Boleslav III. Minsterberský: Porovnání verzí

'''Boleslav III. Minsterberský''', též '''Bolko III.''' ([[1344]]/[[1348]] – [[13. červen|13. června]] [[1410]]), byl minsterberský kníže z rodu [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]].

Jeho otcem byl kníže Mikuláš Malý Minsterberský z rodu [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]] a matkou Anežka z Lichtenburka († 1370), z východočeské rodové větve.<ref>URBAN, Jan: Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: NLN 2003</ref>. V době úmrtí svého otce v roce 1358 nebyl Bolko III. plnoletý, proto za něj zpočátku vládla matka. OdVládu převzal roku 1360 převzal vládu a během ní pokračoval, stejně jako dva jeho dvapředchůdci předchůdci,pokračoval ve výprodeji své země. Po smrti svého strýce Bolka II. Minsterberského v roce 1368 se neúspěšně pokusil dostat ke svému dědictví.

Roku 1369/1370 se Bolko oženil s Eufemií († 1411), dcerou vévody Boleslava Bytomsko-kozelskéhoKozelského. Eufemie byla roku 1364 poprvé provdána za Václava z Falkenberka, který zemřel roku 1369. jejichJejich synové Mikuláš (+† 1405) a Jan (+† 1410) byli posledními mužskými potomky této rodové větvě.

Sňatkem Bolko III. vyženilzískal město [[Hlivice|Gliwici]]., ale Jižjiž v roce 1373 ji prodal Konrádovi II. z Olešnice, který od něj v roce 1379 koupil také [[Kąty Wrocławskie]] nedaleko Vratislavi. V roce 1385 přišel také o [[Střelin]], takže mu zůstalo jen město Minsterberk s okolím.

Bolko III. byl věrným dvořanem českého krále Karla IV., u něhož několikrát pobýval. V roce 1394 byl zatčen spolu s Karlovým synem Václavem IV. Pravděpodobně proto mu Václav IV. propůjčil v letech 1396-14001396–1400 úřad soudce dvorského soudu. Roku 1403 se nabídl i se svým synem Mikulášem († 1405), lehnickým knížetem Ruprechtem a arcivévodou Albrechtem IV. jako rukojmí namísto krále Václava IV., který byl ve vazbě. V letech 1404-14061404–1406 byl zemským fojtem Horní Lužice.

[[Kategorie:SlezštíFojtové PiastovciHorní Lužice]]