Kostel svatého Martina ve zdi: Porovnání verzí

Kostel svatého Martina vzbuzoval v literatuře pozornost především po zjištění jeho románského jádra při restauraci prováděné [[Kamil Hilbert|Kamilem Hilbertem]] na počátku [[20. století]]. V roce 1905 vyšla obsáhlá studie J. Teigeho. Byly činěny pokusy o rekonstrukci původní podoby. [[Vojtěch Birnbaum]] a [[Jiří Čarek]] předpokládali dvojici věží nad bočními východními prostory, [[Václav Mencl (historik architektury)|Václav Mencl]] se přikláněl spíš k dvojici [[empor]]a v jihovýchodním a severovýchodním rohu s přístupem větvemi schodišť ve tloušťce zdi a jediné věži v západní části lodi, tato teorie byla široce přijata. Pod těmito bočními emporami byly v sousedství půlkruhové [[absida|apsidy]] otevřeny nevelké prostory, jejichž funkce je neznámá.

[[Dobroslav Líbal]] odmítl existenci západní věže, poukazoval na příliš slabé sloupky [[tribuna|tribuny]]. [[Zdeněk Dragoun]] odkryl zdivo jihovýchodního bočního prostoru, tím přinesl nové poznatky. Půdorys východní části kostela byl silně nepravidelný. Podoba raně středověkého kostela se výrazně odlišovala od dobové produkce.

Osada, v níž byl kostel postaven, se před rokem [[1178]] nazývala Újezd a po roce [[1187]] Újezd svatého Martina - z toho se usuzuje, že kostel byl postaven mezi těmito lety, když osada byla knížecím majetkem. Osada připadla [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapitule]] jako dar [[Soběslav II.|Soběslava II.]]

Původní základ kostela byl [[Loď (architektura)|jednolodní]], prakticky shodný s dnešním půdorysem hlavní lodi dnešního tvaru s řadou románských architektonických prvků. Vnitřek románského kostela byl pravděpodobně vyzdoben nástěnnými malbami. Kostel byl zaklenut dvěma poli [[Klenba|křížových kleneb]]. Kostel byl postaven z kvádrového řádkovaného zdiva.

Při stavbě [[hradba|hradeb]] Starého Města ve 30. letech 13. století byl Újezd rozdělen na dvě části, na území pozdějšího Nového Města zůstala větší část a menší se stala i s kostelem součástí Starého. Jižní stěna přiléhala ke zdi a zeď ukončila funkci pohřebiště jižně od ní. Průběh hradby v těsné blízkosti ani způsob jejího napojení nejsou známy. Také se nedochovaly stopy po spojení hradebního ochozu[[ochoz]]u. Tehdy vznikl přívlastek „ve zdi“. V sousedství byla městská brána svatého Martina.

Farnost patřila k menším okrskům, odváděla tehdy pětkrát méně než [[Týnský chrám]].