Wikipedie

Bourec morušový: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 31.30.171.213 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot
značka: rychlé vrácení zpět
Jarka D (diskuse | příspěvky)
4 157 editací
fakta, uspořádání, lit., ref., stylist.
Řádek 14:
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1758]]
}}
'''Bourec morušový''' (''Bombyx mori'') je noční [[motýli|motýl]] z čeledi [[Bombycidae]],. kterýVe jevolné ekonomickypřírodě velmise důležitýjiž jakonevyskytuje producenta [[hedvábí]]. Zz hlediska [[Rozmnožování|reprodukcerozmnožování]] je úplně závislý na člověku. aJe veekonomicky volnévelmi přírodědůležitý, seprotože jižje nevyskytuje.nejvýznamnějším Vproducentem vlákna, z něhož se vyrábí [[Čína|Číněhedvábí]]. jeByl pěstovánívyšlechtěn hedvábíz praktikovánodivoce užžijícího nejménědruhu 5000''Bombyx letmandarina'' (Goldsmithpřed etněkolika al.,tisíci 2004).lety Potravaa housenekod bourceté morušovéhodoby sestávávznikla výhradněšlechtěním zřada listůodrůd [[moruše]]a hybridních forem. ChováJe sechován hlavně na severu [[Čína|Číny]] a v [[Írán]]u, přičemž v [[Čína|Číně]] je zpracování hedvábí praktikováno nejméně 5000 let (Goldsmith et al., 2004).
 
Jeho nejbližším volně žijícím příbuzným je ''[[Bombyx mandarina]]'', s nímž může vytvářet hybridní formy (Goldsmith et al., 2004) a který se vyskytuje od severní [[Indie]] přes severní Čínu a [[Korea|Koreu]] až po [[Japonsko]].
 
Nenápadně zbarvený motýl má bíle ochmýřené tělo, v rozpětí křídel kolem 4 cm, nepřijímá potravu a v důsledku domestikace ztratil schopnost létat.<ref name="ABC" /> Samice jsou dvakrát až třikrát větší než samci a jsou zbarveny podobně jako samci.
 
== Vývoj ==
Patří mezi [[hmyz]] s [[Proměna (biologie)#proměna dokonalá|proměnou dokonalou]], ve vývoji prochází stadiem vajíčka, [[larva|larvy]], [[kukla|kukly]] a [[dospělec|dospělce]]. Samička klade 300–500 vajíček. Z vajíček se přibližně po 35 dnech líhnou larvy ([[housenka]]). [[Larva]] je [[monofág]]ní (potravní specialista), živí se výhradně listy [[morušovník bílý|morušovníku bílého]] (''Morus alba'') nebo [[morušovník černý|morušovníku černého]] (''Morus nigra''), a je velmi žravá. Od vylíhnutí po zakuklení zvýší hmotnost sedmtisíckrát až devěttisíckrát a vyroste na 25násobek až 30násobek původní délky. Tělo larvy pátého instaru (po čtvrtém svéknutí) se zbarví lehce do žluta a dorostlá housenka se začne kuklit. Z párových [[slinné žlázy|slinných žláz]] vylučuje tekutinu, která na vzduchu tuhne, čímž vzniká tenké hedvábné vlákno. Jím se opřádá tak dlouho, až vytvoří pevný pružný zámotek – [[kokon]]. Ten je svrchu ještě opředen jemnými vlákénky, tzv. bourovinou.<ref name="ABC">HYRŠL, Pavel. Dražší než zlato. ''ABC'' [online]. 2003, č. 13 [cit. 7. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/4520/drazsi-nez-zlato.html</ref><ref>SALÁŠKOVÁ, Vendula. ''Nemoci v chovech bource morušového (Bombyx mori L.)''. Brno, 2006, s. 11. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/zk008/bakalarska_prace.pdf</ref> Kokon chrání téměř nehybnou [[kukla|kuklu]] před zraněním a původně ji chránil i před predátory a povětrnostními vlivy. Kokony vytváří více druhů [[Motýli|nočních motýlů]], ale pouze větší druhy čeledí [[Bombycidae]] (bourcovití) a [[Saturniidae]] (martináčovití) jsou využívány k výrobě látek.
[[Housenka]] se líhne z vajíčka po deseti dnech. Housenky bource jsou velmi žravé, jako housenky všech [[Motýli|motýlů]], požírají listy moruše ve dne v noci. Když se hlava housenky zbarví do hněda, znamená to, že se bude svlékat. Když se svléknou po čtvrté, jejich tělo se zbarví lehce do žluta a pokožka se stane tužší. Larva se zakukluje v [[kokon]]u ze [[surové]]ho hedvábí, které produkují [[slinné žlázy]] housenky, které zajišťují ochranu téměř nehybné [[kukla|kukly]] před zraněním. Mnoho dalších [[Motýli|nočních motýlů]] vytváří kokony, ale jenom větší druhy čeledí [[Bombycidae]] a [[Saturniidae]] jsou využívány pro výrobu látek.
 
