Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
národnostní aspekt reformy, zdroj značka: editor wikitextu 2017 |
značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 158:
| datum přístupu = 2019-10-07
}}</ref>
===
Na popud agrárníků začalo docházet k zakládání účelových sdružení, tzv. «Domovin domkařů a malorolníků», jejichž úkolem bylo zajistit organizaci uchazečů o půdu a stanovit, kdo a kolik žádá půdy,<ref>{{Citace elektronického periodika
Organizace, kterou po vzoru socialistických stran založila [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárnická strana]] v dubnu 1919, které místně sdružovali zájemce o půdu. Malorolníci, domkáři a [[Bezzemek|bezzemci]], tzv. ''zájemci o příděl půdy'', zareagovali na přijetí zákona o obstavení velkostatků. Domoviny měly svým členům zajistit přednostní příděl půdy, odbornou pomoc a vyřízení úvěru k zaplacení nově nabyté půdy.[[Pozemková reforma v Československu#cite note-2|[1]]] [[Antonín Švehla|Švehlovu]] vedení strany se na základě naslibovaného hmotného zisku (zájmu) podařilo získat široké malorolnické vrstvy a tím značně posílit členskou základnu, která jednak vytvářela tlak na přijetí pozemkové reformy a zároveň oslabovala pravicové křídlo strany. Tento masový manévr strany pomohl ovlivnit politiku agrární strany a nasměrovat ji [[Levice|doleva]]. Největší vlna zakládání domovin proběhla v letních měsících roku [[1919]] (v červenci 1919 dosáhlo počtu 75 místních organizací) v říjnu téhož roku se všechny domoviny sdružily do centrální zastřešující organizace [[Ústřední domovina domkářů a malorolníků]] fungující až do roku [[1938]].[[Pozemková reforma v Československu#cite note-3|[2]]]▼
| titul = Představy o pozemkové reformě v ČSR před jejím uzákoněním, s. 36-37.
| url = https://biblio.hiu.cas.cz/documents/38389?locale=cs
| periodikum = biblio.hiu.cas.cz
| datum přístupu = 2019-10-07
▲
== Zbytkové statky ==
| |||