Laetoli: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava parametru isbn |
lepší obrázek - rekonstrukce značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 44:
[[Soubor:Australopithecus afarensis footprint.jpg|vlevo|náhled|''Odlitek jedné ze stop v Laetoli'']]
[[Soubor:Laetoli footprints replica.jpg|vlevo|náhled|''Odlitek části stop z Laetoli'']]
Jedním z nejpozoruhodnějších objevů se v ''Laetoli'' staly stopy zvířat, otištěné ve vrstvě [[sopečný popel|sopečného popela]] ve svrchní části ''Laetoli Beds''. Vrstva [[tuf]]u, vytvořená tímto popelem, byla označena jako ''„tuf 7“'', objevuje se ale i název ''„footprint tuff“'' (tj. tuf s otisky). Stáří je nejnověji určeno na 3,66 milionu let.<ref name="Deino" /> Většinou se uvádí, že zdrojem popela byl vulkán ''Sadiman'', vzdálený od ''Laetoli'' asi 20 km na [[severovýchod]], některé studie to však zpochybňují.<ref>{{citace periodika | příjmení = Zaitsev| jméno = A. N.| spoluautoři = WENZEL, T., SPRATT, J., WILLIAMS, T. C., STREKOPYTOV, S., SHARYGIN, V. V., PETROV, S. V., GOLOVINA, T. A., ZAITSEVA, E. O., MARKL, G.|rok = 2006|titul = Was Sadiman volcano a source for the Laetoli Footprint Tuff? | periodikum =Journal of Human Evolution| ročník = 61| strany = 121 - 124}}</ref>▼
▲Jedním z nejpozoruhodnějších objevů se v ''Laetoli'' staly stopy zvířat, otištěné ve vrstvě [[sopečný popel|sopečného popela]] ve svrchní části ''Laetoli Beds''. Vrstva [[tuf]]u, vytvořená tímto popelem, byla označena jako ''„tuf 7“'', objevuje se ale i název ''„footprint tuff“'' (tj. tuf s otisky). Stáří je nejnověji určeno na 3,66 milionu let.<ref name="Deino"/> Většinou se uvádí, že zdrojem popela byl vulkán ''Sadiman'', vzdálený od ''Laetoli'' asi 20 km na [[severovýchod]], některé studie to však zpochybňují.<ref>{{citace periodika | příjmení = Zaitsev| jméno = A. N.| spoluautoři = WENZEL, T., SPRATT, J., WILLIAMS, T. C., STREKOPYTOV, S., SHARYGIN, V. V., PETROV, S. V., GOLOVINA, T. A., ZAITSEVA, E. O., MARKL, G.|rok = 2006|titul = Was Sadiman volcano a source for the Laetoli Footprint Tuff? | periodikum =Journal of Human Evolution| ročník = 61| strany = 121 - 124}}</ref>
Stopy se do současnosti dochovaly jen díky unikátní souhře mnoha okolností.<ref name="Conroy" /> Samotný [[sopečný popel]] je nesoudržný a otisky by brzy zanikly činností větru a vody. Protože ale ke spadu došlo na počátku [[období dešťů]], první přeháňky vytvořily ze zhruba 15 cm silné vrstvy jemnou kašovitou hmotu na způsob [[cement]]u, do níž se s velkou přesností otiskly stopy všech zvířat, které přes ni přešly.<ref name="Leakey-Hay" /> Na prudkém slunci popelovitá vrstva během několika hodin ztuhla a stopy uchovala. Později ji překryly další vrstvy [[sediment]]ů, které působily jako ochranný kryt. Jen na několika místech, kde byly tyto mladší sedimenty [[eroze|erozí]] znovu odstraněny, se tuf dostal opět na povrch.<ref name="Agnew" />▼
