Sedmidenní válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oryginalny dokument porozumienia stron w sprawie podziału - tekst w języku czeskim
zmiana kosmetyczna
Řádek 26:
Přítomnost [[Slované|Slovanů]] na [[Těšínsko|Těšínsku]] je doložena od [[8. století]]. Těšínsko se dostalo do závislosti na [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říši]]. Po jejím pádu jej ovládla [[České knížectví|česká knížata]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Po vpádu [[Polsko|polského]] knížete [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslava Chrabrého]] do českého knížectví na konci [[10. století]] připadlo Těšínsko polskému státu. [[Břetislav I.]] je sice získal koncem 30. let [[11. století]] nakrátko zpět, avšak roku [[1054]] nakonec připadlo znovu polským [[Piastovci|Piastovcům]]. V procesu drolení polského středověkého státu se koncem [[13. století]] vyčlenilo [[Těšínské knížectví]], v němž panovala boční linie Piastovců. Od roku [[1327]] bylo Těšínsko v lenní závislosti na českém králi a jako součást [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] se v druhé polovině [[19. století]] stalo i součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Na počátku [[20. století]] v oblasti žili [[Češi]], [[Poláci]], [[Němci]] a [[Židé]]. Významná část obyvatelstva nebyla národnostně vyhraněná a uvědomovala si pouze svou regionální slezskou příslušnost ([[Šlonzáci]]). V důsledku industrializace na Těšínsko přicházeli početní přistěhovalci, zejména z polské [[Halič]]e. V posledním rakouském sčítání lidu v roce [[1910]] uvedla nadpoloviční většina obyvatel Těšínska jako svoji obcovací řeč (tzv. ''Umgangssprache'') [[Polština|polštinu]], do této skupiny však byli zařazeni i Šlonzáci (hovořící do dnešní doby používaným [[těšínské nářečí|těšínským nářečím]]), kteří měli přátelské vztahy s Němci a orientovali se ostře protipolsky.
 
Po [[Zánik Rakousko-Uherska|rozpadu Rakouska-Uherska]] na Těšínsku vznikl český národní výbor (''Národní výbor pro Slezsko'') a polský národní výbor (''Rada Narodowa Księstwa Cieszyńskiego''). Polský výbor prohlásil Těšínsko za součást [[Polsko|Polska]] a vojensky většinu Těšínska v noci z [[31. říjen|31. října]] na [[1. listopad]]u [[1918]] obsadil. Český výbor prohlásil Těšínsko za součást [[Československo|Československa]]. Napětí se stupňovalo a snaha uklidnit situaci vedla k uzavření prozatímní dohody o rozdělení Těšínska mezi oba národní výbory.<ref>[https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/195589/edition/184279/content]; Protokol o schůzi zástupců zemského Narodního Výboru pro Slezsko w Polské Ostravě a polské narodové rady w Těšíně ohledně vzájemných poměrů v knížectví Těššínském</ref> Podle této dohody velká většina Těšínska prozatímně připadla Polsku, které tak získalo i kontrolu nad [[Košicko-bohumínská dráha|Košicko-bohumínskou dráhou]], jediným železničním spojením [[České země|Českých zemí]] s východním [[Slovensko|Slovenskem]]. Československá vláda a česká veřejnost toto rozdělení vnímaly jako dlouhodobě nepřijatelné. Polská strana byla s tímto rozdělením spokojena.
 
Na konec [[leden|ledna]] [[1919]] [[Polsko]] naplánovalo konání voleb do polského [[Sejm]]u. V rozporu s uzavřenou dohodou se tyto volby měly konat i v Polskem kontrolované části Těšínska, kde též Polsko zahájilo odvody místního obyvatelstva do polské armády.<ref name="Klimek44"/> V souvislosti s konáním těchto voleb Polsko v jím kontrolované části Těšínska rozmístilo vojenské jednotky. Československý protest proti konání voleb a vojenským odvodům místního obyvatelstva jako nepřijatelnému projevu státní svrchovanosti ve sporném území byl Polskem odmítnut a Československo se rozhodlo pro vojenské řešení sporu.