Jan Hilbert Vávra: Porovnání verzí

Jan Hilbert Vávra hostoval i na jiných operních a operetních scénách: v [[Národní divadlo Brno|Národním divadle Brno]] (1911–1916, konec 20. let), ve [[Městské divadlo (Pardubice)|Východočeském divadle]] (1919, 1927), v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]] (1919, 1931), v [[Národní divadlo moravskoslezské|Národním divadle moravskoslezském]] v [[Ostrava|Ostravě]] (1925), v divadle [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]] (1929), ve [[Velká opereta|Velké operetě]] (1930) a v [[Malá opereta|Malé operetě]] (1931). Zajímal se jako všestranný umělec i o [[Loutkové divadlo|loutkové divadlo]],<ref>[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0c180dc0-f3d7-11e6-bf7e-005056825209?page=uuid:110f6650-f3de-11e6-85e6-5ef3fc9ae867&fulltext=Jan%20Hilbert%20V%C3%A1vra Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 33, Datum vydání: 15.08.1941, O dobrou loutkovou hru….]</ref> v roce [[1917]] např. realizoval a inscenoval [[Maňáskové divadlo|maňáskové]] představení [[Opera|opery]] „[[Čarostřelec]]“. Objevil se jednou rovněž ve filmu v malé roli zpěváka v hospodě ''„U kanónu“'' v [[Karel Lamač|Lamačově]] a [[Vlasta Burian|Burianově]] slavné komedii. „[[C. a k. polní maršálek]]“ (1930).

 

 

Ve Vávrově uměleckém životě bylo období, kdy se věnoval převážně svým malířským a sochařským aktivitám. Objektem jeho zájmu byli vynikající umělci z řad členů Národního divadla a další významné osobnosti tehdejšího veřejného života.