřit [[paralaxa|paralaxu]] a určit její vzdálenost od [[Slunce]].
 
[[Friedrich Wilhelm Bessel]] u ní změřil v roce [[1838]] paralaxu 0,314[[Vteřina|″]],<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=FYZIKA HVĚZD – 2.4 Změření hvězdné paralaxy |url=http://archiv.ian.cz/data/ian1/ian/fyzika1.htm |datum přístupu=2009-11-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071011031637/http://archiv.ian.cz/data/ian1/ian/fyzika1.htm |datum archivace=2007-10-11 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url =http://web.archive.org/web/20041025012932/ http://www.seds.org/MESSIER/xtra/Bios/bessel.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20041025012932/http://www.seds.org/MESSIER/xtra/Bios/bessel.html
| titul = Friedrich Wilhelm Bessel (July 22, 1784 - March 17, 1846)
| příjmení =▼
| jménopříjmení =
| příjmení2jméno =
| jméno2příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Students for the Exploration and Development of Space
| datum vydání =
| strany =
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> což odpovídá vzdálenosti od [[Země]] 10,4&nbsp;[[světelný rok|světelných&nbsp;let]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.ari.uni-heidelberg.de/gaia/documents/bessel-1838/index.html
| titul = Bessel's 1838 parallax of 61 Cygni
| příjmení = Bessel
| jméno = Friedrich Wilhelm
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomische Nachrichten
| datum vydání = 1838
| strany =
| jazyk = německy
| datum přístupu = 2010-11-19
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070624220502/http://www.ari.uni-heidelberg.de/gaia/documents/bessel-1838/index.html
| datum archivace = 2007-06-24
| nedostupné = ano
}}</ref> Hodnota byla velmi blízko skutečné vzdálenosti 11,4&nbsp;světelných&nbsp;let. Hvězda byla Besselem zvolena, protože vykazuje velký [[vlastní pohyb]] po obloze, 5,2″ za&nbsp;rok.<ref name="navod">{{Citace elektronického periodika |titul=Na výletě Mléčnou dráhou |url=http://navod.hvezdarna.cz/navod/cestopis/srpen.htm |datum přístupu=2009-11-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081020002111/http://navod.hvezdarna.cz/navod/cestopis/srpen.htm |datum archivace=2008-10-20 |nedostupné=ano }}</ref> Z tohoto důvodu se někdy nazývá ''Letící hvězda''.<ref name="navod"/> Z rychlosti pohybu správně usuzoval, že se hvězda nachází velmi blízko Země. Vzhledem k Zemi je 15. [[Seznam nejbližších hvězd|nejbližší hvězdou]] (složky vícenásobných hvězd nejsou započítány) a zároveň 7. hvězdou s nejrychlejším pohybem po obloze.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.rssd.esa.int/index.php?project=HIPPARCOS&page=table362
| titul = The 150 Stars in the Hipparcos Catalogue with Largest Proper Motion
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = European Space Agency
| datum vydání =
| strany =
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-11-19
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V průběhu dvacátého století několikrát astronomové ohlásili objev planet obíhajících jednu ze dvou složek hvězdy, avšak nedávná precizní měření radiálních rychlostí hvězdy ukázala, že všechna předchozí měření byla chybná.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6WGF-45NJHPF-3G&_user=10&_coverDate=08%2F31%2F1995&_rdoc=1&_fmt=high&_orig=search&_origin=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=66127a57e91a5fb7a0da8558d61be0a9&searchtype=a
| titul = A Search for Jupiter-Mass Companions to Nearby Stars
| příjmení = Gordon A. H.
| jméno = Walker
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Icarus
| datum vydání = srpen 1995
Řádek 170 ⟶ 175:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1006/icar.1995.1130
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://iopscience.iop.org/1538-3881/132/1/177/
| titul = Detection Limits from the McDonald Observatory Planet Search Program
| příjmení = Wittenmyer
| jméno = R.A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astronomical Journal
| datum vydání = 2006
Řádek 182 ⟶ 188:
| jazyk = anglicky
| doi: 10.1086/504942
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://iopscience.iop.org/0004-637X/526/2/890/
| titul = The Lick Planet Search: Detectability and Mass Thresholds
| příjmení = Cumming
| jméno = A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astronomical Journal
| datum vydání = 1999
Řádek 194 ⟶ 201:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/308020
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> K dnešnímu dni{{kdy?}} žádné planety u hvězdy nebyly potvrzeny.
 
