Káva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
čes.
m doplnění informací k historii kávy
Řádek 14:
Tato [[Rostliny|rostlina]] patří do čeledi [[Mořenovité|mořenovitých]] rostlin. Původně divoce rostoucí strom se pěstuje na kávovníkových [[plantáž]]ích na mnoha místech celého světa buď jako [[strom]] nebo [[keř]]. Existující druhy kávovníků se mezi sebou kříží a šlechtí se, aby bylo dosaženo větší odolnosti proti škůdcům, kteří pokud napadnou kávovníky na plantážích, mohou způsobit rozsáhlé škody. Například cizopasná houba dokáže totálně zničit i celé plantáže. Jako příklad této zkázy můžeme uvést ostrov [[Cejlon]], kde musely být kávovníkové plantáže zcela nahrazeny [[čajovník]]y.
 
OdtudPravlastí kávovníku je [[afrika|africký kontinent]], konkrétně [[Etiopie]]. Zde existuje oblast [[Kaffa (provincie)|Kaffa]] kde káva dodnes roste i divoce. Podle historie byla káva v období 13-14 století převezena válečníky z Etiopie do Jemenu. Takto se káva dostala do Arábie, která je považována za kolébku kávy - nápoje. Její pěstování bylo ještě před 150 lety primární výsadou Arabského poloostrova a vývoz kávových zrn byl přísně zakázán. Největší podíl na rozšíření kávy do Evropy mají především Holanďané, kteří tajně převezli kávová zrna z Jemenu. V současné době se ovšem kávovníky pěstují po celém světě. Všude v oblastech, kde je pro jejich růst příznivé podnebí a další ekologické a ekonomické podmínky. Kávovníky v průběhu svého růstu potřebují dostatek vláhy i slunce, proto se jim nejlépe daří ve vlhkém [[Tropický pás|tropickém pásmu]]. Každému druhu kávovníku ale vyhovuje trochu odlišné [[podnebí]]. Kávovníkové stromy nebo keře se dožívají poměrně vysokého věku (až třiceti let), ovšem v této době už poskytují nižší [[Úroda|úrodu]]; nejvyšší výnosy dávají kávovníky po pěti až šesti letech. Co nejvyšším výnosům je třeba pomoci správnou péčí. Kávovníky se musí, stejně jako jiné pro nás méně exotické rostliny, pravidelně [[Hnojení|přihnojovat]], prořezávat a chránit nově vzrostlé rostliny proti prudkému a žhnoucímu slunci. Z jednoho keře lze získat až 2,5 kg zelené kávy a z té 0,5 kg pražené kávy.
Pravlastí kávovníku je [[afrika|africký kontinent]], konkrétně [[Etiopie]]. Zde existuje oblast [[Kaffa (provincie)|Kaffa]] kde káva dodnes roste i divoce.
Odtud se káva dostala do Arábie, která je považována za kolébku kávy - nápoje. V současné době se ovšem kávovníky pěstují po celém světě. Všude v oblastech, kde je pro jejich růst příznivé podnebí a další ekologické a ekonomické podmínky. Kávovníky v průběhu svého růstu potřebují dostatek vláhy i slunce, proto se jim nejlépe daří ve vlhkém [[Tropický pás|tropickém pásmu]]. Každému druhu kávovníku ale vyhovuje trochu odlišné [[podnebí]]. Kávovníkové stromy nebo keře se dožívají poměrně vysokého věku (až třiceti let), ovšem v této době už poskytují nižší [[Úroda|úrodu]]; nejvyšší výnosy dávají kávovníky po pěti až šesti letech. Co nejvyšším výnosům je třeba pomoci správnou péčí. Kávovníky se musí, stejně jako jiné pro nás méně exotické rostliny, pravidelně [[Hnojení|přihnojovat]], prořezávat a chránit nově vzrostlé rostliny proti prudkému a žhnoucímu slunci. Z jednoho keře lze získat až 2,5 kg zelené kávy a z té 0,5 kg pražené kávy.
 
Existují tři základní druhy kávovníků, které se odlišují růstem, svými nároky na pěstování i finální chutí kávy. Oblast, ve které kávovník roste, má rovněž vliv na chuť kávy. Kávovníky pěstované ve vyšších [[Nadmořská výška|nadmořských výškách]] poskytují kávová zrna jemnější chuti a s nižším obsahem kofeinu.
Řádek 119 ⟶ 118:
| url = https://medicalxpress.com/news/2017-04-caffeine-dehydration.html
| datum přístupu = 2018-08-07
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie kávy - GourmetKava.cz
| url = https://www.gourmetkava.cz/cs/historie-prazene-kavy-13
| periodikum = www.gourmetkava.cz
| datum přístupu = 2019-10-04
| jazyk = cs
}}</ref>