Verze z 21. 11. 2018, 17:40 editovat Mircea (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 133 293 editací →‎Externí odkazy: kat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 10. 2019, 21:34 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 917 editací Odkazy, typografie, sekce Obecní správa, citační šablona, portály Přejít na další porovnání →
Řádek 30: \| loc-map = {{LocMap \|Česko \|position=right \|lat_deg=48 \|lat_min=58 \|lat_sec=53 \|lon_deg=14 \|lon_min=32 \|lon_sec=16 \|float=center \|caption= \|label=Dubičné}} }} '''Dubičné''' (dříve úředně ''Dubíkov'', ~~německy~~ {{Vjazyce2\|de\|''Dubiken''}}) je obec v [[Okres České Budějovice\|okrese České Budějovice]], ~~kraj~~v [[Jihočeský kraj\|~~Jihočeský~~Jihočeském kraji]], zhruba ~~5 km~~pět kilometrů východně od centra [[České Budějovice\|Českých Budějovic]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. == Části obce ==▼ Obec představuje jednu [[část obce\|část]] a [[katastrální území]] (''Dubičné''), tvoří ji však tři [[Základní sídelní jednotka\|základní sídelní jednotky]], oddělené kopcem ''[[Dlouhý vrch (Třeboňská pánev)\|Dlouhý vrch]] (551 m)''. První je vlastní ves Dubičné pod jeho severozápadním úpatím, druhou osada Malé Dubičné na jihovýchodním konci návrší (1 km jv. od Dubičného), třetí pak osada Na Samotách, situovaná na jižním úbočí (3/4 km jižně).▼ ~~''(údaje ze sčítání lidu, celkem 345 obyvatel k 1. březnu 2011)''~~ * '''Dubičné'''; 219 obyvatel * [[Malé Dubičné]]; 52 obyvatel * Na Samotách; 74 obyvatel == Historie == Řádek 66 ⟶ 58: \| colspan = "14" style="text-align:center;font-size:90%;"\|'''Zdroj: Databáze demografických údajů<br /> za obce ČR na czso.cz''' \|} Ves vznikla někdy koncem [[13. ~~století\|13.]]~~ či během [[14.  století]] na pozemcích [[Královské město\|královského města]] [[České Budějovice]], jemuž pak Dubičné bylo poddáno po celou dobu feudálního zřízení. První písemná zmínka o vsi (''Dubiczen'') pochází z roku [[1377]], kdy jistý Henzl Ayrer z Dubičného věnoval plat [[Kostel svatého Mikuláše (České Budějovice)\|budějovickému kostelu]]. K roku [[1384]] je v Dubičném zaznamenáno devět usedlostí. Podobně jako u dalších sousedních sídel ležících v [[Rudolfovský rudní revír\|Rudolfovském rudním revíru]] vzniklo ve druhé polovině [[16.  století]] v okolí Dubičného na dvě desítky dolů, v nichž se [[těžba stříbra\|dobývalo stříbro]] (nesly jména jako ''Česká koruna, Všech svatých, Prorok Nathan, Král David, Svatý Štěpán'' aj.).▼ V roce [[1798]] si sedlák Antonín Kneissl zbudoval první usedlost v místech nynějšího Malého Dubičného, k níž v průběhu [[19. ~~století\|19.]]~~ i [[20.  století]] zvolna přibývaly další domy. Ves bývala v minulosti národnostně smíšená, kupř. při sčítání lidu roku [[1910]] z 280 obyvatel jich udávalo obcovací řeč českou 172, německou 108.▼ ▲Podobně jako u dalších sousedních sídel ležících v [[Rudolfovský rudní revír\|Rudolfovském rudním revíru]] vzniklo ve druhé polovině [[16. století]] v okolí Dubičného na dvě desítky dolů, v nichž se [[těžba stříbra\|dobývalo stříbro]] (nesly jména jako ''Česká koruna, Všech svatých, Prorok Nathan, Král David, Svatý Štěpán'' aj.). Od vzniku obcí roku [[1850]] bylo Dubičné samostatnou obcí, pod kterou patřila do roku 1892 i ves [[Hlincova Hora]], za nacistické okupace v letech [[1943]] až [[1945]] byla nakrátko nuceně přičleněno k obci [[Vráto]], poté znovu samostatné až do konce roku [[1975]], kdy se stalo součástí města [[Rudolfov]]a. Status obce Dubičné znovu získalo ke dni 24. listopadu [[1990]].