== Historie pozorování ==
Na velký vlastní pohyb 61&nbsp;Cygni poprvé poukázal [[Giuseppe Piazzi]] v roce [[1804]], který ji pojmenoval ''Letící hvězda''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/full/1990JHA....21..275F
| titul = Giuseppe Piazzi and the Discovery of the Proper Motion of 61-CYGNI
| příjmení = Fodera-Serio
| jméno = G.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| formát =
| vydavatel = JOURN. HISTORY OF ASTRONOMY
| datum vydání = 1990
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> Piazziho objev vzbudil ve své době malou pozornost vzhledem k relativně krátké době pozorování hvězdy – pouhých deseti let. V roce 1812 navrhl [[Friedrich Wilhelm Bessel]], aby hvězdě astronomové začali věnovat zvýšenou pozornost.
 
[[Friedrich Georg Wilhelm von Struve]] objevil roku 1830, že hvězda 61 Cygni je [[dvojhvězda|dvojhvězdou]]. Ještě mnoho let však nebylo jisté, zda se jedná o náhodné seskupení hvězd či gravitačně vázaný systém.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/full/1898ApJ.....8..246D
| titul = Remarks regarding the parallaxes of 61 Cygni and the probable physical connection of these two stars
| příjmení = Davis
| jméno = H. S
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astrophysical Journal
| datum vydání = 1898
Řádek 222 ⟶ 231:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/140527
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
Dvojhvězda vykazovala velký vlastní pohyb, který byl tehdy největším známým a tak když to kvalita astronomických pozorování umožnila, stala se 61 Cygni žhavým kandidátem na určení vzdálenosti metodou paralaxy. Dvojhvězda se stala první hvězdou (kromě Slunce), jejíž vzdálenost byla ze [[Země]] změřena. Měření bylo provedeno v roce 1838 Besselem, který naměřil paralaxu 0,3136". V dnešní době se udává hodnota paralaxy 0,28718", což odpovídá vzdálenosti hvězdy 11,36&nbsp;světelných let od Země.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1839AN.....16...65B
| titul = Bestimmung der Entfernung des 61sten Sterns des Schwans
| příjmení = Bessel
| jméno = Friedrich Wilhelm
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomische Nachrichten
| datum vydání = 12/1838
| strany =
| jazyk = německy
| doi = 10.1002/asna.18390160502
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
O několik let později byla objevena hvězda [[Groombridge 1830]] s větším vlastní pohybem. Groombridge 1830 hvězdné velikosti 6,4 mag lze pouhým okem pozorovat pouze za výjimečně tmavé oblohy. 61 Cygni je hvězda s největším vlastním pohybem, která je viditelná pouhým okem. Má sedmý nejvyšší vlastní pohyb z hvězd, které jsou uvedeny katalogu [[Hipparcos]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.rssd.esa.int/index.php?project=HIPPARCOS&page=areas
| titul = High Proper Motion Stars: Interesting Areas to View
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel =
| datum vydání =
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
V roce 1911 byla Besselova paralaxa z 0,3136" opravena na 0,310", a pozorování z Yerkesovy observatoře zjistila radiální rychlost hvězdy 62 km/s,<ref name="boss">{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1911AJ.....27...33B
| titul = Community of motion among several stars of large proper-motion
| příjmení = Boss
| jméno = Benjamin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání =
| strany = 33 až 37
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/103931
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> která společně s vlastním pohybem příčně k Zemi 79 km/s dává prostorovou rychlost kolem 100 km/s směrem k bodu 12 stupňů na západ od [[souhvězdí Orionu|Orionova]] pásu.
 
