Velký strahovský stadion: Porovnání verzí

Výstavba prvního stadionu, který byl [[dřevo|dřevěný]] s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku [[1926]] pro VIII. Všesokolský slet. Autorem projektu byl [[Alois Dryák]]. Stadion byl o dalších šest let později (1932), pro IX. [[Všesokolský slet]] [[modernizace|modernizován]]. Na oba tyto slety přijel prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] na koni Hektorovi.<ref>Jak se stavělo Sokolské sletiště, Praha 1926,1932</ref> Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se tam konala veřejná vystoupení orelských jednot, za nebývalé účasti cvičenců ve dnech 5. a 6. července 1929. Také této akce se jako představitel státu zúčastnil osobně prezident Masaryk.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1999, Milénium II.</ref> V roce [[1937]], při Zborovských oslavách (dvacátého výročí Bitvy u Zborova 2. července 1917),<ref>↑PRECLÍK[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. ISBN 978-80-87173-47-3.</ref> se tam veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel 4. července v otevřeném automobilu Praga, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce<ref>SKILLING, Harold Gordon. T. G. Masaryk: Proti proudu 1882 – 1914. Praha : Patriae, 1995. 243 s. ISBN 80-85809-33-8, str.18.</ref>. Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku [[1938]] již jako ''Masarykův státní stadion'', u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1994, 1995: Sokolské slety, I - VI (I-XI)</ref>