Galaxie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
m === Související články === ++* galaktické souřadnice; WP:NOM; reffix; přesun
Řádek 1:
{{Různé významy}}
[[Soubor:Hubble2005-01-barred-spiral-galaxy-NGC1300.jpg|vpravo|náhled|Spirální galaxie s příčkou [[NGC 1300]], vzdálená 61 milionů světelných let ]]
 
[[Soubor:NGC_6745.jpg|vpravo|náhled|Nepravidelná galaxie [[NGC 6745]], vzdálená přes 200 milionů světelných let]]
'''Galaxie''' je [[gravitace|gravitačně]] vázaný systém [[hvězda|hvězd]], [[Kompaktní hvězda|hvězdných zbytků]], [[mezihvězdné prostředí|mezihvězdné hmoty]], [[kosmický prach|kosmického prachu]] a [[temná hmota|temné hmoty]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 34 ⟶ 33:
Slovo galaxie bylo odvozeno z řeckého názvu naší vlastní galaxie [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] ''Κύκλος γαλακτικός'' (Κyklos galaktikos).
 
Hvězdy se téměř vždy nacházejí ve skupinách nazývaných galaxie, společně s plyny, mezihvězdným prachem a temnou hmotou. Galaxie drží pospolu působení gravitačních sil a jednotlivé komponenty obíhají kolem společného středu. Existují důkazy, že se ve středu některých nebo dokonce i většiny galaxií nacházejí [[Černá díra|černé díry]]. Galaxie vznikají z [[Protogalaxie|protogalaxií]]. Různé typy galaxií se vyskytují podobně napříč historií [[Vesmír|vesmíru]].<ref>[http://phys.org/news/2016-08-fall-galaxy-formation.html - The rise and fall of galaxy formation], phys.org {{en}}</ref> V [[Pozorovatelný vesmír|pozorovatelné části vesmíru]] se podle odhadů z roku 2016 nachází minimálně dva [[bilion]]y galaxií.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Zemančíková
Řádek 44 ⟶ 43:
| vydavatel = astro.cz
| jazyk = slovensky
}}</ref> Na svém okraji se galaxie otočí přibližně jednou za miliardu let.<ref>[https://phys.org/news/2018-03-astronomers-galaxies-clockwork.html - Astronomers discover galaxies spin like clockwork], phys.org {{en}}</ref>
 
== Klasifikace podle tvaru ==
[[Soubor:Hubble sequence photo.png|náhled|Dělení galaxií podle Hubbleovy klasifikace]]
 
[[Hubbleova klasifikace galaxií]] podle tvaru rozlišuje pět základních typů galaxií: Od [[eliptická galaxie|eliptických]] přes [[čočková galaxie|čočkové]] až po [[spirální galaxie|spirální]] a [[spirální galaxie s příčkou|spirální s příčkou]] a dále [[Nepravidelná galaxie|nepravidelné]]. Většina těchto typů se dále dělí na podtypy.
 
Tvar galaxie se může měnit kolizí mezi nimi, ale může se také vyvíjet bez kolize.<ref>[https://phys.org/news/2017-09-explosive-birth-stars-galactic-cores.html - Explosive birth of stars swells galactic cores], phys.org {{en}}</ref>
 
[[Trpasličí galaxie]] je malá galaxie. [[Ultrakompaktní trpasličí galaxie]] (UCD) je hustá malá galaxie.
Řádek 135 ⟶ 133:
== Historie ==
[[Soubor:NGC 4414 (NASA-med).jpg|300px|vpravo|náhled|Spirální galaxie [[NGC 4414]] v [[Souhvězdí Vlasů Bereniky|souhvězdí Vlasy Bereniky]], vzdálená přibližně 62 milionů světelných let]]
 
Roku 1610 použil [[Galileo Galilei]] [[dalekohled]] na studium světelného pásu noční oblohy, známého jako Mléčná dráha, a objevil, že se skládá z obrovského počtu matně se jevících hvězd. Roku [[1755]] se [[Immanuel Kant]] ve své úvaze, vycházející ze starší práce [[Thomas Wright|Thomase Wrighta]], domníval, že galaxie by mohla být rotující těleso obrovského počtu hvězd držených pohromadě gravitačními silami podobně, jako je tomu u [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], ovšem v nesrovnatelně větším rozsahu. Kant se též domníval, že některé z mlhovin, viděných na noční obloze, by mohly být samostatné galaxie.
 
Řádek 172 ⟶ 169:
V roce [[2000]] byla objevena tmavá galaxie [[VIRGOHI21]]. Její tmavost byla ověřena a objev zveřejněn až roku [[2005]].
 