V roce 1911 publikoval [[Benjamin Boss]] údaje o tom, že 61 Cygni je členem skupiny hvězd,<ref name="boss"/> která byla později rozšířena o dalších 26 potenciálních členů. Mezi možné členy skupiny patří [[Beta Columbae]], [[Pí Mensae]], [[14 Tauri]] a [[68 Virginis]]. Typická prostorová rychlost této skupiny hvězd je od 105 do 114 km/s vzhledem ke Slunci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1959Obs....79..135E
| titul = White dwarf members of the 61 Cygni group
| příjmení = Eggen
| jméno = O. J
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Observatory
| datum vydání =
| strany = 135 až 139
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
Následkem velké úhlové vzdálenosti obou složek a dlouhé oběžné době kolem společného těžiště nebylo z počátku jasné, zda složky systému 61 Cygni jsou fyzicky spojeny. Příslušná oprava paralaxy z 0,360" na 0,288" dala rozdíl vzdálenosti hvězdy více jak dva světelné roky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://cdsads.u-strasbg.fr/cgi-bin/nph-bib_query?1898ApJ.....8..246D
| titul = Remarks regarding the parallaxes of 61 Cygni and the probable physical connection of these two stars
| příjmení = Davis
| jméno = H.S
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astrophysical Journal
| datum vydání = 1898
Řádek 292 ⟶ 306:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/140527
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> Měření paralaxy v roce 1917 prokázalo, že vzdálenost hvězdy je výrazně nižší.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://cdsads.u-strasbg.fr/cgi-bin/nph-bib_query?1917ApJ....46..313A&db_key=AST&nosetcookie=1
| titul = The luminosities and parallaxes of five hundred stars
| příjmení = Adams
| jméno = W.S
Řádek 303 ⟶ 318:
| strany = 313 až 339
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/142369
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> V roce 1934 bylo publikováno, že systém 61 Cygni je fyzickou dvojhvězdou a byly zveřejněny elementy dráhy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/full/1950JO.....33....1B
| titul = Second catalogue d'orbites d'Etoiles Doubles visuelles
| příjmení = Baize
| jméno = P
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Journal des Observateurs
| datum vydání = 1934
| strany = 1 až 31
| jazyk = francouzsky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
Pozorovatel s [[triedr]]em 7×50 může 61 Cygni pozorovat jako dvě binokulární pole jihovýchodně od jasné hvězdy [[Deneb]]. Oddělení dvou hvězd je mírně větší než úhlová velikost planety [[Saturn (planeta)|Saturn]] (16-20").<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://eclipse.gsfc.nasa.gov/TYPE/preface.html
| titul = Twelve Year Planetary Ephemeris: 1995 - 2006
| příjmení = Espenak
| jméno = Fred
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = NASA/Goddard Space Flight Center
| datum vydání =
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> Při ideálních pozorovacích podmínkách může dvojhvězdu rozlišit triedr s optickým výstupem 6 mm.
 
== Fyzikální vlastnosti ==
Řádek 336 ⟶ 354:
Ačkoli je 61 Cygni vidět pouhým okem jako jediná hvězda, jedná se o dvojhvězdu složenou ze dvou hvězd hlavní posloupnosti, [[oranžových trpaslík]]ů spektrální třídy K, 61
Cygni A a 61 Cygni B. Jasnější hvězda 61 Cygni A má zdánlivou hvězdnou velikost 5,2 mag, slabší 61 Cygni B má velikost 6,1 mag. Obě hvězdy jsou pravděpodobně starší než Slunce,<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1992A&A...264L..31G
| titul = Radio and X-ray emission from main-sequence K stars
| příjmení = Gudel
| jméno = M
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum vydání = 1992
| strany = L31 až L34
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> pohybují se relativní rychlostí 108 km/s vzhledem ke Slunci,<ref name="long">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.astronexus.com/node/41
| titul = Long-Term Stellar Motions, part 2: Shortcuts
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astronomy Nexus
| datum vydání = březen 2006
| strany =
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> což má za následek značný vlastní pohyb hvězdy po [[nebeská sféra|obloze]].<ref name="affer">{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2005A&A...433..647A
| titul = Spectroscopic determination of photospheric parameters and chemical abundances of 6 K-type stars
| příjmení = Affer
| jméno = L.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum vydání = duben 2005
Řádek 371 ⟶ 391:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1051/0004-6361:20041308
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> Vzdáleností 11 světelných let se jedná o jednu nejbližších hvězd od Slunce.<ref name="near"/> Hvězda bude nejblíže k Slunci kolem roku 20&nbsp;000, přibližně 9 světelných let.<ref name="long"/>
 
Obě hvězdy oběhnou kolem společného [[těžiště]] jednou za 659 let, jejich průměrná vzdálenost je 84 astronomických jednotek. [[Excentricita dráhy]] 0,48 znamená, že hvězdy jsou od sebe 44 astronomických jednotek v [[apsida (astronomie)|periastronu]] a 124 astronomických jednotek v [[apsida (astronomie)|apoastronu]]. Oběžné dráhy hvězd se těžko počítají z jejich hmotností a její hodnota tak zůstává sporná. V budoucnu by problém mohla vyřešit [[Hvězdná seismologie|astroseismologie]].<ref name="rad"/>
 
