Bakterie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
m Robot: oprava url v referenci; kosmetické úpravy |
||
Řádek 61:
== Výskyt a životní nároky ==
Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě.<ref>{{citace elektronické monografie
| url
| příjmení
| jméno
| jazyk
| titul
| vydavatel
| datum přístupu = 22-04-2008
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}} – neplatný odkaz !</ref> Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×10<sup>30</sup> (jedinců) bakterií. Celkový počet [[druh (biologie)|druhů]] se dá jen tušit, odhady sahají od 10<sup>7</sup> k 10<sup>9</sup> druhů.<ref>{{citace periodika | autor = CURTIS, T., SLOAN, W., SCANNELL, J | titul = Estimating prokaryotic diversity and its limits | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=12097644 | periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A | ročník = 99 | číslo = 16 | strany = 10494–9 | jazyk = anglicky | rok = 2002}}</ref><ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | příjmení = Schloss | jméno = P. | příjmení2 = Handelsman | jméno2 = J | titul = Status of the microbial census | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15590780#r6 | periodikum = Microbiol Mol Biol Rev | ročník = 68 | číslo = 4 | strany = 686–91 | rok = 2004}}</ref> Bakterie je možné nalézt v [[Půda|půdě]] (jsou součástí [[edafon]]u a nejvíce osidlují [[edafon#Rhizosféra|rhizosféru]]), ve [[voda|vodě]], v [[atmosféra|ovzduší]] i jakožto [[symbióza|symbionty]] uvnitř a na povrchu [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčných organismů]]. V jednom gramu půdy žije asi 40 miliónů bakterií, v jednom [[litr|mililitru]] sladké vody je jich přibližně milion.<ref>{{citace periodika | autor = WHITMAN, W., COLEMAN, D., WIEBE, W | titul = Prokaryotes: the unseen majority | url = http://www.pnas.org/cgi/content/full/95/12/6578 | periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A | ročník = 95 | jazyk = anglicky | číslo = 12 | strany = 6578–83 | rok
| jméno = Irene Mona
| příjmení = Klotz
Řádek 77:
| url = http://www.abc.net.au/science/articles/2005/11/22/1514148.htm
| titul = Lichen love space
| rok = 2005
}}</ref> Bakterie však mají různé požadavky na prostředí v němž žijí, významným hlediskem je [[teplota]], [[Kyseliny|kyselost]] a množství [[kyslík]]u. Podle teplotního optima se bakterie dělí na [[psychrofil]]ní (do 20 °C), [[mezofil]]ní (20–40 °C), [[termofil]]ní (40 °C a více) a případně též [[hypertermofil]]ní s optimem kolem 80 °C.<ref name="votava" /> Na základě kyselosti rozlišujeme [[alkalofil]]ní (v zásaditém prostředí), [[Neutrofilní organismus|neutrofilní]] (v ± neutrálním prostředí s pH 6–8<ref name="votava" />) či [[acidofil]]ní (v kyselém prostředí). Dalším významným hlediskem je vztah ke kyslíku. [[Aerobní]] bakterie (př. ''[[Mycobacterium]]'') vyžadují kyslík v atmosférické koncentraci, [[mikroaerofil]]ní (''[[Lactobacillus]]'') v koncentraci velmi nízké (cca 2 %), většina bakterií však patří mezi fakultativně [[anaerobní]], které rostou lépe v přítomnosti kyslíku, ale dokáží růst i bez něho. Na okraji tohoto spektra jsou striktně anaerobní druhy, které žijí jen v prostředí bez kyslíku (většina druhů rodu ''[[Clostridium]]'').<ref name="votava">{{citace monografie | titul = Lékařská mikrobiologie obecná | příjmení = Votava | jméno = Miroslav | vydavatel = Neptun | rok = 2001}}</ref> Z dalších limitujících činitelů je možno zmínit [[Vlhkost vzduchu|vlhkost]] (většina je vlhkomilných, suchomilné jsou [[Nocardia|nokardie]] či [[aktinobakterie|aktinomycety]]), [[hydrostatický tlak]] (z hlubokých moří známe i [[barofil]]ní bakterie), [[osmotický tlak]] (především v závislosti na množství [[soli|solí]]) a podobně.<ref name="votava" />
Řádek 137 ⟶ 138:
Dříve se mělo za to, že prokaryotická buňka nemůže být větší než řádově desítky mikrometrů vzhledem k omezeným možnostem [[difuze]], která hraje hlavní úlohu při transportu látek buňkou. Mezi bakterie, které jsou zřejmě výjimkou z tohoto pravidla, patří například ''[[Epulopiscium fishelsoni]]'', jejíž 0,2–0,7 mm dlouhé buňky jsou větší než buňky většiny [[Prvoci|prvoků]].<ref>{{citace periodika | autor = Angert E. R., Clements K. D., Pace N. R | titul = The largest bacterium | periodikum = Nature | jazyk = anglicky | ročník = 362 | číslo = 6417 | strany = 239–241}}</ref> V současnosti je největší známá bakterie ''[[Thiomargarita namibiensis]]'' (0,75 mm).<ref>{{citace periodika | url = http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/284/5413/415?maxtoshow=&HITS=&hits=&RESULTFORMAT=&fulltext=Thiomargarita+namibiensis&andorexactfulltext=and&searchid=1&FIRSTINDEX=0&resourcetype=HWCIT | jazyk = anglicky | titul = Giant Sulfur-Eating Microbe Found | rok = 1999 | periodikum = Science | ročník = 284 | číslo = 5413 | strany = 415}}</ref>
