Nahosemenné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Systematika a taxonomie: typos |
doplnění, typo refů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25:
| datum vydání = 8/2007
| datum přístupu = 2019-09-14
}}</ref> jako [[Monofyletismus|monofyletickou]] sesterskou skupinu širšího [[Kladistika|kladu]], z něhož se později odvětvují i krytosemenné. Jejich vydělení je odhadováno na dobu před více než 300 miliony let, do období [[Karbon|karbonu]] v [[Paleozoikum|prvohorách]].<ref name="Nam2003">{{cite journal|url=http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/20/9/1435|title=Antiquity and Evolution of the MADS-Box Gene Family Controlling Flower Development in Plants|first4=M|last4=Nei|first3=H|last3=Ma|journal=Mol. Biol. Evol.|first2=CW|volume=20|issue=9|last2=Depamphilis|pages=1435–1447|year=2003|pmid=12777513|doi=10.1093/molbev/msg152|author=Nam, J.}}</ref>
| příjmení = Christenhusz▼
| jméno = Maarten J. M.▼
| příjmení2 = Reveal▼
| jméno2 = James L.▼
| rok vydání = 2011▼
| strany = 55-70▼
| issn = 1179-3163▼
| jazyk = anglicky▼
}}</ref>▼
Stávající rostliny řazené mezi nahosemenné zahrnují několik větví vývojově značně izolovaných vzhledem k masivnímu vymírání jejich zástupců na konci prvohor a počátkem [[Třetihory|třetihor]]; jejich reliktnost a závislost podrobného studia na fosilním materiálu je příčinou jejich dosud ne zcela vyřešené, natož ustálené systematiky a taxonomie. Zároveň je zřejmé, že pokud by mezi nahosemenné rostliny byly nadále řazeny i fosilní zástupci z nesourodé skupiny kapraďosemenných, jednalo by se o [[Parafyletismus|parafyletický]], tedy nepřirozený a nadále neudržitelný taxon.<ref
| | | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society
| datum přístupu = 2019-09-26
| ročník = 161
| číslo = 2
| doi = 10.1111/j.1095-8339.2009.01002.x
▲}}</ref>
Soudobé nahosemenné zahrnují zhruba 1000 druhů rostlin v 83 rodech a 12–14 čeledích (pro srovnání, krytosemenných je udáváno až na 300 000 druhů).<ref name=":5" /> Rozšířeny jsou kosmopolitně na obou polokoulích, od chladných oblastí až do tropů. V současnosti mají borovicotvaré dominantní postavení v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a v horských oblastech, cykasotvaré rostou v [[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]] všech [[Kontinent|světadílů]], jinanotvaré přežily pouze v jednom druhu v [[Čína|Číně]] a liánovcotvaré se vyskytují v tropických a subtropických oblastech [[Starý svět|Starého]] i [[Nový svět|Nového světa]].<ref name="Christenhusz_2011b" />
Řádek 83 ⟶ 79:
| isbn = 80-213-0992-X
| počet_stran = 177
}}</ref>
[[Vajíčko]] v samičí šištici není uzavřeno v [[semeník]]u, ale volně leží na [[plodolist]]u – semenné šupině. U cykasů a jinanů jsou dosud vyvinuty obrvené [[spermatozoid]]y schopné pohybu, u jehličnanů se již jedná o samostatně nepohyblivé spermatické buňky – [[Pyl|pylová zrna]].<ref name=":3" /> [[Opylení]] se děje [[Anemogamie|vesměs větrem]], některé cykasy a liánovce jsou [[Entomogamie|opylovány i hmyzem]]. Na rozdíl od vývojově primitivnějších rostlin již přenos samčí pohlavní buňky na vajíčko není závislý na vnějším vlhkém prostředí, ale je zajištěn pomocí [[Polinační kapka|polinační kapky]]. [[Oplodnění|Oplození]] je pouze jednoduché, pylové zrno klíčí přímo na vajíčku v [[Pylová láčka|pylovou láčku]]. Mezi přenosem pylu, vlastním oplodněním a dozráním semen často uplyne dlouhá doba, u jehličnanů i několik let. Zralá semena mohou být [[Anemochorie|roznášena větrem]] nebo [[Endozoochorie|živočichy, kteří je konzumují]].<ref name="Christenhusz_2011b" /><ref name=":3" /><ref name=":6">{{Citace monografie
Řádek 255 ⟶ 251:
|}
Následující přehled je založen na klasifikaci prezentované ve studiích Christenhusz a kol. (2011)''<ref name="Christenhusz_2011b" />'' a Chase – Reveal (2009).<ref name=":2">CHASE, Mark W.; REVEAL, James L. A phylogenetic classification of the land plants to accompany APG III. Botanical Journal of the Linnean Society [online]. 8. říjen 2009. Svazek 161, čís. 2, s. 122-127. Dostupné online. ISSN 1095-8339. DOI:10.1111/j.1095-8339.2009.01002.x. (anglicky)</ref>
