Luna 3: Porovnání verzí

Přidáno 440 bajtů ,  před 1 rokem
drobné úpravy, ref
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
(drobné úpravy, ref)
[[Soubor:Luna-3 phototelegraph system at Tsiolkovsky State Museum of the History of Cosmonautics.jpg|náhled|Fototelegrafní systém z Luny 3 umístěný v Ciolkovského státním muzeu kosmonautiky v [[Kaluga|Kaluze]]]]
 
'''Luna 3''' (známá také pod názvy '''Lunik 3''' či '''00021''') byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala [[fotografie]] odvrácené strany Měsíce. Na [[Měsíc]]i nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7&nbsp;940 &nbsp;km od povrchu.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Vítek
| příjmení2 = Lála
 
== Popis sondy ==
Hmotnost sondy byla 278,5&nbsp;kilogramů. Její délka byla 130 cm a šířka 90-120&nbsp;cm. To bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna&nbsp;3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými [[AkumulátorováElektrická baterie|bateriemi]]. Část [[energie]] získávala i ze [[solární článek|solárních článků]], které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s&nbsp;polokulovými [[hemisféra]]mi na koncích. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak odesílala pomocí [[skener]]u pomocí [[rádiová vlna|rádiovýchrádiovými vlnvlnami]] přes soustavu šesti antén (čtyři byly v horní a dvě v dolní části).
 
Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25&nbsp;°C. Chladicí systém byl důležitý, přehřátí mohlo způsobit poruchu přístrojového vybavení. Sonda byla vybavena detektorem [[mikrometeorit]]ů a [[kosmické záření|kosmického záření]], jež bylo namontováno na vnější straně sondy. Stejně jako [[Luna&nbsp;1]] a [[Luna&nbsp;2]] neměla ani Luna&nbsp;3 motory pro korekci své dráhy.
 
== Získané snímky ==
Snímky ze 70%&nbsp;povrchu odvrácené strany Měsíce byly sice nízké kvality<ref>{{Citace elektronického periodika
Snímky ze 70%&nbsp;odvrácené strany Měsíce byly sice velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první [[Atlas (kartografie)|atlas]] měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílný charakter krajiny odvrácené strany proti straně přivrácené. Sonda objevila nová pohoří, ale pouze dvě moře, která byla pojmenována [[Mare Moscoviense|Mare Moscovrae]] (Moskevské moře) a [[Mare Desiderii]] (Moře snů – dnes [[Mare Ingenii]], Moře touhy). Svého hlavního cíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další prvenství v&nbsp;závodech v&nbsp;dobývání kosmu.
| příjmení = Kubala
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Historie dobývání Měsíce I (1959 - 1964)
| periodikum = Instantní astronomické noviny
| odkaz na periodikum = Instantní astronomické noviny
| datum vydání = 2004-10-2
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2019-10-8
| url = http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1316
| issn =
Snímky ze 70%&nbsp;odvrácené strany Měsíce byly sice velmi nekvalitní}}</ref>, ale přece jen umožnily vytvořit první [[Atlas (kartografie)|atlas]] měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílný charakter krajiny odvrácené strany proti straně přivrácené. Sonda objevila nová pohoří, ale pouze dvě moře, která byla pojmenována [[Mare Moscoviense|Mare Moscovrae]] (Moskevské moře) a [[Mare Desiderii]] (Moře snů – dnes [[Mare Ingenii]], Moře touhy). Svého hlavního cíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další prvenství v&nbsp;závodech v&nbsp;dobývání kosmu.
 
== Galerie ==