Naopak nejmenší jsou bakterie rodu ''[[Mycoplasma]]'' (a příbuzný ''[[Ureaplasma]]'') s průměrem buňky jen asi 0,1–0,3 μm. Nemají [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]], a proto byly dříve považovány za [[virus|viry]].<ref name="microbio" /> Malé jsou i [[Rickettsia|rickettsie]] a [[chlamydie]]. Ještě mnohem menší jsou však kontroverzní nálezy, označované jako [[nanobakterie]], které dosahují velikosti jen 50–200 [[Metr|nanometrů]] (0,05–0,2 μm),<ref>{{citace elektronické monografie|příjmení=Folk|jméno=Robert|titul=Nanobacteria: surely not figments, but what under heaven are they?| url = http://naturalscience.com/ns/articles/01-03/ns_folk.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20151130021047/http://naturalscience.com/ns/articles/01-03/ns_folk.html|jazyk=anglicky|rok=1997}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|příjmení=Hart|jméno=Stephen|titul=Small World|url=http://www.astrobio.net/topic/origins/extreme-life/small-world/|jazyk=anglicky|rok=2003}}</ref> podle nejnovějších výzkumů se však nejedná o živé organismy, ale o krystaly [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] v [[krevní sérum|krevním séru]].<ref>{{citace elektronické monografie
| titul = Nanobakterie jsou neživé
| příjmení = Petr
Řádek 224 ⟶ 225:
| url = http://www.ucmp.berkeley.edu/precambrian/archaean.html
| vydavatel = University of California
| titul = Introduction to the Archaean
}}</ref> Předkem dnešních bakterií byly jednobuněčné organismy, jež se vyvinuly na Zemi před čtyřmi miliardami let a patřily k vůbec prvním formám [[život]]a. Další tři miliardy let všechny organismy na Zemi byly mikroskopické, přičemž po celou dobu dominovaly bakterie spolu s [[archea]].<ref>{{citace periodika | příjmení = Schopf | jazyk = anglicky | jméno = J | titul = Disparate rates, differing fates: tempo and mode of evolution changed from the Precambrian to the Phanerozoic | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/picrender.fcgi?artid=44277&blobtype=pdf | periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A | ročník = 91 | číslo = 15 | strany = 6735–42 | rok = 1994}}</ref><ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | autor = DeLong E., Pace N | titul = Environmental diversity of bacteria and archaea | periodikum = Syst Biol | ročník = 50 | číslo = 4 | strany = 470–78 | rok = 2001}}</ref> Přestože byly objeveny fosílie bakterií (např. [[stromatolit]]y), nedostatek zjistitelných znaků znemožňuje jejich určení a hlubší studium. Srozumitelné údaje se zjišťují pomocí [[Sekvenování|sekvenace]] genomu recentních bakterií. Díky této technice vědci částečně rekonstruovali bakteriální [[Fylogenetický strom|strom života]] a zdá se, že bakterie jsou postranní větví linie, z níž se vyvinuly archea a [[eukaryota]].<ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | autor = Brown J. R., Doolittle WF | titul = Archaea and the prokaryote-to-eukaryote transition | periodikum = Microbiol. Mol. Biol. Rev | ročník = 61 | číslo = 4 | strany = 456–502 | rok = 1997 | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=9409149}}</ref> [[Poslední společný předek|Posledním společným předkem]] bakterií a archeí byl pravděpodobně [[hypertermofil]], který žil před 2,5–3,2 miliardami let.<ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | autor = Di Giulio M | titul = The universal ancestor and the ancestor of bacteria were hyperthermophiles | periodikum = J Mol Evol | ročník = 57 | číslo = 6 | strany = 721–30 | rok = 2003}}</ref><ref>{{citace periodika | autor = Battistuzzi F., Feijao A., Hedges S | titul = A genomic timescale of prokaryote evolution: insights into the origin of methanogenesis, phototrophy, and the colonization of land | jazyk = anglicky | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15535883 | periodikum = BMC Evol Biol | ročník = 4 | strany = 44}}</ref>
