Sedmidenní válka: Porovnání verzí

Ohledně sedmidenní války nastal jeden z řídkých sporů mezi prezidentem [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykem]] a [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]], hlavním československým vyjednavačem na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]]. Masaryk ozbrojený vstup na Těšínsko podporoval. Beneš naopak v [[Paříž]]i vnímal nevoli vedoucích států [[Státy Dohody|Dohody]] k tomuto vstupu a byl proto proti němu. Zatímco Masaryk na sklonku bojů tajně nařizoval postupujícím vojskům, aby postupovala až do posledních sekund dohodnutého ukončení bojů, Beneš pod tlakem vedoucích dohodových států důrazně žádal okamžité ukončení vojenského tažení. Po skončení bojů prezident Masaryk přijal důvěrně a se „zvláštní pochvalou“ podplukovníka Šnejdárka. Beneš by naopak dal raději velící důstojníky ztrestat.<ref>Klimek (2000), str. 46-47.</ref> Daleko ostřejší byl v tomto směru spor Edvarda Beneše s Karlem Kramářem, který Beneše nařkl, že "nerozumí politice politice", dokonce i v dobovém tisku. Masaryk se Beneše zastal a protože jako prezident se nemohl veřejně k těmto otázkám vyjadřovat, učinil to pod šifrou, anonymně, v časopise [[Čas (časopis)|ČAS]].{{Doplňte zdroj}}