Emoce: Porovnání verzí

Přidáno 792 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Sociologické pojetí emocí: Přidán text a citace Afekt tak souvisí s emocemi i náladami, je proto možné konstatovat že ,,vztah jednotlivých afektivních procesů (afektů, emocí a nálad) je vzájemně interagující, přičemž lze u každého jedince usuzovat na tendenci k synchronizaci jednotlivých afektivních jevů v rámci afektivního proudu."<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = A contribution to the theory of affective processes | url = https://www.researchgate.net/publication/284323235_A
(Existují dvě verze, které se používají a přestože jsem sama nakloněna jen k jedné z nich, z důvodu objektivity jsem upravila závorku tak, aby byly zmíněny obě varianty.)
značky: editace z Vizuálního editoru první editace
(→‎Sociologické pojetí emocí: Přidán text a citace Afekt tak souvisí s emocemi i náladami, je proto možné konstatovat že ,,vztah jednotlivých afektivních procesů (afektů, emocí a nálad) je vzájemně interagující, přičemž lze u každého jedince usuzovat na tendenci k synchronizaci jednotlivých afektivních jevů v rámci afektivního proudu."<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = A contribution to the theory of affective processes | url = https://www.researchgate.net/publication/284323235_A)
 
== Sociologické pojetí emocí ==
Základním předpokladem [[sociologie|sociologického]] pojetí emocí ''(v angl. emotions, sentiment, feelings)'' je jejich [[Sociální konstruktivismus|sociální konstruovanost]]. Emoce nejsou prožívány v mysli jedince samovolně, samy o sobě, ale jsou vztaženy k určitým objektům, jevům nebo procesům. Sociologická konceptualizace tedy neredukuje emoce na následky fyziologických a psychologických procesů či stavů. Emoce lze chápat jako formulace afektu (v angl. affects), přičemž se je lidé učí během [[socializace]] reflektovat a pojmenovávat. Díky tomu je možné identifikovat a pojmenovat psychologický stav (afekt), tak aby byl pochopitelný jak pro člověka samotného, tak v komunikaci s okolím. Jedinci zároveň internalizují určité kulturní [[sociální norma|normy]] a návody, které sdělují, které emoce jsou vhodné v určitých typizovaných situacích. Například, kdy je vhodné cítit radost a kdy smutek.<ref>HOCHSCHILD, Arlie Russell. 1975. The Sociology of Feeling and Emotion. Another Voice. 280–307</ref> Afekt tak souvisí s emocemi i náladami, je proto možné konstatovat že ,,vztah jednotlivých afektivních procesů (afektů, emocí a nálad) je vzájemně interagující, přičemž lze u každého jedince usuzovat na tendenci k synchronizaci jednotlivých afektivních jevů v rámci afektivního proudu."<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = A contribution to the theory of affective processes
| url = https://www.researchgate.net/publication/284323235_A_contribution_to_the_theory_of_affective_processes
| periodikum = Ceskoslovenská psychologie 59
| datum přístupu = 2019-09-19
| jazyk = en
| příjmení = Šolcová
| jméno = Iva
| vydavatel =
| datum vydání = 2015
| url archivu =
| autor =
| jméno2 = Radek
| příjmení2 = Trnka
| strany = 298-314
}}</ref>
 
Tento přístup ke zkoumání lidských emocí je inspirován [[symbolický interakcionismus|symbolickým interakcionismem]]. Konkrétně myšlenkou, že pro to, jak aktér či aktéři danou situaci interpretují, záleží na [[definice situace|definici situace]].<ref>BLUMER, Herbert. 1969. Symbolic Interactionism. Englewood Cliffs, N.J.: Prentice-Hall.</ref> Pokud je tedy nějaká emoce či [[psychický stav]] chápán jako [[strach]] či [[stud]], bez ohledu na to zda je fyziologicky stimulován, je pro [[aktér]]y dané situace [[stud]]em či [[strach]]em a aktéři podle toho jednají. Jako příklad lze uvést situaci, kdy cítíme, že něco není v pořádku, porušuje se [sociální norma], ale do té doby než pozorovatel jednání neřekne: „Měl by ses stydět.“, nemusí [[aktér|aktéři]] situace [[stud]] pociťovat a ten se dostaví až [[ex post]]. Popřípadě, když cítíme nepříjemný pocit ohledně potenciálně nepředvídatelné a náročné budoucí události, dokud nám není v [[komunikace|komunikaci]] sděleno: „Státnic se bát nemusíš, je to pěkné povídání s kolegy.“, teprve poté je pocit identifikován jako [[strach]].