Složka A je asi o 11 procent hmotnější složka B.<ref name="near"/> Má hvězdnou aktivitu o periodě 7,5±1,7 let, která je mnohem výraznější než cyklus Slunce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1997ApJ...483..426F
| titul = Wavelet Analysis of Stellar Chromospheric Activity Variations
| příjmení = Frick
| jméno = P
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astrophysical Journal
| datum vydání = 1997
Řádek 387 ⟶ 408:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/304206
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> Dřívější odhad byl 7,3 roku.<ref name="hem">{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2003A&A...406L..39H
| titul = Evidence for coronal activity cycles on 61 Cygni A and B
| příjmení = Hempelmann
| jméno = A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum vydání = 1997
Řádek 399 ⟶ 421:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1051/0004-6361:20030882
| datum přístupu = 2010-11-19
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> Kombinace aktivity slunečních skvrn společně s rotací a [[chromosféra|chromosférickou]] činností je charakteristická pro proměnné hvězdy typu BY Draconis. Vzhledem k [[diferenciální rotace|diferenciální rotaci]] je rotace povrchu hvězdy podle zeměpisné šířky 27 až 45 dní, průměrná doba je 35 dní.<ref name="rot"/>
 
[[Hvězdný vítr]] hvězd vytváří bublinu v místním mezihvězdném mračnu. Ve směru pohybu hvězdy v [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráze]] se vyskytuje do vzdálenosti pouhých 30 AU, což je zhruba vzdálenost Neptunu od Slunce. Tato vzdálenost je nižší než vzdálenost mezi oběma složkami 61 Cygni, a tak hvězdy s největší pravděpodobností nesdílejí společnou atmosféru. Hustota atmosféry je pravděpodobně malá kvůli nízké hmotnosti a relativně vysoké rychlosti hvězdy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://iopscience.iop.org/0004-637X/574/1/412/
| titul = Measured Mass-Loss Rates of Solar-like Stars as a Function of Age and Activity
| příjmení = Wood
| jméno = Brian E
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| datum vydání = červenec 2002
Řádek 413 ⟶ 436:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/340797
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
Proměnnost složky B je méně pravidelná než složky A, s výraznými krátkodobými maximy. 61 Cygni B má 11,7letou periodicitu proměnnosti.<ref name="hem"/> Obě hvězdy vykazují hvězdné erupce, chromosférická činnost složky B je o 25 procent více aktivní než složky A.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2006A&A...460..261H
| titul = Coronal activity cycles in 61 Cygni
| příjmení = Hempelmann
| jméno = A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum vydání = 2006
| strany = 261 až 267
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1051/0004-6361:20065459
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> V důsledku diferenciální rotace se doba rotace pohybuje podle zeměpisné šířky mezi 32 až 47 dny, průměrná doba rotace je 38 dnů.<ref name="rot"/>
 
Věk soustavy 61 Cygni nelze spolehlivě určit. Kinematická data odhadují její stáří asi 10 miliard let.<ref name="affer"/> Gyrochronologie, neboli stanovení věku hvězdy na základě její rotace a barvy, dává průměrný věk 2,0±0,2 miliard let. Věk na základě chromosférické činnosti pro A a B je 2,36 a 3,75 miliard let. Horní hranice odhadu věku pomocí izochronické metody, která se týká evolučního modelu, je 0,44 až 0,68 miliard let.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://iopscience.iop.org/0004-637X/669/2/1167/
| titul = Ages for Illustrative Field Stars Using Gyrochronology: Viability, Limitations, and Errors
| příjmení = Barnes
| jméno = Sydney A
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| datum vydání = listopad 2007
| strany = 1167 až 1189
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/519295
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> V roce 2008 evoluční model CESAM2k z observatoře Côte d'Azur odhadl věk obou složek na 6,0±1,0 miliard let.<ref name="rad"/>
 