▼ ▲V roce [[1798]] si sedlák Antonín Kneissl zbudoval první usedlost v místech nynějšího Malého Dubičného, k níž v průběhu [[19. století\|19.]] i [[20. století]] zvolna přibývaly další domy. Ves bývala v minulosti národnostně smíšená, kupř. při sčítání lidu roku [[1910]] z 280 obyvatel jich udávalo obcovací řeč českou 172, německou 108. == Obecní správa == ▲Od vzniku obcí roku [[1850]] bylo Dubičné samostatnou obcí, pod kterou patřila do roku 1892 i ves [[Hlincova Hora]], za nacistické okupace v letech [[1943]] až [[1945]] byla nakrátko nuceně přičleněno k obci [[Vráto]], poté znovu samostatné až do konce roku [[1975]], kdy se stalo součástí města [[Rudolfov]]a. Status obce Dubičné znovu získalo ke dni 24. listopadu [[1990]]. ▲=== Části obce === ▲Obec představuje jednu [[část obce\|část]] a [[katastrální území]] (''Dubičné''), tvoří ji však tři [[Základní sídelní jednotka\|základní sídelní jednotky]], oddělené kopcem ''[[Dlouhý vrch (Třeboňská pánev)\|Dlouhý vrch]] ~~(551 m)''~~. První je vlastní ves Dubičné pod jeho severozápadním úpatím, druhou osada [[Malé Dubičné]] na jihovýchodním konci návrší (~~1 km jv.~~jeden kilometr jihovýchodně od Dubičného), třetí pak osada Na Samotách, situovaná na jižním úbočí (~~3/4 km~~tři čtvrtě kilometru jižně). ==== Starostové ==== * ~~2006-2014~~2006–2014 Pavel Brůžek <!-- 2006-2010 --> * od 2014 ~~Ing.~~ Vladimír Hronek == Pamětihodnosti == * hraniční kámen − mezník v chatové kolonii je kulturní památkou<ref>[http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=Ok&HiZe=&VybUzemi=1&sNazSidOb=Dubi%E8n%E9&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=3.6.2011&KodKr=31&KodOk=3101 web MonumNet]</ref> * Kaple ~~sv.~~svatého Antonína a Panny Marie z roku [[1834]], na návsi v Dubičném * Pomník padlým v [[První světová válka\|1.první světové válce]] z roku [[1922]], tamtéž na návsi * Kaple Panny Marie, sv. Antonína a sv. Václava z let [[1927]] až [[1928]], v Malém Dubičném * ''[[Dlouhý vrch (Třeboňská pánev)\|Dlouhý vrch]]'' (551 m), obvykle zvaný spíše ''Dubičák'' či ''Dubiňák''. Vrchol s [[Boží muka\|božími muky]] poskytuje kruhový výhled na Českobudějovicko, západní svah je lokalitou pro závěsné létání (letecký výcvik na [[kluzák\|kluzácích]] zde probíhal již od roku [[1932]]), nachází se na něm též [[lyžařský vlek]]. Na úpatí kopce je letecký pomníček. == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Dubičné, obecní úřad (01).jpg\|Obecní úřad Soubor:Dubičné, kaple sv. Antonína a Panny Marie (01).jpg\|Kaple ~~sv.~~svatého Antonína a Panny Marie Soubor:Dubičné, pomník padlým v 1. světové válce (01).jpg\|Pomník padlým v 1. první světové válce Soubor:Malé Dubičné, kaple P. Marie, sv. Antonína a sv. Václava (01).jpg\|Kaple Panny Marie, ~~sv.~~svatého Antonína a ~~sv.~~ svatého Václava, Malé Dubičné Soubor:Dlouhý vrch 2.JPG\|Boží muka, Dlouhý vrch </gallery> Řádek 100 ⟶ 96: === Literatura === * {{Citace monografie * KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy▼ \| příjmení = Kovář \| jméno = Daniel \| odkaz na autora = Daniel Kovář \| titul = Českobudějovicko ▲* \| ~~KOVÁŘ,~~svazek ~~Daniel: Českobudějovicko~~= II. Pravý břeh Vltavy \| vydavatel = Veduta \| místo = České Budějovice \| rok = 2008 \| počet stran = 344 \| isbn = 978-80-86829-41-8 }} === Externí odkazy === * {{commonscat~~\|Dubičné~~}} * {{ÚIR}} {{části české obce}} {{Okres České Budějovice}} {{Portály\|Česko\|Geografie}} [[Kategorie:Dubičné\| ]]

Dubičné: Porovnání verzí