Romové: Porovnání verzí

Existuje bezbřehý a nepřehledný počet názvů, kterými lze Romy označovat. Je poplatný systému [[kasta|kast]] a podkast, zděděnému z indické kultury, a územnímu pohybu Romů po Evropě, Asii, Austrálii a Americe. Dva základní typy názvů jsou [[endonymum|endonyma]] a [[exonymum|exonyma]].

<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Bezbřehý a nepřehledný počet názvů, jimiž byly a jsou jednotlivé skupiny Romů označovány v průběhu své mimoindické historie, je poplatný indickému archetypu kastovní (příbuzensko- profesní) reprodukce a navíc územnímu pohybu Romů v různých politických a etno-lingvních prostředích Asie, Evropy, Ameriky a Austrálie. Početné jsou i typy, podle kterých můžeme názvy romských společenství a skupin kategorizovat. Dva základní typy jsou autonyma a exonyma (apelativa).}}</ref><ref group="pozn.">V citované literatuře se místo „endonyma“ používá také synonymum „autonyma“.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie

}}

„Mnohočetnost romských skupin je patrně pozůstatkem diferenciace Romů do původních indických kast a podkast.“</ref>

 

Základní a zastřešující endonymum je „Rom“.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Základní, patrně nejpůvodnější a svým způsobem zastřešující autonymum je etnické jméno (etnonymum) Rom.}}</ref> Všechny evropské dialekty Romštiny obsahují slovo „rom“ (pl. „roma“, adj. „romani“), znamenající „muž“ nebo „manžel“ („romni“ znamená „žena“ či „manželka“).<ref>{{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=All European dialects of the Roma language include the word „rom“, meaning man or husband. The female form is „romni“, meaning woman or wife.}}</ref> Toto endonymum vzniklo modifikací indického kastovního označení „dom“.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Ve fonetické modifikaci etnického/kastovního označení D/dom si je Romové přinesli z Indie.}}</ref>

{{ul|

{{li|Velikost kola vyjadřuje absolutní velikost romské populace}}

 

Výše uvedené skupiny se dělí do ještě menších podskupin a rodů; například [[Olašští Romové]] představují asi 10 % romské populace v Česku a nadále se dělí na [[Lovárové|Lováry]] (původně konští handlíři) a [[Kalderaši|Kalderaše]] (původně výrobci kotlů).<ref>{{Citace elektronické monografie

}}

„Výraznou komunitu tvoří Romové olašští s asi 10 %, kteří se dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. Zatímco jinde v Evropě najdeme rozličné olašské skupiny, u nás se v minulosti zpravidla objevovaly pouze dvě: Lovárové – koňští handlíři a Kalderaši – výrobci kotlů; v současné době žijí u nás většinou jen potomci někdejších Lovárů. I v rámci této komunity však dosud existuje jistá hierarchie podskupin a rodů.“</ref>

 

V Česku běžné označení „Cikán“ pochází z řeckého slova „athinganoi“ z 8. století<ref>{{cite journal| journal=Interkulturní vzdělávání - příručka nejen přo středoškolské pedagogy | title=Původ názvů Rom-Cikán|publisher=Člověk v tísni | author=Alinčová, Milena et. al| url=http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove.pdf |accessdate=8 September 2013|page=194|quote=V byzantských pramenech se slovo objevuje již v 8. století}}</ref>, které označovalo buď separátní heretickou sektu, nebo přímo samotné Romy.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}

„Podle některých badatelů bylo slovo Athinganoi označením pro příslušníky cizí heretické sekty, která se v oblasti Malé Asie věnovala věštění a černé magii. Romové měli být s touto sektou omylem ztotožněni, neboť se stejně jako oni věnovali magii, vzhledem se výrazně odlišovali od místního obyvatelstva, a navíc přicházeli ze stejné oblasti. Pobytem na maloasijském území mohli Romové převzít některé prvky místní kultury a zvyklosti, které byly typické i pro sektu Athinganů. Je však také možné, jak míní někteří byzantologové, že termínem Athinganoi byli od počátku nazýváni právě Romové.“</ref>

 

S termínem „Cikáni“ se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}

„Pro vztah většiny k romské menšině je příznačné, že tímto termínem byli Romové nazýváni svým okolím, aniž by jej sami vytvořili, nebo alespoň posléze akceptovali; s názvem Cikán se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.“</ref> V roce [[1990]] v Československé televizi tehdejší předseda [[Romská občanská iniciativa|Romské občanské iniciativy]] (ROI) [[Emil Ščuka|JUDr. Emil Ščuka]] prohlásil: „Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa.“<ref name="pape" />

| den vydání = 4

| url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/romove-pochazeji-z-kasty-nedotknutelnych_254291.html

 

=== Kočující Romové ve středověké Evropě ===

* nízká úroveň dosaženého vzdělání, 30 % romských dětí končí podle odhadů aktivistů v [[Speciální školství v Česku|praktických školách]],<ref>Lidové noviny 17. 2. 2012 Titulek: Kolonka Rom? I žáci s černými vlasy Autor: Michaela Kabátová, Barbora Říhová</ref>

* následná dlouhodobá [[nezaměstnanost]], až 57 % Romů v produktivním věku bylo v roce 2009 nezaměstnaných,<ref>{{Citace periodika

| jméno = Veronika

| autor = Veronika Rodriguez