Synkopa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reference: +slovník |
m Velká úprava a věcné doplnění. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=
'''Synkopa v hudbě''' je rytmicko-metrický útvar, který ozvlášťňuje pravidelný průběh hudební fráze. Řecký základ slova (sygkopé, od sygkóptein – čti synkoptein – srazit k sobě) byl převzat přes latinu do evropských jazyků a vždy odráží určitou nepravidelnost (v lékařství je synkopou např. krátký výpadek vědomí, ve fonologii např. vypuštění hlásky apod.).
Aby mělo smysl o takové nepravidelnosti tj. o synkopě hovořit i v hudbě, je k tomu podmínkou '''existence pravidelně členěné hudební věty.''' Taková pravidelnost se hojně objevuje tam, kde je hudba svázána s pohybem tj. např. v užité hudbě, v tanečních písních, v českých lidových písních, v mnoha skladbách zejména klasiků, romantiků a k nim se kompoziční technikou družících skladatelů až do současnosti.
Jednoduchá hudební věta má '''pásmo metrické''' a pásmo '''melodické.''' Metrum člení hudební průběh do počítacích dob, které vytvářejí plynulou řadu pulsů. Obvykle regulují tělesný pohyb nebo takový pohyb provokují a mohly by být vyjádřeny kroky tanečníků, tleskáním, bicími nástroji, standardním doprovodem levé ruky při hře hudebních kousků na klavír apod. V melodickém pásmu (současně s oním metrickým „doprovodem“) probíhají nejen změny výškové (zpěv, nástrojové sólo, pravá ruka našeho klavíristy), ale také délkové a dynamické. V melodii se tak objevují různé rytmy, které dávají celku půvab a originalitu.
K takové originalitě využívá skladatel v melodii (po příp. i „v doprovodu“) rozmanité kombinace délek a akcentů. „Kdyby byl Bavorov“, „Tluče bubeníček“, „Vyletěla holubinka“ a jim podobné si vystačí se střídáním osmin a čtvrtek v sudém, příp. lichém metru. Daleko pestřejší členění mívají písně moravské. „Eště si já, eště si já pohár vína zaplatím“ má rovněž základ v sudém metru, ale '''zcela odlišnou náladu''', na které se také podílejí '''synkopy''' v některých melodických motivech. Slabiky „si já“ a „za-pla-tím“ tvoří synkopy – pohyb v nich '''nesleduje pravidelný puls, ale je synkopován''': '''přízvuk (dynamika) byl přenesen na lehkou dobu (metrika), která je posílena i prodloužením (rytmika).''' Prodloužení akcentovaného prvku synkopy bývá časté, ale není podmínkou. Synkopování (akcentování lehkých dob ve frázi) s psychomotorickým korelátem u tanečníků je příznačným rysem např. čardáše.
'''V dixielandu''' vychází improvizační hra hudebníků z jednoduchých melodií, které jsou bohatě obměňovány. Nejvýznačnějším a nejčastějších postupem takového obměňování je průběžná '''synkopace''' – zde se synkopy objevují vlastně téměř v celém průběhu hudební věty. Proto se také synkopa stala symbolem celé této oblasti a tohoto hudebního slohu.
<br />
== Typy synkop ==
===
V
=== Off-beat synkopa ===
Přízvuk může být posunutý o méně než celou dobu, takže "spadne do off-beatu". V následujícím příkladě je přízvuk v prvním taktu posunut o osminu:
[[Soubor:Syncopation example.svg]]
=== Anticipovaný bas ===
'''
▲'''Anticipated bass''' je basový tón synkopovaný krátce před těžkou dobou. Časování se může lišit, ale většinou se používají menší než osminové noty před první a třetí dobou (4/4 takt).
=== Missed-beat synkopa ===
Dalším typem synkopy je '''missed beat''' ([[ztracená doba]]),
== Reference ==
| |||