Roku [[2015]] byla objevena galaxie [[EGSY8p7]], která se stala nejvzdálenější galaxií, jaká byla člověkem do té doby pozorována.<ref>[http://phys.org/news/2015-08-keck-observatory-distant-galaxy.html - New record: Keck Observatory measures most distant galaxy], phys.org {{en}}</ref>
 
== Širokospektrální pozorování ==
[[Soubor:Hoag's object.jpg|vpravo|náhled|Prstencová galaxie, [[Hoagův objekt]], je od nás vzdálena přibližně 600 milionů světelných let.]]
Po objevení galaxií mimo Mléčnou dráhu byla první pozorování prováděna přirozeně pouze ve [[Světlo|viditelném spektru]] [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]]. V této oblasti spočívá maximum záření většiny hvězd, takže pozorování hvězd, které utvářejí galaxie, bylo hlavní náplní [[optická astronomie|optické astronomie]]. V této části spektra se také dobře pozorují ionizované [[HII oblast]]i či rozložení prachových ramen. Také z polarizačních měření odvozená magnetická pole galaxií odpovídají částečně i jejich pozorované struktuře.<ref>ATLAS OF MAGNETIC FIELDS IN NEARBY GALAXIES: Messier Galaxies, R.Beck and, W.A. Sherwood: - [http://www.mpifr-bonn.mpg.de/staff/wsherwood/tst.messier.html ATLAS OF MAGNETIC FIELDS IN NEARBY GALAXIES: Messier Galaxies], mpifr-bonn.mpg.de; {{Wayback|url=http://www.mpifr-bonn.mpg.de/staff/wsherwood/tst.messier.html |date=20101007113614 }}</ref>.
{{viz též|Astronomie}}
 
Po objevení galaxií mimo Mléčnou dráhu byla první pozorování prováděna přirozeně pouze ve [[Světlo|viditelném spektru]] [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]]. V této oblasti spočívá maximum záření většiny hvězd, takže pozorování hvězd, které utvářejí galaxie, bylo hlavní náplní [[optická astronomie|optické astronomie]]. V této části spektra se také dobře pozorují ionizované [[HII oblast]]i či rozložení prachových ramen. Také z polarizačních měření odvozená magnetická pole galaxií odpovídají částečně i jejich pozorované struktuře<ref>ATLAS OF MAGNETIC FIELDS IN NEARBY GALAXIES: Messier Galaxies, R.Beck and W.A. Sherwood - http://www.mpifr-bonn.mpg.de/staff/wsherwood/tst.messier.html {{Wayback|url=http://www.mpifr-bonn.mpg.de/staff/wsherwood/tst.messier.html |date=20101007113614 }}</ref>.
 
[[Vesmírný prach]], který se nachází v mezihvězdném prostoru, je však pro běžné světlo neprůhledný a i když je značně rozptýlený, znesnadňuje pozorování vzdálenějších objektů. Mnohem lépe jím však prochází dlouhé [[infračervené záření]], které můžeme použít k detailnímu průzkumu vnitřních oblastí gigantických molekulárních mračen a galaktických jader.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.ipac.caltech.edu/Outreach/Edu/Regions/irregions.html | titul = Near, Mid & Far Infrared | vydavatel = IPAC/NASA | datum přístupu = 2007-01-02 | url archivu = https://web.archive.org/web/20061230203454/http://www.ipac.caltech.edu/Outreach/Edu/Regions/irregions.html | datum archivace = 2006-12-30 | nedostupné = ano }}</ref> Infračervené světlo je také používáno k průzkumu vzdálených galaxií, které vznikly mnohem dříve v historii vesmíru a při jejich pozorování se projevuje [[Rudý posuv|červený posuv]]. Vodní páry a [[oxid uhličitý]] absorbují množství použitelného infračerveného spektra, a tak se často pro infračervenou astronomii používají teleskopy umístěné na vyvýšených místech či ve vesmíru.
Řádek 201 ⟶ 196:
| datum přístupu=2007-01-02}}
</ref>
{{viz též|Astronomie}}
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=sk|článek=Galaxia|revize=1721304|jazyk2=en|článek2=Galaxy|revize2=233146401}}<references />
<references />
 
=== Související články ===
* [[Galaxiegalaxie Mléčná dráha]]
* [[Galaktickégalaktické jádro]]
* [[Galaktickágalaktická výduť]]
* [[Astrofyzikagalaktické souřadnice]]
* [[Vesmírastrofyzika]]
* [[vesmír]]
* [[S-hvězdy]]
 
Řádek 219 ⟶ 215:
* {{Wikislovník|heslo=galaxie}}
* {{Otto|heslo=Mlhoviny}}
* [http://www.astro.cz/clanek/2118 Nejnovější objevy o naší Galaxii] – článek na webu, astro.cz
 
{{Portály|Astronomie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Galaxie| ]]
[[Kategorie:Astrofyzika]]