Worms: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
celkové úpravy a doplnění hesla
Řádek 26:
| mapa =
}}
'''Worms''' ([[Keltské jazyky|kelt.keltsky]]: ''Borbetomagus'', ve [[starověk]]u latinsky: ''Civitas Vangonium'', [[jidiš]]: ''Vermayze'') je město na jihozápadě [[Německo|Německa]] ve [[Německé spolkové země|spolkové zemi]] [[Porýní-Falc]]. Jde o jedno z nejstarších německých měst a jako jediné z nich, které je členem organizace ''Most Ancient European Towns''. JehoRozloha jménoměsta je asi 108,73 km² a žije zde přibližně 80 296 obyvatel.

Jméno města je [[Keltské jazyky|keltského]] původu:, výraz ''Borbetomagus'' znamená něco jakopřibližně "osada na vodnatém území". To bylo časempozději převedenopřešlo do [[Latina|latinského]] názvu ''Vormatia'', který se používá od [[6. století]]. Rozloha města je asi 108,73 km² a žije zde okolo 80 296 obyvatel
 
== Historie ==
Místo pro založení tohoto města si vybrali již [[Keltové]] a to především kvůli výjimečně teplému a suchému klimatu. Různá sídla zde byla ovšem již v době předhistorické, především významné jsou hroby z [[Doba bronzová|doby bronzové]], tzv. ''Adlerbergkultur'' (Ernst Probst, 1996). V [[5. století]] se zde usadil [[Germáni|germánský kmen]] [[Burgundi|Burgundů]] a v [[7. století]] se Worms stal [[Seznam wormských biskupů a arcibiskupů|sídlem biskupů]], jejichž význam vzrostl v [[Karolínská říše|době karolínské]], kdy získali významný vliv u královského dvora., neboť římský král [[Karel Veliký]] si totiž Worms zvolil za své letní sídlo a zbudoval zde [[Falc (hrad)|falc]].
V letech [[829]]-[[926]] byl Worms sněmovním městem [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a později jedním ze sněmovních měst Říše římské. Krypta wormského dómu byla rodových pohřebištěm předků císaře Konráda II. z rodu Sálců. Roku [[1049]] zde byl papežem zvolen [[Lev IX.]], pravděpodobně nejvýznamnější německý papež [[středověk]]u. Roku [[1096]] se městem prohnalo [[Křížové výpravy|křižácké]] vojsko, směřující do Svaté země, a uspořádalo pogrom na místní velkou [[Židé|židovskou]] komunitu, jejíž kamenná synagóga a rituální lázeň [[mikve]] byly zbudovány již od 11. století. V roce [[1122]] zde byl uzavřen slavný [[wormský konkordát]]. Koncem [[12. století]] udělil římský císař [[Friedrich Barbarossa]] Wormsu četná městská práva, čímž se Worms stal městem říšským. Od té doby až do [[16. století]] probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem. Worms se stal významným městem německé [[reformace]], [[Martin Luther]] zde na sněmu obhajoval svých 95 tezí reformace před císařem [[Karel V.|Karlem V. Habsburským]] a kurfiřty. Worms se změnil v město evangelické. Roku [[1698]] bylo město vyplundrováno francouzskými vojsky [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], poté již nedosáhlo významu, jaký mívalo ve středověku. V letech [[1792]]-[[1814]] byl Worms anektován Francií a roku [[1816]] přičleněn k [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadtsku]].
 
V letech [[829]]-[[926]] byl Worms sněmovním městem [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a později jedním ze sněmovních měst Římské říše. Krypta [[Katedrála ve Wormsu|wormské katedrály]] byla rodovým pohřebištěm předků císaře [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] z rodu [[Sálská dynastie|Sálských]]. Roku [[1049]] zde byl zvolen papež[[Lev IX.]], pravděpodobně nejvýznamnější německý papež [[středověk]]u.
Během dvou spojeneckých náletů 21. února a 18. března 1945 bylo 85 % staveb města srovnáno se zemí. Náletu padla za oběť podstatná část slavného dómu, který byl znovu postaven během 50. a 60. let 20. století. Vnitřní zařízení bylo během války zčásti uchráněno, zčásti rekonstruováno. V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagogou a hřbitov.
 
Roku [[1096]] se městem prohnalo [[Křížové výpravy|křižácké]] vojsko, směřující do [[Svatá země|Svaté země]], a uspořádalo pogrom na místní velkou [[Židé|židovskou]] komunitu, jejíž [[Synagoga ve Wormsu|kamenná synagoga]] a rituální lázeň [[mikve]] byly budovány již od 11. století.
 
V roce [[1122]] byl ve městě uzavřen slavný [[wormský konkordát]]. Na konci [[12. století]] udělil římský císař [[Fridrich I. Barbarossa|Friedrich Barbarossa]] Wormsu četná městská práva, čímž se Worms stal [[Svobodné říšské město|městem říšským]]. Od této doby až do [[16. století]] probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem.
 
