Praha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 489:
=== Národnosti a občanství obyvatel ===
Podle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu, domů a bytů 2011]] bylo na území Prahy zjištěno 1 268 796 lidí, přičemž 821 688 deklarovalo [[Češi|národnost Českou]], 3 754 [[Moravská národnost|národnost Moravskou]], 246 [[Slezané|národnost Slezskou]]. Z cizinců 23 089 [[Slováci|Slovenskou]], 21 316 [[Ukrajinci|národnost Ukrajinskou]] a 6 313 lidí [[Vietnamci|národnost Vietnamskou]]. Ostatní národnosti nepřesáhly 2 000 obyvatel. 343 112 lidí národnost neuvedlo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika
| url = https://www.kurzy.cz/obec/praha/stats-PU-SLDB-4-stranka/
| periodikum = www.kurzy.cz
| datum přístupu = 2019-10-01
| jazyk = cs
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>
==== Historické národnosti ====
V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo – vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaci [[Josefov (Praha)|Josefova]], například [[Jeruzalémská synagoga|Jubilejní synagoga]] na Novém Městě, [[Španělská synagoga]], [[Staronová synagoga]], [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Obřadní síň na Olšanech]] a [[Nová synagoga (Libeň)|Nová synagoga]] v Libni. V roce 1880 byla [[obcovací jazyk|obcovacím jazykem]] 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.<ref>{{Citace monografie| korporace = Státní úřad statistický | titul = Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká | místo = Praha | rok = 1924 | strany = XIII}}</ref>
| |||