=== Cykasy ===
Řádek 317 ⟶ 313:
**[[Tisovité]] (''Taxaceae'') včetně hlavotisovitých (''Cephalotaxaceae'')ː 6/28, temperátní Eurasie, Amerika, severní Afrika, [[Nová Kaledonie (ostrov)|Nová Kaledonie]]
Mezi jehličnany jsou dále řazeny fosilní taxony jako například [[kordaity]] (''Cordaitales'').[[Soubor:Welwitschia-mirabilis-female.jpg|náhled|[[Welwitschie podivná]] se samičími šišticemi|alt=Pohled na rostlinu v poušti]]
=== Liánovce ===
[[Soubor:Ephedra distachya (cones) 2011 1.jpg|náhled|Samičí šištice [[Chvojník dvouklasý|chvojníku dvouklasého]] (''Ephedra distachya'')|alt=Růžové šištice na větvi připomínající bobule]]
Dvoudomé stálezelené stromy, keře nebo liány. [[Chvojník]] je metlovitý keř se šupinkovými listy, roste v [[Aridní oblast|aridních oblastech]], jeho větvičky i dužnaté obaly semen připomínající bobule obsahují [[efedrin]]. [[Liánovec]] je strom, keř nebo liána, jeho semena s dužnatými obaly i listy jsou významné [[poživatiny]]. [[Welwitschie podivná|Welwitschie]] je značně atypická dlouhověká rostlina s hlubokým kotvícím kořenem a pouze dvěma širokými, plochými, roztřepenými listy, které na bázi stále dorůstají a na koncích usychají. Vývojově je považována za "dospělou klíční rostlinu" se dvěma dělohami, která ustrnula v dalším vývoji a přešla záhy do plodného stadia.<ref>Musil
Podtřída ''Gnetiidae''ː
Řádek 336 ⟶ 330:
== Význam ==
[[Soubor:'Lord of the Forest' Tane Mahuta.jpg|vlevo|náhled|Obří [[Damaroň jižní|damaroň]] (''Agathis australis'') v národním parku [[Waipoua]], novozélandskými [[Maorové|Maory]] nazývaná "Otec pralesa"]]
[[Soubor:Болотные Кипарисы на озере Сукко.jpg|alt=Skupina podzimně zbarvených stromů stojících v jezeře|vlevo|náhled|Les [[Tisovec dvouřadý|tisovců dvouřadých]] (''Taxodium distichum'') v Krasnojarském kraji v Rusku]]▼
Ačkoli početně jde o několik malých skupin zahrnujících dohromady pouze nepatrný zlomek z celkové druhové diverzity rostlin, jedná se o skupiny se značných [[Ekologie|ekologickým]], [[Ekonomika|ekonomickým]] i [[Kultura|kulturním]] významem. Jehličnaté lesy ([[tajga]]) jsou dominantním biomem chladných oblastí severní polokoule a jehličnany obecně jsou celosvětově nejvýznamnějším zdrojem kvalitního, všestranně použitelného dřeva a pryskyřice; ačkoli jehličnaté porosty tvoří jen zhruba 1/3 všech lesních porostů, poskytují na 75 % světové produkce dřeva.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Kincl
Řádek 363 ⟶ 357:
| strany = 12–24
| isbn = 07-082-78
▲}}</ref>[[Soubor:Болотные Кипарисы на озере Сукко.jpg|alt=Skupina podzimně zbarvených stromů stojících v jezeře
| titul = METASEQUOIA GLYPTOSTROBOIDES Hu et W. C. Cheng – metasekvoje čínská / metasekvoja čínska {{!}} BOTANY.cz
| url = https://botany.cz/cs/metasequoia-glyptostroboides/
Řádek 373 ⟶ 365:
| url = https://botany.cz/cs/wollemia-nobilis/
| datum přístupu = 2019-09-14
}}</ref>); jsou pěstovány v botanických zahradách po celém světě a obdivovány jako [[živoucí fosilie]]. Mnohé z nahosemenných hrály či hrají významnou roli v mytologii a společenském životě národů po celé Zemi. Například stálezelené jehličnaté stromy byly v oblastech severní polokoule vždy neodmyslitelným symbolem [[Jule|zimního slunovratu]] a posléze i [[Vánoce|Vánoc]], některé druhy [[Borovice|borovic]], [[Cypřiš|cypřišů]] a [[Cedr|cedrů]] byly v různých kulturách považovány za posvátné a zmínky o nich najdeme i v nejstarších literárních památkách, jako je [[Starý zákon]] nebo [[Epos o Gilgamešovi]]. Na východě Asie se značné úctě těší [[Kryptomerie japonská|kryptomeri]]<nowiki/>e nebo [[Jinan dvoulaločný|gingo]], vysazované odedávna jako chrámové dřeviny; uctívaným stromem smrti a znovuzrození byl na Britských ostrovech [[tis červený]], středobodem materiálního i duchovního života Indiánů na severozápadě Severní Ameriky zase [[zerav obrovský]].<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = Ciesla
| jméno = William
| |||