Jestliže se po zapředení bourec nechá v zámotku přežít, vylíhlé [[Dospělec|imago]] (dospělý motýl) si prokouše díruotvor, kteroukterým se dostane ven a vlákno tím znehodnotí. Z tohoto důvoduProto se kokony bource morušového zahřívají na teplotu kolem 100&nbsp;°C, po dobu 2 až 2,5&nbsp;hodin, což jednak zabijekukly zakuklenébource housenky a způsobíusmrtí, žejednak se zámotky lépe rozplétají. Samotné kukly bource morušového jsou často používány k jídlu.▼
== Hedvábí ==
[[Soubor:Silk production 01.jpg|náhled|vlevo|Výroba hedvábí v Suzhou]]▼
 
== Choroby bource ==
Kokon je tvořen jediným nepřerušeným hedvábným vláknem, které je od 300 do 900 metrů dlouhé. Vlákna jsou velmi jemná a lesklá, mají kolem 10 mikrometrů v průměru. K výrobě 1 [[kilogram]]u hedvábí je potřeba asi 2–3 tisíce kusů kokonů. Pokud dostaneme po rozpletení z jednoho kokonu necelý kilometr vlákna, pak deset kokonů by stačilo na dosažení vrcholu [[Mount Everest]]u. Na světě je každoročně produkováno kolem 35 tisíc tun surového hedvábí, k jehož produkci housenky spotřebují 500 tisíc tun listů moruše. Podle údajů v knize od E. L. Palmera (Fieldbook of Natural History, 1949), jeden kilogram hedvábí představuje asi 3&nbsp;200 kilometrů [[vlákno|vlákna]]. Roční [[svět]]ová produkce hedvábí představuje 112 miliard kilometrů, což je 300násobná vzdálenost mezi [[Země|Zemí]] a [[Slunce]]m.▼
Bourec trpí chorobami způsobenými [[Prvoci|prvoky]], [[houby|houbami]], [[viry]] a [[bakterie]]mi. Když nejobávanější nemoc (tzv. pebrina) ohrožovala [[Evropa|evropskou]] produkci hedvábí, zkoumal ji francouzský mikrobiolog [[Louis Pasteur]]. V roce 1870 výzkumný tým pod jeho vedením zjistil, že infekce nastává zejména požitím výtrusů prvoka ''Nosema bombycis'' ([[hmyzomorka bourcová]]) nebo embryonálním přenosem.<ref>SALÁŠKOVÁ, Vendula. ''Nemoci v chovech bource morušového (Bombyx mori L.)''. Brno, 2006, s. 47–53. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/zk008/bakalarska_prace.pdf</ref>
 
▲Jestliže se po zapředení bourec nechá v zámotku přežít, vylíhlé [[Dospělec|imago]] (dospělý motýl) si prokouše díru, kterou se dostane ven a vlákno tím znehodnotí. Z tohoto důvodu se kokony bource morušového zahřívají na teplotu kolem 100&nbsp;°C, po dobu 2 až 2,5&nbsp;hodin, což jednak zabije zakuklené housenky a způsobí, že se zámotky lépe rozplétají. Samotné kukly bource morušového jsou často používány k jídlu.
 
[[Dospělý]] motýl má rozpětí křídel asi 5 centimetrů, bíle ochmýřené tělo a neumí létat. Samice jsou dvakrát až třikrát větší než samci a jsou podobně zbarveny. Dospělí jedinci čeledi Bombycidae mají redukováno ústní ústrojí a nemohou přijímat potravu.
 
== Vědecké použití ==
Vzhledem ke svék velikosti a dostupnosti byl bourec morušový modelem keve studiímstudiích Lepidopterologůlepidopterologů a při studiu biologie členovců (Goldsmith et al., 2004). Základní objevy [[feromon]]ů, [[hormon]]ů, mozkové struktury a fyziologie byly učiněny na bourci morušovém (Grimaldi a Engel 2005). K získání [[extrakt]]u vůbec prvního známého feromonu, bombykolu,[[bombykol]]u bylo zapotřebítřeba 500&nbsp;000 jedinců (Scoble, přičemž1995). byloFeromon získánobombykol pouzeobjevil jeho[[Adolf omezenéButenandt]] množstvív (Scobleroce 1995)1959.
 
