Nahosemenné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Evoluce, Systematika: doplnění reference, odkazy, české uvozovky, úprava věty |
poslední úpravy dle rec., fix refů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16:
'''Nahosemenné rostliny''' (''Gymnospermae'') jsou tradičním označením pro skupinu [[semenné rostliny|semenných rostlin]], do které patří [[jehličnany]], [[cykasy]], [[jinan]]y a [[liánovcotvaré]] rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristickéː [[vajíčko]] rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin [[Krytosemenné|krytosemenných]]) není ukryto v [[Semeník|semeníku]], ale volně leží na [[plodolist]]u, z něhož později vzniká [[Šupina (botanika)|podpůrná šupina]].
Oproti starším představám, podle nichž představovaly z evolučního hlediska mezistupeň mezi [[kapraďorosty]],
| příjmení = Cantino
| jméno = Philip D.
Řádek 138:
}}</ref> Počátkem [[Kenozoikum|kenozoika]] naproti tomu prošly opět obdobím vymírání v souvislosti s prudkým nástupem krytosemenných rostlin. Většina současných čeledí byla pravděpodobně vydělena již v raném [[Mezozoikum|mezozoiku]] ([[trias]]–[[jura]]), rody jsou datovány obdobím [[Křída|křídy]] až raného kenozoika, jejich aktuální druhová diverzita pak je výsledkem [[Speciace|speciačních událostí]] v průběhu terciéru.<ref name=":0" />
Fylogenezi nahosemenných lze sledovat porovnáním nejstarších primitivních rostlin řádů cykasotvarých a jinanotvarých s mladšími borovicotvarými nebo s liánovcotvarými, které se v několika znacích již blíží k rostlinám [[Krytosemenné|krytosemenným]]. Bazální skupinou jsou cykasy, následovány jinany. Nejpůvodnější skupinou ze zbývajících jsou borovicovité, jež tvoří sesterskou větev k ostatním jehličnanům zastoupených jednak liánovci, jednak skupinou nazývanou nově Cupressophytes<ref name=":8" /> a skládající se ze dvou větvíː jednou zahrnující pajehličník a čeledi blahočetovité a [[nohoplod]]ovité, druhou obsahující cypřišovité a tisovité (obě v širokém smyslu).<ref name=":0" />
== Systematika a taxonomie ==
Řádek 144:
Systematická klasifikace nahosemenných rostlin procházela v čase mnoha změnami. Po překonání [[Morfologie rostlin|morfologického]] způsobu zatříďování flóry, kdy se do jednotlivých skupin řadily vedle sebe taxony podobné vzhledem nebo vlastnostmi, přišla nová klasifikace založená na [[Kladistika|kladistickém]], [[Monofyletismus|monofyletickém]] hledisku vycházejícím z [[Genetický kód|genových sekvencí]] určitých úseků [[DNA]] nebo [[RNA]]. Zjednodušeně řečeno, do stejné skupiny náleží rostliny pocházející ze stejného dohledatelného praprapředka bez ohledu na to, jak se která rostlina za dobu, třeba i milionu let, od rozdělení pozměnila. Tento moderní způsob zatřiďování rostlin je pro [[krytosemenné]] rozpracován v [[Seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomickém systému]] [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]].
Snaha navázat systém nahosemenných a dalších cévnatých rostlin na APG však vede k nutnosti posunu zavedených klasifikačních ranků, což se neobejde bez značných nomenklatorických obtíží. V návrhu amerických botaniků M. Chase a J. Reveala je celá skupina odpovídající [[Vyšší rostliny|embryofytům]] postavena na úroveň [[Třída (biologie)|třídy]], pro kterou je navrženo jméno ''Equisetopsida'', a tradiční oddělení mají úroveň [[Třída (biologie)|podtříd]].<ref name="Chase_2009">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Chase
| jméno = Mark W.
Řádek 165:
| pmid =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| příjmení = Christenhusz
| jméno = Maarten J. M.
Řádek 180:
| číslo = 19 (speciální vydání ''Linear sequence, classification, synonymy, and bibliography of vascular plants: Lycophytes, ferns, gymnosperms and angiosperms'', [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/9781869776510|978-1-86977-651-0]], editoři CHRISTENHUSZ, Maarten J. M., CHASE, Mark W., FAY, Michael F.)