▲Stopy se do současnosti dochovaly jen díky unikátní souhře mnoha okolností.<ref name="Conroy"/> Samotný [[sopečný popel]] je nesoudržný a otisky by brzy zanikly činností větru a vody. Protože ale ke spadu došlo na počátku [[období dešťů]], první přeháňky vytvořily ze zhruba 15 cm silné vrstvy jemnou kašovitou hmotu na způsob [[cement]]u, do níž se s velkou přesností otiskly stopy všech zvířat, které přes ni přešly.<ref name="Leakey-Hay"/> Na prudkém slunci popelovitá vrstva během několika hodin ztuhla a stopy uchovala. Později ji překryly další vrstvy [[sediment]]ů, které působily jako ochranný kryt. Jen na několika místech, kde byly tyto mladší sedimenty [[eroze|erozí]] znovu odstraněny, se tuf dostal opět na povrch.<ref name="Agnew"/>
První z takových úseků objevil zcela náhodou v roce [[1976]] Andrew Hill, když o jednu ze stop klopýtl během chvilkové hry s kolegy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Johanson| jméno = D. C.| příjmení2 = Edey| jméno2 = M. A| titul = Lucy: The Beginnings of Humankind| vydavatel = Simon & Schuster| místo = New York | rok = 1990| počet stran = 416|isbn=978-0671724993}}</ref> Následně tým pod vedením [[Mary Leakey]] v letech [[1976]] - [[1979]] odhalil 16 míst s dochovanými otisky nohou různých živočichů (plochy A - P). V jednotlivých úsecích s celkovou rozlohou asi 800 m² tak bylo zachyceno téměř 18 tisíc jednotlivých stop.<ref name="Agnew">{{citace periodika | příjmení = Agnew| jméno = N.| příjmení2 = Demas| jméno2 = M.| příjmení3 = Leakey| jméno3 = M. D|rok = 2006|titul = The Laetoli footprints | periodikum = Science| ročník = 271| strany = 1651 - 1652}}</ref>
Řádek 58 ⟶ 59:
Mnohem přesvědčivější jsou otisky, které na ploše G objevil [[geochemie|geochemik]] Paul Abell 24. července [[1978]].<ref name="Leakey-Hay"/> Představují je dvě souběžné trasy (G1 a G2), probíhající v délce zhruba 27 m od [[jih]]u k [[sever]]u.<ref name="Conroy"/> Západní trasu G1 tvoří 39 stop délky 18,5 cm, zatímco ve východní trase G2 je dochováno 31 stop délky 21,5 - 24 cm.<ref name="Leakey81">{{citace periodika | příjmení = Leakey| jméno = M. D|rok = 1981|titul = Tracks and tools | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society| ročník = B292| strany = 95 - 102}}</ref>
[[Soubor:Australopithecus afarensis models University of Pisa's Natural History Museum.jpg|alt=|náhled|323x323pixelů|''Rekonstrukce australopitéků z Laetoli'']]
Na základě velikosti chodidel byl proveden odhad výšky obou hominidů - menší stopy patřily tvorovi se vzrůstem asi 123 cm, zatímco velké stopy mohl vytvořit jedinec dosahující 140 - 150 cm. Často se předpokládá, že větší tvor byl samec a menší samice, stejně tak ale mohlo jít o mládě, jdoucí vedle dospělého.<ref>{{citace periodika | příjmení = Sellers| jméno = W. I.|spoluautoři=CAIN, G., WANG, W. J., CROMPTON, R. H. |rok = 2005|titul = Stride lengths, speed and energy costs in walking of Australopithecus afarensis: using evolutionary robotics to predict locomotion of early human ancestors | periodikum =Interface | ročník = 2| strany = 431 - 442}}</ref> V každém případě jsou obě řady velmi blízko u sebe a dělí je jen 17 - 25 cm. To znamená, že pokud šli dva jedinci vedle sebe, museli se dotýkat nebo přímo držet za ramena a vzájemně přizpůsobit délku kroku.<ref name="Leakey81"/> Je ale rovněž možné, že šli jen těsně za sebou, ačkoliv stopy jsou tak nápadně souběžné, že se o tom příliš neuvažuje.<ref name="Leakey-Hay"/> Podrobné prozkoumání také ukázalo, že menší jedinec se v jednom místě krátce zastavil a pootočil směrem k západu, než pokračoval dál v cestě.<ref name="Leakey81"/>
| |||