Worms: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
celkové úpravy a doplnění hesla značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
| mapa =
}}
'''Worms''' ([[Keltské jazyky|
Jméno města je [[Keltské jazyky|keltského]] původu == Historie ==
Místo pro založení tohoto města si vybrali již [[Keltové]] a to především kvůli výjimečně teplému a suchému klimatu. Různá sídla zde byla ovšem již v době předhistorické, především významné jsou hroby z [[Doba bronzová|doby bronzové]], tzv. ''Adlerbergkultur'' (Ernst Probst, 1996). V [[5. století]] se zde usadil [[Germáni|germánský kmen]] [[Burgundi|Burgundů]] a v [[7. století]] se Worms stal [[Seznam wormských biskupů a arcibiskupů|sídlem biskupů]], jejichž význam vzrostl v [[Karolínská říše|době karolínské]], kdy získali významný vliv u královského dvora
V letech [[829]]-[[926]] byl Worms sněmovním městem [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a později jedním ze sněmovních měst Římské říše. Krypta [[Katedrála ve Wormsu|wormské katedrály]] byla rodovým pohřebištěm předků císaře [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] z rodu [[Sálská dynastie|Sálských]]. Roku [[1049]] zde byl zvolen papež[[Lev IX.]], pravděpodobně nejvýznamnější německý papež [[středověk]]u.
Během dvou spojeneckých náletů 21. února a 18. března 1945 bylo 85 % staveb města srovnáno se zemí. Náletu padla za oběť podstatná část slavného dómu, který byl znovu postaven během 50. a 60. let 20. století. Vnitřní zařízení bylo během války zčásti uchráněno, zčásti rekonstruováno. V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagogou a hřbitov.▼
Roku [[1096]] se městem prohnalo [[Křížové výpravy|křižácké]] vojsko, směřující do [[Svatá země|Svaté země]], a uspořádalo pogrom na místní velkou [[Židé|židovskou]] komunitu, jejíž [[Synagoga ve Wormsu|kamenná synagoga]] a rituální lázeň [[mikve]] byly budovány již od 11. století.
V roce [[1122]] byl ve městě uzavřen slavný [[wormský konkordát]]. Na konci [[12. století]] udělil římský císař [[Fridrich I. Barbarossa|Friedrich Barbarossa]] Wormsu četná městská práva, čímž se Worms stal [[Svobodné říšské město|městem říšským]]. Od této doby až do [[16. století]] probíhal mocenský zápas mezi měšťanstvem a biskupem.
Worms sehrál významnou roli v době německé [[reformace|protestantské reformace]]. [[Martin Luther]] zde na [[Wormský sněm (1521)|říšském sněmu]] v roce [[1521]] obhajoval svých [[95 tezí]] reformace před císařem [[Karel V.|Karlem V.]] a kurfiřty.
Worms se stal [[Evangelická církev|evangelickým]] městem. Roku [[1698]] bylo město vyrabováno francouzskými vojsky [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a poté již nedosáhlo svého někdejšího významu, jaký mívalo ve středověku.
V letech [[1792]]-[[1814]] byl Worms anektován Francií a roku [[1816]] přičleněn k [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadtsku]].
▲
V 90. letech 20. století byla rekonstruována také židovská čtvrť se synagogou a hřbitov.
=== Současnost ===
Moderní Worms je městem vysokých škol a turismu, důležitý je říční [[přístav]]. Stejně jako většina ostatních měst v [[Porýní]] je Worms průmyslovým centrem, a to s tradicí především [[Chemický průmysl|chemozpracující]] a [[Metalurgie|metalurgickou]], ve městě a okolí jsou ale i podniky dřevozpracující, strojírenské a optické. Dlouhou tradici zde má i [[vinařství]],
42% obyvatel je vyznání [[Evangelická církev|evangelického]], 31% jsou [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. V posledních volbách do městského zastupitelstva (2004) získala nejvíce křesel [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]] (21) následovaná [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] (19), SPD má ovšem díky podpoře koaličních partnerů momentálně poněkud větší vliv a starostou je její člen Michael Kissel.▼
▲42% obyvatel je vyznání evangelického, 31% jsou římští katolíci. V posledních volbách do městského zastupitelstva (2004) získala nejvíce křesel CDU (21) následovaná SPD (19), SPD má ovšem díky podpoře koaličních partnerů momentálně poněkud větší vliv a starostou je její člen Michael Kissel.
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Worms Dom Ostfassade Vierung2005-05-27a.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Petra (Worms)|Katedrála svatého Petra]] ve Wormsu|alt=|vlevo]]
* '''
Vně při severní zdi se každoročně koná divadelní festival zobrazující scény z [[Píseň o Nibelunzích|Písně Nibelungů]], tzv.Nibelungen-Festspiele.
* '''Kostel sv. Pavla''' s klášterem dominikánů
* '''Kostel Panny Marie''' (''Liebfrauenkirche'')
* '''Lutherův pomník''', připomíná německého reformátora, který zde roku 1521 na [[Wormský sněm (1521)|říšském sněmu]] stál proti odpůrcům pevně za [[95 tezí|svými tezemi]] a pronesl slavnou větu: "Zde stojím a jinak nemohu..." Součástí pomníku je také socha [[Jan Hus|Jana Husa]].
* '''Dómské muzeum''' a dómská pokladnice sídlí v biskupské rezidenci a shromažďují nejvýznamnější památky chrámového umění.
* '''Muzeum Nibelungů''', moderní multimediální muzeum věnující se germánské mytologii.
Řádek 61 ⟶ 77:
== Významní rodáci ==
* [[Samuel Adler]] ([[1809]]–[[1891]]), významný reformovaný rabín
* [[Friedrich Gernsheim]] ([[1839]]–[[1916]]), skladatel,
* [[Eliezer ben Jehuda z Wormsu|Eliezer Ben Jehuda]] – rabín, jeden za zakladatelů [[
| příjmení =
| jméno =
Řádek 91 ⟶ 106:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Německo}}
[[Kategorie:Worms| ]]
[[Kategorie:Města v Porýní-Falci]]
|