▲[[Soubor:Silk production 01.jpg|náhled|vlevo|Výroba hedvábí v Suzhou]]
Současný [[výzkum]] je zaměřen na [[genetika|genetiku]] bource morušového a genetické inženýrství.
 
== Hedvábné legendyZajímavosti ==
Jako zajímavost se uvádí, že na výrobu jednoho [[kimono|kimona]] je potřeba hedvábí z 2100 housenek bource morušového.
 
▲Kokon je tvořen jediným nepřerušeným hedvábným vláknem, které je dlouhé od 300 do 900 metrů dlouhé.a Vláknamá jsouprůměr velmiokolo jemná10 amikrometrů. lesklá,Vlákno majíje kolemlesklé 10a mikrometrůvelmi v průměrujemné. K výrobě 1jednoho [[kilogram]]u hedvábí je potřebatřeba asi 2–3 tisíce kusů2000–3000 kokonů. Pokud dostaneme po rozpletení z jednoho kokonu necelý kilometr vlákna, pak by deset kokonů by stačilo nak dosažení vrcholu [[Mount Everest]]u. Na světě je každoročně produkováno kolem 35 tisíc000 tun surového hedvábí, k jehož produkci housenky spotřebují 500 tisíc000 tun listů moruše. Podle údajů v knize od E. L. Palmera (Fieldbook of Natural History, 1949), jeden kilogram hedvábí představuje asi 3&nbsp;2003200 kilometrů [[vlákno|vlákna]]. Roční [[svět]]ovásvětová produkce hedvábí představuje 112 miliard kilometrů, což je 300násobná vzdálenost mezi [[Země|Zemí]] a [[Slunce]]m.
V [[Čína|Číně]] se vypráví legenda o objevu hedvábí císařovnou Xi Ling-Shi (嫘祖). Císařovna popíjela pod stromem čaj a do šálku jí spadl zámotek. Vytahovala jej ven, ale konec vlákna se jí omotal kolem prstu. Když odmotala všechno hedvábí uviděla kuklu a zjistila tak, že zdrojem toho hedvábí byla kukla. Je to jen jedna z mnoha legend, které se vyprávěly o hedvábí.▼
 
=== Léčebné použití ===
[[Čína|Číňané]] si žárlivě střežili své znalosti o výrobě hedvábí. Další legenda říká, že jedna čínská princezna propašovala vajíčka bource morušového do [[Japonsko|Japonska]], ukrytá ve svých vlasech a od té doby [[Japonsko|Japonci]] začali chovat bource a používat hedvábí. Jako zajímavost se uvádí, že na výrobu jednoho [[kimono|kimona]] je potřeba hedvábí z 2100 housenek bource morušového.▼
Susušené [[larva|housenky]] 4. nebo 5. instaru, které uhynuly na plísňové onemocnění způsobené [[houby|houbou]] ''[[Beauveria bassiana]]'', se pod názvem „Bombyx batryticatus“, „tuhý hedvábný červ“, čínsky 蚕蠶 užívají v tradiční čínské medicíně k rozpuštění [[hlen]]ů, uvolnění [[křeč]]í a proti nadýmání.
 
=== Choroby bourceKuchyně ===
Jako mnoho dalších hmyzích druhů, jsou kuklyKukly nebo housenky bource morušového jsou v některých kulturách pojídány. V [[Korea|Koreji]] kukly vaří a dělají z nich populární pokrm zvaný „''beondegi''“„beondegi“. V [[Čína|Číně]] a ve [[Vietnam]]u nabízejí pouliční prodavači smažené housenky bource morušového, které chutí poněkud připomínají [[Škvarky|vepřové škvarky]].▼
Bourec často trpí na infekční choroby způsobené [[Prvoci|prvoky]], [[houby|houbami]], [[viry]] a [[bakterie]]mi. [[Francie|Francouzský]] mikrobiolog [[Louis Pasteur]] zkoumal několik chorob bource morušového, které v těch dobách ohrožovaly [[Evropa|evropskou]] produkci hedvábí.
 
=== MedicínskéHedvábné použitílegendy ===
▲V [[Čína|Číně]] se vypráví legenda o objevu hedvábí císařovnou Xi Ling-Shi (嫘祖). Císařovna popíjela pod stromem čaj a do šálku jí spadl zámotek. Vytahovala jej ven, ale konec vlákna se jí omotal kolem prstu. Když odmotala všechno hedvábí, uviděla kuklu a zjistila tak, že zdrojem toho hedvábívlákna byla kukla. Je to jen jedna z mnoha legend, které se vyprávěly o hedvábí.
Bourec morušový je zdrojem pro [[lék]] tradiční čínské medicíny, kterému se říká "''Bombyx batryticatus''" nebo také "tuhý hedvábný červ", čínsky 蚕蠶. Jsou to sušené [[larva|housenky]] 4. nebo 5. stadia vývoje, které pošly na chorobu způsobenou infekcí [[houby|houbou]] ''[[Beauveria bassiana]]''. Používá se proti nadýmání, rozpuštění [[hlen]]ů a uvolnění [[křeč]]í.
 
