Wikipedie

Papoušek karolinský: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m Robot: -nevhodná url; kosmetické úpravy
Řádek 27:
| datum_vydání = 9.10.2015
| datum_přístupu = 2018-02-20
| jazyk = en
| jazyk = en}}</ref> Vědecký popis prvně učinil až švédský biolog [[Carl Linné]] roku 1758. Zvolil vědecké jméno ''Psittacus carolinensis'' a popis ptáka zveřejnil ve svém díle ''[[Systema naturae]]'', vydání deset, strana 97.<ref name=":0" /> Do současného rodu ''Conuropsis'' byl papoušek karolinský přeřazen až později, roku 1891, a to [[Itálie|Italem]] [[Tommaso Salvadori|Tommasem Salvadorim]],<ref name="Eberhart">{{Citace monografie
| příjmení = George M
| jméno = Eberhart
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mysterious creatures : a guide to cryptozoology
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/50562074
| vydání = 2
| vydavatel = ABC-CLIO
| místo = Santa Barbara, Calif.
| rok =
| počet stran =
| strany = 87
| isbn = 1576072835
Řádek 49 ⟶ 50:
| datum přístupu = 2018-02-13
}}</ref> a v ní do [[tribus|tribu]] [[Arini]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Arini
| periodikum = www.biolib.cz
| vydavatel =
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1140360/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-13
}}</ref> který je tvořen převážně americkými papoušky. Náleží do [[rod (biologie)|rodu]] (generis) ''[[Conuropsis]]''.<ref name=":0" /> Popsány byly dva [[poddruh]]y (subspecie), oba během 18. století:<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
Řádek 68 ⟶ 69:
| příjmení = Fuller
| jméno = E
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Extinct birds
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/15593689
| vydání =
| vydavatel = Facts on File
| místo = New York, N.Y.
| rok =
| počet stran = 256
| strany = 150−153
Řádek 162 ⟶ 163:
| vydavatel = IUCN
| datum_přístupu = 2018-02-14
| jazyk = en
| jazyk = en}}</ref> Objevováni tu nicméně byli převážně jednotlivci. Směrem na západ se papoušek mohl objevit také v [[Texas]]u, [[Oklahoma|Oklahomě]] či [[Nebraska|Nebrasce]].<ref name="hume">{{Citace monografie
| příjmení = Hume
| jméno = Julian P.
Řádek 168 ⟶ 170:
| jméno2 = Michael
| titul = Extinct Birds
| vydání =
| vydavatel = Bloomsbury Pub
| místo = London
| rok = 2012
| počet stran = 545
| strany =
| isbn = 9781408157251
}}</ref> Vůbec nejzápadněji byl objeven v [[Colorado|Coloradu]].<ref name="Amrhein">{{Citace elektronické monografie
Řádek 183 ⟶ 185:
| datum_vydání = 2006
| datum_přístupu = 2018-02-14
| jazyk = en
| jazyk = en}}</ref> Pozorováni byli opět především jednotlivci.<ref name="hume" /> Při takovém areálu rozšíření mohl papoušek karolinský při tradičním pohledu obývat areál o rozloze až 2 500 000 kilometrů čtverečních.<ref name="NatureServe">{{Citace elektronické monografie
| titul = Conuropsis carolinensis - (Linnaeus, 1758)
| url = http://explorer.natureserve.org/servlet/NatureServe?searchName=Conuropsis+carolinensis
Řádek 198 ⟶ 201:
| datum_přístupu = 2018-04-22
| jazyk = en
}}</ref> a ve své studii vydané v roce 2017 silně snížil.<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Burgio
| jméno = Kevin R.
Řádek 229 ⟶ 232:
| vydavatel = genomics.senescence.info
| datum_přístupu = 2018-02-18
| jazyk = en
}}</ref>
 
Zbarvení bylo u obou pohlaví shodné, zde se pohlavní dvojtvárnost nevyvinula. Druh byl zbarven hlavně odstíny zelené, oranžové a žluté. Tělo bylo zelené, bledší na spodní straně těla. Rovněž ocas měl zelené zbarvení. Ohyby křídel a okraje ručních letek byly žluté, stejně tak hlava.<ref name="hume" /><ref name="Amrhein" /><ref name="Fuller" /> Toto zbarvení se odrazilo i v jednom původním názvu pro druh z jazyka indiánského kmene [[Seminolové|Seminolů]] „puzzi la nee” („žlutá hlava”).<ref name="Russel">{{Citace periodika
Řádek 253 ⟶ 257:
| datum_přístupu = 2018-02-20
| místo = robinsonlibrary.com
| jazyk = en
| jazyk = en}}</ref> Poté, co se papoušek stal vzácnějším, bylo možné pozorovat i menší skupinky, páry nebo i jednotlivce.<ref name="Vanished and Vanishing Parrots: Profiling Extinct and Endangered Species">{{Citace monografie
| příjmení1 = Forshaw
| jméno1 = J. P.
Řádek 264 ⟶ 269:
| isbn = 0643106502
| jazyk = en
| isbn2 = 9780643106505
| isbn2 = 9780643106505}}</ref> Svazky ve skupině posilovali papoušci vzájemným probíráním peří.<ref name="Amrhein" /> Den trávili především klidně ukryti ve stínu listoví, v brzkých raních hodinách a pozdním odpoledni se pak v menších skupinkách rozlétávali do krmných oblastí.<ref name="Vanished and Vanishing Parrots: Profiling Extinct and Endangered Species" />
 
