Merkur (planeta): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17692771 uživatele 2A00:1028:96C2:70DE:B160:B9F4:CB07:A4C9 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 128:
</ref> Při pohledu ze Země dosahuje Merkur jasnosti mezi -2,0 až 5,5<sup>m</sup>, takže je viditelný i pouhým okem, ale jelikož se nikdy nevzdaluje od Slunce dále než na 28,3° je většinu roku těžko pozorovatelný. Nejlepší podmínky tak nastávají při soumraku či úsvitu, než vyjde Slunce nad horizont.
Pozorování planety pozemskými teleskopy je složité kvůli blízkosti Slunce. Detailnější znalosti přinesla až dvojice sond, která kolem planety prolétla. První sondou u Merkuru byla americká sonda [[Mariner 10]] v 70. letech, která nasnímala přibližně 45 % povrchu. V roce 2008 dorazila k planetě další sonda [[MESSENGER]], která provedla tři průlety kolem Merkuru a v roce [[2011]] byla definitivně úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Snímky z těchto dvou sond umožnily prozkoumat povrch planety, který silně připomíná měsíční krajinu plnou impaktních kráterů, nízkých pohoří a [[měsíční moře|lávových planin]]. Vlivem neustálých dopadů těles všech velikostí na [[povrch Merkuru]] je většina povrchu [[eroze|erodována]] drobnými krátery. Povrch je nejspíše vlivem smršťování planety rozpraskán množstvím útesových [[zlom]]ů dosahujících výšky několika [[metr|kilometrů]] a délky stovek kilometrů. Současně je povrch neustále bombardován [[foton]]y i [[Sluneční vítr|slunečním větrem]] – proudem nabitých částic směřujících vysokou rychlostí od Slunce. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů [[teplota|teplot]] mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot přes 600 [[Stupeň Celsia|°C]]. Na polokouli
Nejstarší doložené pozorování Merkuru pochází z prvního tisíciletí před naším letopočtem. Před 4. stoletím př. n. l. pozorovali Merkur řečtí astronomové, kteří však věřili, že se jedná o dvě samostatná tělesa, která pojmenovali Apollo pro hvězdu při východu Slunce a Hermés při západu.<ref name="Dunne"/> Současné pojmenování planety pochází z římské mytologie, kde [[Merkur (mytologie)|Merkur]] bylo jméno pro posla bohů, který odpovídal jménem v původní řecké mytologii [[Hermés|Hermovi]].<ref>{{Citace monografie
|