== Hledání planetárního systému ==
Při několika příležitostech bylo publikováno, že 61 Cygni má neviditelné průvodce, planety nebo [[hnědý trpaslík|hnědého trpaslíka]]. Tyto hypotézy poprvé publikoval Kaj Strand z observatoře v Sproul (pod vedením [[Peter van de Kamp|Petera van de Kampa]]) v roce 1942, kdy pozorováním zjistil drobné, ale systematické změny v oběžného pohyby 61 Cygni A a B. Tvrdil, že změny vyvolává třetí těleso na oběžné dráze kolem 61 Cygni A.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1943PASP...55...29S
| titul = 61 Cygni as a Triple System
| příjmení = Strand
| jméno = K. Aa
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Publications of the Astronomical Society of the Pacific
| datum vydání = únor 1943
| strany = 29 až 32
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/125484
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref> V roce 1957, s přihlédnutím k nejistotám, určil, že objekt má hmotnost osmkrát vyšší než Jupiter; dále vypočetl oběžnou dobu na 4,8 let a hlavní poloosu oběžné dráhy planety na 2,4 AU.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1957AJ.....62Q..35S
| titul = http://adsabs.harvard.edu/abs/1957AJ.....62Q..35S
| příjmení = Strand
| jméno = K. Aa
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Astronomical Journal
| datum vydání = 1957
| strany = 35
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/107588
| datum přístupu = 2010-11-19
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V roce 1977 sovětští astronomové z observatoře poblíž Pulkova u [[Petrohrad]]u oznámili, že planetární systém zahrnuje tři planety: dvě obří planety s šesti a dvanácti hmotnostmi Jupitera kolem 61 Cygni A, a jednu obří planetu se sedmi hmotnostmi planety Jupiter kolem 61 Cygni B.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/full/1978SvAL....4...50D
| titul = New data on unseen companions of 61 Cygni
| příjmení = Deich
▲| příjmení = Deich
| jméno = A. N.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Soviet Astronomy Letters
| datum vydání = leden únor 1978
| strany = 50 až 52
| jazyk = anglicky
| doi =
| datum přístupu = 2010-11-19
| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V roce 1978, Wulff Dieter Heintz ze Sproul observatoře dokázal, že důkazy o neviditelných společnících jsou nepodložené a není možno dokázat průvodce menšího než 6 procent hmotnosti [[Slunce]], tj. 60 hmotností [[Jupiter (planeta)|Jupitera]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1978ApJ...220..931H
| titul = Reexamination of suspected unresolved binaries
| příjmení = Heintz
| jméno = W. D
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = 1978
Řádek 492 ⟶ 521:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/155982
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
=== Možnosti planetárního systému ===
Když žádná planeta nebyla u hvězdy potvrzena, stanovil tým z observatoře McDonald limity pro přítomnost planet kolem 61 Cygni A a 61 Cygni B. U hvězd nemůže být planeta větší než 0,07 a 2,4 hmotnosti Jupitera blíže hvězdě než 0,05 a 5,2 AU.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://arxiv.org/abs/astro-ph/0604171
| titul = Detection Limits from the McDonald Observatory Planet Search Program
| příjmení = Wittenmyer
| jméno = Robert A.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomical Journal
| datum vydání = květen 2006
Řádek 507 ⟶ 537:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/504942
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
Vzhledem k blízkosti ke Slunci je dvojhvězda častým cílem zájmu astronomů. Obě hvězdy byly vybrány [[NASA]] jako cíle navrhované sondy [[Space Interferometry Mission]].<ref>{{Citace elektronické monografie| url =http://tauceti.sfsu.edu/~chris/SIM/t1.html| titul =SIM Planet Search Tier 1 Target Stars| příjmení =| jméno =| příjmení2 =| jméno2 =| vydavatel =San Francisco State University| datum vydání =| strany =| jazyk =anglicky| datum přístupu =2010-11-19| url archivu =https://web.archive.org/web/20070804210039/http://tauceti.sfsu.edu/~chris/SIM/t1.html| datum archivace =2007-08-04| nedostupné =ano}}</ref> Tato sonda by měla být potenciálně schopná detekovat planety třikrát těžší než Země ve vzdálenosti 2 AU od hvězdy.
 
Měřením tohoto systému byl zjištěn přebytek infračerveného záření daleko nad rámec obvyklého vyzařování hvězdami. Takový přebytek záření je většinou spojen s prachovým diskem, ale v tomto případě se nachází příliš blízko hvězdy, takže se může jednat o objekt, který dosud nebyl objeven dalekohledy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6WGF-45NJHPF-3G&_user=10&_coverDate=08%2F31%2F1995&_rdoc=1&_fmt=high&_orig=search&_origin=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=66127a57e91a5fb7a0da8558d61be0a9&searchtype=a
| titul = An 11.6 Micron Keck Search for Exo-Zodiacal Dust
| příjmení = Kuchner
| jméno = Marc J.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = The Publications of the Astronomical Society of the Pacific
| datum vydání = 1998
Řádek 523 ⟶ 554:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1086/316267
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 530 ⟶ 562:
<references>
<ref name="ind">{{Citace elektronické monografie
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1979A%26AS...36..297B
| titul = Photoelectric observations of stars with variable H and K emission components. III
| příjmení = Blanco
| jméno = C
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics Supplement Series
| datum vydání = 1997
Řádek 541 ⟶ 573:
| jazyk = anglicky
| doi:
| datum přístupu = 2010-11-19
}}</ref>
</references>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/61_Cygni“