Elektrická dráha na Letné v Praze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Popis trati: opraven preklep
Řádek 11:
Trať byla jednokolejná, s jednou [[výhybna|výhybnou]],<ref name="pis" /> na letenském konci tratě byl 72,1 metrů dlouhý dvojkolejný úsek, na bubenečském konci 51,4 m dlouhý. Maximální sklon trati byl 17,5 promile.<ref name="referat" /> [[Rozchod koleje|Rozchod kolejí]] byl normální (1435&nbsp;mm),<ref>[http://www.i-magazin.cz/view.php?cisloclanku=2006050036 České počátky tramvají], i-magazin.cz</ref> pás 40 centimetrů vně od kolejnic měl být podle projektu vydlážděn a prostor mezi kolejnicemi zasypán pískem nebo štěrkem.<ref name="referat" /> Dřevěná staniční budova, zvaná Zámeček, byla vzdálena asi 20 metrů severně od horní stanice lanové dráhy. Technické zázemí, tedy malá přízemní budova sloužící jako vozovna s elektrárnou, byly po pravé straně od trati u konce letenského dvojkolejného úseku.
 
Po trati jezdily místo původně plánovaného jednoho vozu<ref name="referat" /> dva otevřené elektrické vozy, ke ketrýmkterým při prodloužení trati roku 1893 přibyly další dva uzavřené.<ref name="pis" /> Proud odebíraly vozy kladkovými [[sběrač proudu|sběrači]] z [[trolejové vedení|trolejového vedení]]. V původním úseku trati bylo trolejové vedení zavěšeno na příčných převěsech natažených mezi dřevěnými sloupy nebo domy. V prodloužení trati bylo vedení zavěšeno na výložnících na sloupech umístěných jen po pravé straně trati.<ref name="referat" /> Elektřinu vyráběl elektrodynamický stroj poháněný [[lokomobila|lokomobilou]].<ref name="pis" /> Navržené napětí bylo 250 voltů.<ref name="referat" /> Elektrárna sloužila i k osvětlení Ovenecké ulice a Královské obory.<ref name="pre" /> Počátkem roku 1896 Křižík na části trati testoval přívod proudu v úrovni komunikace, přičemž soustava kontaktních relé zajišťovala, že napájecí kolejnice byla pod proudem pouze při průjezdu vozu. K rozšíření tohoto systému na celou trať nakonec nedošlo.<ref name="referat" />
 
== Vozidla ==