Worms sehrál významnou roli v době německé [[reformace|protestantské reformace]]. [[Martin Luther]] zde na [[Wormský sněm (1521)|říšském sněmu]] v roce [[1521]] obhajoval svých [[95 tezí]] reformace před císařem [[Karel V.|Karlem V.]] a kurfiřty.
 
Worms se stal [[Evangelická církev|evangelickým]] městem. Roku [[1698]] bylo město vyrabováno francouzskými vojsky [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a poté již nedosáhlo svého někdejšího významu, jaký mívalo ve středověku.
 
V letech [[1792]]-[[1814]] byl Worms anektován Francií a roku [[1816]] přičleněn k [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadtsku]].
 
BěhemNa konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo během dvou spojeneckých náletů 21. února a 18. března 1945 bylozničeno 85 % stavebbudov městave srovnáno se zemíměstě. Náletu padla za oběť podstatná část slavnéhoslavné dómukatedrály, kterýkterá bylbyla znovu postavenpostavena během 50. a 60. let [[20. století]]. Vnitřní zařízení bylo během války zčásti uchráněno, zčásti rekonstruovánozrekonstruováno. V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagogou a hřbitov.
 
V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagogou a hřbitov.
 
=== Současnost ===
Moderní Worms je městem vysokých škol a turismu, důležitý je říční [[přístav]]. Stejně jako většina ostatních měst v [[Porýní]] je Worms průmyslovým centrem, a to s tradicí především [[Chemický průmysl|chemozpracující]] a [[Metalurgie|metalurgickou]], ve městě a okolí jsou ale i podniky dřevozpracující, strojírenské a optické. Dlouhou tradici zde má i [[vinařství]], vždyťneboť vínovinohrady semzde přineslizaložili již[[Starověký Řím|Římané]] před 2 000 lety [[Starověký Řím|Římané]]. Místní slavná odrůda vína je [[Liebfrauenmilch]], které bylo podle tradice vymačkáno pouze z hroznů z vinic v okruhu chrámu Milostné Panny Marie (Liebfrauenkirche), jen kam dosáhl stín věže tohoto kostela.
 
42% obyvatel je vyznání [[Evangelická církev|evangelického]], 31% jsou [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. V posledních volbách do městského zastupitelstva (2004) získala nejvíce křesel [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]] (21) následovaná [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] (19), SPD má ovšem díky podpoře koaličních partnerů momentálně poněkud větší vliv a starostou je její člen Michael Kissel.
 
42% obyvatel je vyznání evangelického, 31% jsou římští katolíci. V posledních volbách do městského zastupitelstva (2004) získala nejvíce křesel CDU (21) následovaná SPD (19), SPD má ovšem díky podpoře koaličních partnerů momentálně poněkud větší vliv a starostou je její člen Michael Kissel.
 
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Worms Dom Ostfassade Vierung2005-05-27a.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Petra (Worms)|Katedrála svatého Petra]] ve Wormsu|alt=|vlevo]]
* '''Dóm[[Katedrála sv.svatého Petra (Worms)|Katedrála svatého Petra]]''', dvouchórová biskupská bazilika s pěti věžemi, postavená v románském slohu a dokončená v období gotiky. Jedna z nejvýznamnějších staveb německého středověku. V kryptě jsou hroby římských panovníků ze [[Sálská dynastie|sálské dynastie]] a jejich manželek.
Vně při severní zdi se každoročně koná divadelní festival zobrazující scény z [[Píseň o Nibelunzích|Písně Nibelungů]], tzv.Nibelungen-Festspiele.
* '''Kostel sv. Pavla''' s klášterem dominikánů
* '''Kostel Panny Marie''' (''Liebfrauenkirche'')
* '''Lutherův pomník''', připomíná německého reformátora, který zde roku 1521 na [[Wormský sněm (1521)|říšském sněmu]] stál proti odpůrcům pevně za [[95 tezí|svými tezemi]] a pronesl slavnou větu: "Zde stojím a jinak nemohu..." Součástí pomníku je také socha [[Jan Hus|Jana Husa]].
* '''Dómské muzeum''' a dómská pokladnice sídlí v biskupské rezidenci a shromažďují nejvýznamnější památky chrámového umění.
* '''Muzeum Nibelungů''', moderní multimediální muzeum věnující se germánské mytologii.
Řádek 61 ⟶ 77:
 
== Významní rodáci ==
 
* [[Samuel Adler]] ([[1809]]–[[1891]]), významný reformovaný rabín
* [[Friedrich Gernsheim]] ([[1839]]–[[1916]]), skladatel, pianistaklavírista, houslista
* [[Eliezer ben Jehuda z Wormsu|Eliezer Ben Jehuda]] – rabín, jeden za zakladatelů [[AškenázovéAškenázští Židé|aškenázského]] chasidismu.<ref name="Golem">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 91 ⟶ 106:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Německo}}
 
[[Kategorie:Worms| ]]
[[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]