| strany = 55-70
| url =
| dostupnost2 = PDF
| url2 = http://www.mapress.com/phytotaxa/content/2011/f/pt00019p070.pdf
| issn = 1179-3163
| jazyk = anglicky
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-09-28
}}</ref> Problémy v něm působí například postavení nesourodé skupiny [[Obalosemenné|obalosemenných]] (''Gnetophyta''), jež byly díky některým morfologickým rysům dlouho řazeny jako „vývojově nejpokročilejší“ do blízké příbuznosti krytosemenných rostlin, zatímco moderní molekulární analýzy jim určují místo blíže jehličnanům nebo přímo mezi jehličnany; zdá se, že jejich vývojově pokročilé rysy jako obaly semene, pravé [[Céva (botanika)|cévy]] či náznak dvojitého oplození jsou pouze nezávislými [[apomorfie]]mi.<ref name="Christenhusz_2011b" /> Mezi dvěma řády kolísá [[Monotypický taxon|monotypická]] čeleď [[Pajehličník přeslenatý|pajehličníkovité]] s jediným recentním zástupcem. Ne zcela vyjasněné vztahy dosud panují též mezi recentními a vymřelými skupinami, například [[benetity]] (''Benettitales'') – druhohorními rostlinami vzhledově podobnými cykasům, ale s oboupohlavnými šišticemi připomínajícími svou strukturou jednoduchý květ.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 196 ⟶ 200:
}}</ref>
Recentní nahosemenné (''Acrogymnospermae'') byly mnoha výzkumy prokázány jako [[Monofyletismus|monofyletická]] skupina [[Sesterská skupina|sesterská]] ke krytosemenným, které se odvětvují z širšího [[Kladistika|kladu]] zahrnujícího též některé vymřelé kapraďosemenné rostliny. To je v rozporu oproti starším představám, podle nichž představovaly z evolučního hlediska mezistupeň mezi [[kapraďorosty]], tzv. prvosemennými či [[Pranahosemenné|pranahosemennými]] rostlinami (''Progymnospermae''), jako byl ''[[Archaeopteris]]'', [[Kapraďosemenné|kapraďosemennými]] (''Pteridospermatophyta'') a [[Krytosemenné|krytosemennými]] (''Magnoliophyta''). Jejich vydělení z fylogenetického stromu je odhadováno na dobu před více než 300 miliony let, do období [[karbon]]u v [[Paleozoikum|prvohorách]].<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Změny ve fylogenetické klasifikaci cévnatých rostlin {{!}} BOTANY.cz
| url = https://botany.cz/cs/fylogeneticka-klasifikace-rostlin/
Řádek 374 ⟶ 378:
| url = https://botany.cz/cs/wollemia-nobilis/
| datum přístupu = 2019-09-14
}}</ref>); jsou pěstovány v botanických zahradách po celém světě a obdivovány jako [[živoucí fosilie]]. Mnohé z nahosemenných hrály či hrají významnou roli v mytologii a společenském životě národů po celé Zemi. Například stálezelené jehličnaté stromy byly v oblastech severní polokoule vždy neodmyslitelným symbolem [[Jule|zimního slunovratu]] a posléze i [[Vánoce|Vánoc]], některé druhy [[Borovice|borovic]], [[Cypřiš|cypřišů]] a [[Cedr|cedrů]] byly v různých kulturách považovány za posvátné a zmínky o nich najdeme i v nejstarších literárních památkách, jako je [[Starý zákon]] nebo [[Epos o Gilgamešovi]]. Na východě Asie se značné úctě těší [[Kryptomerie japonská|kryptomerie]] nebo [[Jinan dvoulaločný|gingo]], vysazované odedávna jako chrámové dřeviny; uctívaným stromem smrti a znovuzrození byl na Britských ostrovech [[tis červený]], středobodem materiálního i duchovního života Indiánů
| příjmení = Ciesla
| jméno = William
Řádek 433 ⟶ 437:
== Ohrožení a ochrana ==
Mnohé nahosemenné rostliny přežívají v přírodě v posledních desítkách až stovkách exemplářů, jsou tedy akutně ohroženy vyhynutím a podrobeny přísné ochraně. Ke [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohroženým taxonům]] řadí organizace [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] například [[
| titul =
| url = https://www.iucnredlist.org/
| periodikum = IUCN Red List of Threatened Species
| datum přístupu = 2019-09-27
| příjmení = Thomas
| jméno = P.
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>, [[patisovec převislý]] (jediný zástupce svého rodu, méně než 250 jedinců na třech posledních lokalitách)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Glyptostrobus pensilis
| url = https://www.iucnredlist.org/
| periodikum = IUCN Red List of Threatened Species
| datum přístupu = 2019-09-27
| příjmení = Thomas
| jméno = P.
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
| příjmení2 = Farjon
| jméno2 = A.
}}</ref>, [[Toreja tisolistá|toreju tisolistou]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul =
| url = https://www.iucnredlist.org/
| periodikum = IUCN Red List of Threatened Species
| datum přístupu = 2019-09-27
| příjmení = Spector
}}</ref>, některé druhy [[blahočet]]ů (''Araucaria angustifolia''), [[nohoplod]]ů, ale též borovic, jedlí nebo smrků. Více jak třetina druhů cykasů (118 druhů ze zhruba 300) je vedena jako „ohrožený“ nebo „kriticky ohrožený“.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| jméno = T.
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
▲}}</ref>, některé druhy [[blahočet]]ů (''Araucaria angustifolia''), [[nohoplod]]ů, ale též borovic, jedlí nebo smrků.
| titul = The IUCN Red List of Threatened Species
| url = https://www.iucnredlist.org/
| periodikum = IUCN Red List of Threatened Species
| datum přístupu = 2019-09-27
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>
| |||