▲[[Čína|Číňané]] si žárlivě střežili své znalosti o výrobě hedvábí. Další legenda říkávypráví, že jedna čínská princezna propašovala vajíčka bource morušového do [[Japonsko|Japonska]], ukrytá ve svých vlasech a od té doby [[Japonsko|Japonci]] začali chovat bource a používat hedvábí. Jako zajímavost se uvádí, že na výrobu jednoho [[kimono|kimona]] je potřeba hedvábí z 2100 housenek bource morušového.
== Kuchyně ==
▲Jako mnoho dalších hmyzích druhů, jsou kukly nebo housenky bource morušového v některých kulturách pojídány. V [[Korea|Koreji]] kukly vaří a dělají z nich populární pokrm zvaný „''beondegi''“. V [[Čína|Číně]] a ve [[Vietnam]]u nabízejí pouliční prodavači smažené housenky bource morušového, které chutí poněkud připomínají [[Škvarky|vepřové škvarky]].
 
== Související článkyOdkazy ==
=== Reference ===
* [[Hedvábnictví]]▼
<references />
* [[Hedvábnictví#Hedvábnictví na území České republiky|Hedvábnictví na území České republiky]]▼
=== Literatura ===▼
 
▲== Literatura ==
* Scoble, MJ, 1995. The Lepidoptera: Form, function and diversity. Princeton Univ. Press.
* Goldsmith, M, Toru Shimada, and ­Hiroaki Abe. 2004. The genetics and genomics of the silkworm, ''Bombyx mori.'' Annual Review of Entomology 50:71-100. {{PMID|15355234}}. [http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146%2Fannurev.ento.50.071803.130456 Online access]
* Grimaldi and Engel, 2005. Evolution of the Insects. Cambridge University Press.
* MitaMITA, K.Kazuei; KASAHARA, Masahiro; SASAKI, Shin ''et. al.'', 2004. The genome sequence of the silkworm, ''Bombyx mori''. ''DNA Research.'' 2004, vol. 11:27, iss. 1, s. 27–35. Published 01 February 2004 [cit. 7. 10. 2019]. ISSN 1340-352838. {{PMID|15141943}}. [http://dnaresearch.oxfordjournals.org/cgi/reprint/11/1/27 PDF]
* PALMER, E. Laurence. ''Fieldbook of Natural History''. New York: Whittlesey House, 1949.
* HYRŠL, Pavel. Dražší než zlato. ''ABC'' [online]. 2003, č. 13 [cit. 7. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/4520/drazsi-nez-zlato.html
* SALÁŠKOVÁ, Vendula. ''Nemoci v chovech bource morušového (Bombyx mori L.)''. Brno, 2006. [65] s. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie, Oddělení fyziologie a imunologie živočichů. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/zk008/bakalarska_prace.pdf
 
=== ExterníSouvisející odkazyčlánky ===
▲* [[Hedvábnictví]]
▲* [[Hedvábnictví#Hedvábnictví na území České republiky|Hedvábnictví na území České republiky]]
 
=== Externí odkazy ===
* [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id127713/ bourec morušový – fotografie všech čtyř stadií na BioLib.cz]
* {{cs}} [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/fotogalerie/2011/06/12/pestovani-logar-bourec-morusovy-afghanistan-prt/ Podívejte, jak se v Lógaru chová bourec morušový]▼
* {{en}} [http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Bombyx_mori.html Studentská stránka o housenkách bource morušového]▼
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20060412215344/http://www.wormspit.com/index.htm WormSpit Stránka o bourci morušovém (housenky, motýl, hedvábí)]▼
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|ph118968|věc=ano}}
▲* {{en}} [http://animaldiversity.ummz.umich.edu/site/accounts/information/Bombyx_mori.html Studentská stránka o housenkách bource morušového]
▲* {{en}} [https://web.archive.org/web/20060412215344/http://www.wormspit.com/index.htm WormSpit Stránka o bourci morušovém (housenky, motýl, hedvábí)]
▲* {{cs}} [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/fotogalerie/2011/06/12/pestovani-logar-bourec-morusovy-afghanistan-prt/ Podívejte, jak se v Lógaru chová bourec morušový]
 
{{Pahýl}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bourec_morušový“