Kojení: Porovnání verzí

V lékařské literatuře jsou popsány i vzácné případy laktace u mužů. Laktace může být i [[Vedlejší účinky (lékařství)|vedlejším účinkem]] některých [[léčivo|léků]], typicky u tzv. atypických [[antipsychotika|antipsychotik]].

 

{{Podrobně|Mateřské mléko}}

Dosud nejsou popsány úplně všechny vlastnosti mateřského mléka. Obsah živin je však znám a je také relativně stálý. Složky mléka pocházejí z výživy matky a z živin, které kolují v její krvi v době kojení. Pokud některých živin není dostatek, uvolňují se z tělesných zásob. Odhaduje se, že kojící žena má kvůli zabezpečení produkce mléka pro své dítě energetickou spotřebu vyšší o 500–600 kalorií denně. Složení mléka se samozřejmě liší hodinu od hodiny, podle toho, jak je zrovna dítě kojeno, a podle momentální konzumace stravy a vlivů prostření. Kolísá zejména poměr tuku a vody v mléce.

 

Mléko uvolňované na začátku krmení (foremilk) je vodnaté s nízkým obsahem [[tuky|tuků]] a vysokým obsahem [[sacharidy|sacharidů]] (cukrů). Během krmení mléko postupně získává více krémovou konzistenci (hindmilk). Obsah tuku v mléce je primárně ovlivňován vyprázdněním prsů – čím méně v nich zůstává mléka, tím je obsah tuku vyšší. K úplnému vyprázdnění ovšem nemůže v době laktace dojít, neboť mléko se tvoří průběžně.

 

== Výhody kojení ==