Papoušek karolinský uměl rychle létat a během letu obvykle nepříjemně křičel; toto volání, znějící jako „''kí, kí, kí''“ se rozléhalo na velké vzdálenosti.<ref name="Fuller" /><ref name="Audubon" /> Vokální repertoár byl ovšem bohatší a papoušci mezi sebou komunikovali i pomocí jiných zvukových signálů. Dalšími výkřiky upozorňovali na nebezpečí ze strany predátorů či přivolávali své druhy, pokud byli zraněni. Pokud byl některý papoušek zabit, ostatní členové hejna se k němu vraceli a přelétávali nad ním.<ref name="Amrhein" /> Toto chování popsal jak Audubon,<ref name="Audubon" /> tak Wilson, kterému to zabíjení papoušků znechutilo.<ref name="Wilson92">{{Citace monografie
Řádek 284 ⟶ 290:
| místo = Edinburgh
| rok = 1831
| kapitola = Carolina_Parrot
}}</ref> Obecně byli krotcí a dali se ochočit.<ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = Butler
| jméno1 = Amos
Řádek 291 ⟶ 298:
| číslo = 9
| datum = 1892
| strany = 49−56
| strany = 49−56}}</ref> Na noc se papoušci karolinští uchylovali do bezpečí dutých stromů nebo pařezů, přičemž do jedné dutiny se namačkalo i více než dvacet ptáků. Větší množství nocujících jedinců se pravděpodobně vyvinulo jako adaptace na chlad. Během nocování se papoušci přidržovali vnitřní strany dutiny svými zobáky a drápy.<ref name="Vanished and Vanishing Parrots: Profiling Extinct and Endangered Species" /><ref name="Wilson93">Wilson, s. 93.</ref>
 
Poddruh ''C. c. ludoviciana'' pravděpodobně z chladných oblastí migroval do teplejších míst, poddruh ''C. c. carolinensis'' byl stálý.<ref name=":4" /> Pochybné jsou teorie o tom, že druh [[hibernace|hibernoval]].<ref name="hume" /> Na chlad byl nicméně alespoň částečně přizpůsobivý, někteří papoušci byli pozorování i při teplotách pod -30&nbsp;°C.<ref name=":4" />
Řádek 309 ⟶ 317:
| strany = 515
| isbn = 978-0-471-72761-3
| jazyk = en
| jazyk = en}}</ref> a pták mohl tento toxin absorbovat do těla. John James Audubon uvedl, že po sežrání papouška karolínského zemřelo několik koček. Své kočce dal sám sežrat vnitřnosti z několika zastřelených papoušků a ta brzy zmizela.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Birkhead
| jméno1 = Tim
Řádek 315 ⟶ 324:
| vydavatel = Walker & Company
| místo = New York
| isbn = 978-0-8027-7968-7
| isbn = 978-0-8027-7968-7}}</ref> Wilson zase ve své publikaci napsal, že mu jedna žena z města [[Natchez]] v [[Mississippi (stát)|Mississippi]] sdělila, že kočce podala maso z papouška a ta za kratší dobu zahynula.<ref name="Wilson93" /> Poté, co Wilsonovi jeho papoušek uhynul, provedl experiment, při kterém kočce s dvěma koťaty předložil maso a vnitřnosti papouška; žádné z testovaných zvířat však nevykazovalo příznaky otravy. Dotyčný pták však nebyl krmen řepněmi, a tak jedovatý být nemusel, pokus tedy neměl vypovídající hodnotu.<ref>Wilson, s. 99.</ref>
 
=== Rozmnožování ===
Řádek 335 ⟶ 345:
| strany = 13-16
| isbn = 978-0-313-34987-4
| jazyk = en
| jazyk = en}}</ref> Farmáři papoušky karolinské pronásledovali a hromadně stříleli kvůli ničení úrody, a to ještě nedlouhou dobu před vyhynutím. Přesná čísla takto zabitých ptáků nebyla evidována.<ref name="Saikku">{{Citace periodika
| příjmení = Saikku
| jméno = Mikko
Řádek 389 ⟶ 400:
| datum archivace = 2019-03-27
| nedostupné = ano
}}</ref>
 
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] prohlásil tento druh jako [[vyhynulý taxon|vyhynulý]] roku 1988.<ref name="iucn" /> V [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]] není zařazen.<ref name="Amrhein" />
Řádek 400 ⟶ 411:
| periodikum = Journal of the National Museum (Prague) National History Series
| datum vydání = 2012
| ročník =
| číslo =
| strany = 107 až 108
| url =
}}</ref>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Papoušek_karolinský“