Řádek 301 ⟶ 303:
| titul = Sinice, třída Cyanophyceae, oddělení Cyanophyta
| url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=S006
| vydavatel = VŠCHT Praha
}}</ref> === Sporulace ===
Řádek 343 ⟶ 346:
| titul = Bacteria: Life History and Ecology
| autor = University of California – Museum of Paleontology
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Řádek 369 ⟶ 372:
| místo = Praha
| rok = 2007
| isbn =
| strany = 87
}}</ref>
Řádek 395 ⟶ 398:
Množství bakterií vytváří [[mikroflóra|mikrobiální]] povlak i na lidské [[kůže|kůži]]. Přestože je lidská [[pokožka (živočichové)|pokožka]] suchá, slaná a [[Kyseliny|kyselá]], roste na ní velké množství bakterií, jako ''[[Corynebacterium]]'', ''[[Stafylokok|Staphylococcus]]'', ''[[Micrococcus]]'' a mnohé další. Většinou kožní bakterie žijí v blízkosti [[potní žláza|potních žláz]] a u kořene [[vlas]]ů. Bakterie jsou i důvodem, proč lidé páchnou, když se [[pot]]í.<ref>{{citace elektronické monografie
| titul
| jazyk
| url
| autor
| datum přístupu = 24-04-2008
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}} – neplatný odkaz !</ref>
Řádek 422 ⟶ 425:
=== Využití v ochraně životního prostředí ===
Schopnost bakterií rozkládat mnohé látky se využívá především v zpracovávání (např. toxického) [[odpad]]u i jiných způsobech [[bioremediace]]. V [[čistírna odpadních vod|čistírnách odpadních vod]] je velmi často podporován růst [[aerobní]]ch rozkladných bakterií tím, že je odpadní voda promíchávána kyslíkem za vzniku tzv. [[aktivovaný kal|aktivovaného kalu]],<ref>{{citace periodika | autor = Beychok, Milton R | titul = Performance on surface-aerated basins | periodikum = Chemical Engineering Progress, Symposium series | ročník = 67 | jazyk = anglicky | číslo = 107 | strany = 322–339 | rok = 1971 | url = http://md1.csa.com/partners/viewrecord.php?requester=gs&collection=ENV&recid=7112203&q=&uid=788301038&setcookie=yes | příjmení =
Consumer Awareness Information Pamphlet| jazyk =anglicky| url =http://www.agwt.org/info/septicsystems.htm| datum přístupu =20-05-2008| url archivu =https://web.archive.org/web/20080517080933/http://www.agwt.org/info/septicsystems.htm| datum archivace =17-05-2008| nedostupné =ano}} – neplatný odkaz !</ref> Bakterie schopné trávit [[uhlovodíky]] v [[ropa|ropě]] jsou využívány při čištění [[ropná skvrna|ropných skvrn]],<ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | autor = Cohen Y | titul = Bioremediation of oil by marine microbial mats | periodikum = Int Microbiol | ročník = 5 | číslo = 4 | strany = 189–93 | rok = 2002}}</ref> na pláže se někdy přidává hnojivo, aby se růst bakterií podpořil (např. po havárii tankeru [[Exxon Valdez]]). V chemickém průmyslu se bakterie používají k produkci nejrůznějších [[Látka|chemických látek]], případně [[lék]]ů či [[agrochemikálie|agrochemikálií]].<ref>{{citace periodika | jazyk = anglicky | autor = Liese A., Filho M | titul = Production of fine chemicals using biocatalysis | periodikum = Curr Opin Biotechnol | ročník = 10 | číslo = 6 | strany = 595–603 | rok = 1999}}</ref> Bakterie se rovněž používají namísto [[Pesticidy|pesticidů]] v [[biologický boj|biologickém boji]] proti [[škůdce|škůdcům]]. V tomto ohledu je známá půdní bakterie ''[[Bacillus thuringiensis]]'' (BT).<ref>{{citace periodika | autor = Aronson A. I., Shai Y | titul = Why Bacillus thuringiensis insecticidal toxins are so effective: unique features of their mode of action | periodikum = FEMS Microbiol. Lett | jazyk = anglicky | ročník =195 | číslo = 1 | strany = 1–8 | rok = 2001}}</ref> Pomocí [[geneticky modifikovaný organismus|geneticky upravených]] bakterií se také vyrábí [[inzulin]] a další [[hormon]]y, [[enzym]]y, [[růstový faktor|růstové faktory]] či [[protilátka|protilátky]].<ref>{{citace periodika | autor = Walsh G | titul = Therapeutic insulins and their large-scale manufacture | periodikum = Appl Microbiol Biotechnol | ročník = 67 | číslo = 2 | jazyk = anglicky | strany = 151–9 | rok = 2005}}</ref><ref>{{citace periodika | autor = Graumann K., Premstaller A | titul = Manufacturing of recombinant therapeutic proteins in microbial systems | periodikum = Biotechnol J | ročník = 1 | číslo = 2 | jazyk = anglicky | strany = 164–86 | rok = 2006}}</ref>
| |||