Bruntálští z Vrbna: Porovnání verzí

| jméno = Bruntálští z  Vrbna (z Wrbna) / Wrbna von Freudenthal

'''Bruntálští z  Vrbna''' (též ''z Vrbna'', později ''von Wrbna und Freudenthal'') byl starý šlechtický rod původem ze [[Slezsko|Slezska]] připomínaný již ve [[13. století]]. Během [[16. století]] pronikli na severní [[Morava|Moravu]], kde kromě [[Bruntál|Bruntálu]] vlastnili i řadu dalších významných sídel ([[Helfštýn]], [[Hlučín]]) a zastávali vysoké zemské úřady. V  roce [[1624]] získali hraběcí titul a později se usadili v  [[České království|Čechách]] ([[Hořovice]]). Také v  Čechách zastávali úřady v  zemské správě, později se uplatnili i ve vysokých dvorských funkcích ve [[Vídeň|Vídni]] a čtyři členové rodu získali [[Řád zlatého rouna]]. K  nejvýznamnějším osobnostem rodu patří [[Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna|Rudolf]] (1761–1823), který na panství Hořovice podnítil rozvoj železářského průmyslu. Jeho potomkům do roku [[1945]] patřily velkostatky [[Jaroměřice nad Rokytnou]] a [[Holešov]]. Rod vymřel v  roce [[1976]].

[[File:Wenzel_Graf_von_Wrbna_(%3D_Würben)_und_Freudenthal.png|thumb|left|Václav Bruntálský z  Vrbna (1589–1649), od roku 1624 říšský hrabě]]

Rodina pánů z  Vrbna odvozovala svůj původ od [[Vrbno pod Pradědem|Vrbna]] ve Slezsku a první doložené zmínky se datují k  roku [[1223]], respektive [[1241]]. Většího významu nabyli až počátkem [[16. století]], kdy do dědičného vlastnictví získali panství [[Bruntál]] ([[1506]]), od nějž také pochází rodové jméno. S  Bruntálem získali rozsáhlé lesy a také doly na zlato a stříbro. [[Hynek starší Bruntálský z Vrbna|Hynek starší Bruntálský]] (1534–1596) ve své kariéře dosáhl až na úřad [[Seznam moravských zemských hejtmanů|moravského zemského hejtmana]] (1590–1594) a rostoucí prestiž rodu se promítla v  rozsáhlé přestavbě bruntálského hradu na renesanční [[Bruntál (zámek)|zámek]]. Bruntál navštívili císařové [[Rudolf II. Habsburský|Rudolf II.]] a [[Matyáš Habsburský|Matyáš]], zastavil se tu i [[Fridrich Falcký]]. Hynek starší přestavoval i další získaná sídla ([[Kolštejn (hrad)|Branná]], [[Náměšť na Hané (zámek)|Náměšť]]) a zatížil tím rodové finance i pro příští generace.

Někteří členové rodu se aktivně zapojili do [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v  letech [[1618]]–[[1620]], což v  následných [[Pobělohorské konfiskace|konfiskacích]] přivodilo značné majetkové ztráty. Jiří Bruntálský (†1622) se v  době povstání stal moravským nejvyšším sudím a po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] zemřel ve vězení na [[Špilberk]]u. Posmrtně mu byl zabaven rozsáhlý majetek ([[Lipník nad Bečvou]], [[Helfštýn]]). Kmenové rodové panství Bruntál tehdy vlastnil [[Jan mladší Bruntálský z Vrbna|Jan mladší (Hanuš)]] (1590–1642), který se v  době povstání stal opavským zemským hejtmanem a jako odsouzenec pak odešel do exilu. I když v  pobělohorských konfiskacích rod ztratil řadu velkých panství, jiní Bruntálští naopak na pobělohorské době profitovali a položili základy rodového bohatství až do 20. století.

[[File:Nový_zámek_v_Hořovicích_-_průčelí.JPG|thumb|left|[[Hořovice (nový zámek)|zámek Hořovice]], hlavní rodové sídlo v  17.–19. století]]

Na počátku nejvýznamnější rodové linie stál opavský hejtman Štěpán Bruntálský (†1567), který vlastnil [[Hlučín]]. Jeho potomci rozdělili rod dále na větev slezskou a českou. Ze slezské linie [[Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna|Jiří Štěpán]] (1615–1682) vynikl jako plukovník v  [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]], v  roce [[1652]] byl povýšen na hraběte a získal řadu statků na Moravě ([[Velké Heraltice]], [[Lysice]], [[Letovice]]). Z  jeho potomstva [[Václav Albrecht Bruntálský z Vrbna|Václav Albrecht]] (1656–1732) zdědil po vymření [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]] rozsáhlé panství [[Rychmburk]] ve východních Čechách, které však prodal, nadále ale vlastnil Velké Heraltice. Tato odnož zanikla smrtí jeho syna [[Karel Václav Bruntálský z Vrbna|Karla Václava]] (1716–1757), který padl za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] v  [[Bitva u Vratislavi|bitvě u  Vratislavi]].

