Stomatologie: Porovnání verzí

'''Stomatologie''' nebo '''zubní lékařství''' je odvětví [[lékařství]], dentální [[věda]] (věda o umístění, organizaci, funkci [[zub]]ů a jejich podpůrných tkání – alveolární [[kost]]i, závěsném aparátu, [[gingiva|gingivě]]). Lékař stomatolog se označuje jako '''zubní lékař''', či obecně jako '''zubař''', nesprávně (či ve světě)<ref name="ssjc">{{Citace elektronické monografie | titul = Internetová jazyková příručka, slovníková část, SSJČ | url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=dentista | vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky | datum_přístupu = 2019-06-11 }}</ref> někdy také jako '''dentista'''.{{Poznámka pod čarou|Dentista byl vyučen v oboru jako zubní laborant – v rozporu s obecným míněním nebyl dentista zubní lékař, byť mohl pracovat po studiu na vysoké škole v zubní ordinaci, tak řadu výkonů neměl povoleno vykonávat. Dentista – zubní technik – byl zdravotnický pracovník bez vysokoškolského vzdělání provádějící běžné ošetření chrupu, ve světě se nicméně pod ekvivalentním označením (''dentist'') zpravidla rozumí zubní lékař.<ref name="ssjc" /> Dentista mohl provádět: „činnost preventivní, konzervační a protetické ošetření chrupu, jednoduchá extrakce zubů a kořenů a ošetření chronických zánětů dásní,“ k výkonu ostatních činností, k nimž byl, resp. je, způsobilý zubní lékař podle příslušné legislativy, nebyl dentista oprávněn.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Policar | jméno = Radek | titul = Dentista?! | url = https://zdravotnickepravo.info/dentista/ | datum_vydání = 09-04-2013}}</ref>}} Podle českého zákona o vysokých školách je takovému lékaři udělen titul [[doktor zubního lékařství]] (ve zkratce MDDr.), dříve dostávali titul [[doktor všeobecného lékařství]] (ve zkratce MUDr.). Ve většině zemí musí absolvovat studium na [[univerzita|univerzitě]] (obvykle 4–8&nbsp;let) a odbornou praxi s pacienty. V České republiceČesku je od roku 1992 obor zubní lékařství pětiletý. Zubní lékařství je jediným lékařským oborem majícím specializovanou náplň již od svého počátku. Tento fakt dovoluje koncipovat výuku se zaměřením na výkon odborné lékařské praxe již od prvních ročníků. Po absolvování studia je lékař plně způsobilý k samostatnému výkonu praxe (zákonem č. 95/2004 Sb. a vyhláškou č. 233/2008 Sb.).

Zubní lékaři mají v [[Česká republikaČesko|České republiceČesku]] stavovsky dané zastoupení v [[Česká stomatologická komora|České stomatologické komoře]], nejsou členy [[Česká lékařská komora|lékařské komory]] ani odborových klubů.<ref>Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-220 Dostupné online.]</ref> Tato komora historicky navazuje na [[Spolek českých zubních lékařů]], který byl založen už v roce 1897 na tehdejší česko-německé [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandově universitě]] v Praze.