Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí

}}</ref>

 

{{Citát v rámečku|'''Malá odpověď na velkou otázku.''' S blížícím se koncem války vynořují se na povrch různé a různé sociální otázky; jednou z nich je reforma vlastnictví půdy — vyvlastnění velkých statků, fidejkomisů. Věc ta není žádnou novinkou; již dávno zabývali se naši hospodáři tímto problémem, ovšem pouze akademicky, jakož ani jinak nebylo možno. Teprve ruská vlna — i tam malý lid žízní po půdě velkých — zadula i na naše brány a tak i u nás o této otázce začíná se již pilněji a pilněji mluvit a uvažovat. Vzpomínám jen řeči některých polských a návrhy moravských poslanců (Kadlčák).|Hospodářský list, 01.03.1918<ref>''Hospodářský list: illustrovaný list, věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě''. Chrudim: Ad. Eckert, 01.03.1918, s. [177]. </ref>}}

 

[[Česká strana sociálně demokratická|Sociální demokraté]] (komunisté) a národní socialisté požadovali nižší hranici pro vyvlastnění (50 ha), bez náhrady a chtěli půdu přidělovat především družstvům (zemědělských dělníků pracujících na velkostatku), naproti tomu latifundisté (majitelé rozsáhlých pozemků) reformu zcela odmítali. Mezi těmito póly byly ostatní politické strany. [[Karel Kramář|Kramářovi]] [[Československá národní demokracie|národní demokraté]] akcentovali zespolečenštění majetkového vlastnictví (lesů, dolů, železnic, železáren, léčivých pramenů) motivované odněmčením vlastnictví. [[Dějiny KDU-ČSL|Strana lidová]] odmítala vyvlastňování [[Římskokatolická církev|církve]]. Skutečná realizace reformy zaostala za původními proklamovanými ideály a představami obyvatel. Před volbami v dubnu 1920 se objevovala hesla jak bude radikální, tvrdá, nemilosrdná, důsledná, které se ukázaly v následném vývoji jako liché.{{Zdroj?}}

 

V létě roku 1921 přistoupil Státní pozemkový úřad k provádění pozemkové reformy. Podkladem pro sestavení pracovního plánu prvního období byl úřední soupis zabraného pozemkového majetku a výsledky úředních šetření, sestavených pro všechny okresy za pomoci okresních politických správ a odborných poradců Státního pozemkového úřadu, orgánu zemědělských rad, přizvaných znalců, úřednictva Státního pozemkového úřadu a řady odborných anket. Státní pozemkový úřad v této době využil už i načerpané poznatky z provádění přídělů zabrané půdy do vnuceného pachtu podle § 63 přídělového zákona. Podle vypracovaných směrnic postihla první etapa:<ref name="PR Venkov">''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.06.1921, s. [1]. ISSN 1805-0905. </ref>