Předkem jediné linie přežívající až do 20. století, označované jako hořovická, byl [[Václav Bruntálský z Vrbna|Václav]] (1589–1649), který zastával řadu úřadů v  pobělohorské době a v  roce 1624 získal titul říšského hraběte. Prodal sice Hlučín, ale mezitím koupil [[Fulnek]] a jako první z  Bruntálských také získal majetek v  Čechách. Jeho syn [[Jan František Bruntálský z Vrbna|Jan František]] (1634–1705) díky spříznění s  rodem [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martiniců]] získal v Hořovice a postupně své aktivity přesunul do Čech, nakonec byl českým nejvyšším hofmistrem a nejvyšším kancléřem. Jeho potomci taktéž zastávali vysoké posty ve správě Českého království, během 18. století ale nakonec na několik generací zakotvili v  nejvyšších úřadech u  císařského dvora ve Vídni.

Hrabě [[Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna|Rudolf]] (1761–1823) proslul především jako průkopník průmyslového podnikání (železárny v  [[Komárov (okres Beroun)|Komárově]]), také on ale zastával vysoké posty u  dvora. Jeho potomci nakonec Hořovice prodali ([[1852]]), významným ziskem bylo ale dědictví [[Holešov]]a, které získali téhož roku. Rudolf (1831-1893) vyvinul značné úsilí o  získání dědictví po vymřelém spřízněném rodu Kouniců, ale až jeho syn [[Rudolf Kristián Wrbna-Kounic|Rudolf Kristián]] (1864–1927) získal v  roce [[1897]] [[Jaroměřice nad Rokytnou]], o  rok později mu byl přiznán nárok na užívání spojeného erbu a jména Vrbnů a Kouniců (1898; ''Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Qustenberg und Freudenthal''). Rudolf Kristián navíc posílil rodovou prestiž manželstvím s  princeznou [[Elvíra Bavorská|Elvírou Bavorskou]] (1868–1943), sestřenicí bavorského krále [[Ludvík III. Bavorský|Ludvíka III.]]

Všechen majetek Bruntálských v  [[Československo|Československu]] byl zkonfiskován v  roce [[1945]], posledním potomkem rodu byl syn Rudolfa Kristiána hrabě Alfons (1892–1976), který uhořel při požáru svého domu v  [[Mnichov]]ě. Jím rod vymřel.

[[SouborFile:Jaroměřice zámek a kostel 2Zámek_Jaroměřice_nad_Rokytnou_(1).jpg|alt=thumb|náhledright|[[Jaroměřice nad Rokytnou (zámek)|Zámek Jaroměřice nad Rokytnou]], majetek rodu v letech 1897–1945]]

[[File:Rudolf_Eugen_Wrbna-Freudenthal_(1813-1883).jpg|thumb|right|Rudolf EvženEugen Bruntálský z  Vrbna (1813–1883), místopředseda rakouské Panské sněmovny a generální intendant dvorských divadel]]

* [[Jan mladší Bruntálský z Vrbna|Jan mladší]] (1590–1642), zemský hejtman v  Opavsku

* [[Rudolf Wrbna-Freudenthal (1831–1893)|Rudolf Wrbna-Freudenthal]] (1831–1893), major v&nbsp;[[ c. k.]] [[Císařská armáda (habsburská)|armádě]], oženil se s&nbsp;[[Uherská šlechta|uherskou šlechtičnou]] WilhelminouWilhelmine von Salamon, rozenou Kiss de Nemeskér (†1916), jeho syn [[Rudolf Kristián Wrbna-Kounic]] si vzal za manželku [[Elvíra Bavorská|princeznu Elvíru Bavorskou, provdanou Bruntálskou z&nbsp; Vrbna]] (1868–1943)<ref>{{Citace elektronického periodika

File:Princess_Elvira_of_Bavaria_(1868–1943).jpg|Princezna Elvíra Bavorská, provdaná hraběnka Bruntálská z&nbsp; Vrbna

File:Ladsislaus_Wrbna_von_Freudenthal_Litho.JPG|Polní podmaršál Ladislav Bruntálský z&nbsp; Vrbna (1795–1849)

File:Velké_Heraltice_zámek.JPG|Zámek Velké Heraltice, rodové sídlo ve Slezsku v&nbsp; 17.–19. století

[[Soubor:Würben Wrbna Wappen Graf Schlesien.png|náhled|vlevo|Erb pánů z&nbsp; Vrbna]]

[[Rodový erb|Původním erbem]] pánů z&nbsp; Vrbna byly tři zlaté lilie v&nbsp; modrém poli, v&nbsp; této podobě je doložen již v&nbsp; roce 1261. Podle rodové pověsti jeden člen ve službách francouzského krále zastřelil římského hejtmana [[Colonnové|Colonnu]], a proto získal do erbu jako klenot prostřelený zlatý sloup (italsky colonna). Přímo do erbovního štítu se dostalo zlaté břevno, které dělilo štít na dvě poloviny, v&nbsp; každé z&nbsp; nich byly původní tři zlaté lilie.

* {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Bruntálští z&nbsp; Vrbna | strany = 26-27 | isbn = 80-901020-3-4}}

* {{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | titul = Bruntálští z&nbsp; Vrbna | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1998 | isbn = 80-7042-502-4 | strany = 23-50}}