Alegorie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
Alegorie staví na principu dvou souběžných příběhů, textů. Jeden je vyprávěný ([[Fikce|fiktivní]]), druhý je myšlený ([[skutečnost|reálný]]). Posluchač slyší fiktivní a jeho úkolem je dobrat se k myšlenému, reálnému smyslu. První přitom odkazuje na druhý v co nejvíce svých prvcích. Optimální čtenář či posluchač, který čte či poslouchá alegorii, od začátku ví, že se jedná o alegorii, a v průběhu textu „překládá“ vyprávěný příběh do skutečného, myšleného příběhu. Činí tak tím, že nalézá odpovídající prvky mezi jednotlivými příběhy, texty. Čím více je těchto styčných bodů, tím dokonalejší alegorii má posluchač před sebou.
[[Soubor:Vrouwe Justitia Zutphen.JPG|thumb|Justitia, alegorie [[Spravedlnost|spravedlnosti]]]]
Úkolem „vnějšího“, vyprávěného textu je pouze navést čtenáře na skutečný (zamaskovaný) smysl, nikoli působit jako skutečný, přesvědčivý příběh. Proto alegorie sama o sobě často není příliš věrohodná a bývá nereálná. Je možné například převyprávět dějiny nějakého města či národa ve formě alegorie (viz např. [[apokryf]]ní [[Kniha Henoch]], která obsahuje mnoho ukázkových alegorií), kde různé národy a země jsou „zamaskovány“ jednajícími zvířaty. Podobně mohou být použity nereálné prvky jako např. mluvící zvířata, zvířata s proměnlivým počtem očí, rohů apod. Podstatné je jen to, aby příběh poskytoval dostatečné klíče ke správné interpretaci, protože je Kája nejlepší.
Od alegorie se liší např. [[podobenství]], [[bajka]] nebo parabola, které sice často obsahují alegorické či alegorizující prvky, ale jejich smyslem není „převyprávět“ v maskovaných termínech jiný příběh, ale působit „realisticky“, smysluplně samy o sobě (v případě bajek je tato „realističnost“ míněna přeneseně). Mezi fiktivním a skutečným vyprávěním tedy není (na rozdíl od alegorie) mnoho styčných bodů, ale stěžejní je [[pointa]].
| |||