Evoluce člověka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 31.30.174.60 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 37.188.158.54 značka: rychlé vrácení zpět |
→Dějiny studia: rozšíření, africké objevy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 18:
K prvním významnějším objevům došlo v 90. letech 19. století na [[Jáva|Jávě]] (''[[Homo erectus]]''), protože část odborníků na rozdíl od Darwina hledala kořeny lidstva v Asii. Teprve kolem poloviny [[20. století]] se zájem odborníků upřel na Afriku. Přestože zde první doklady lidských předků zachytil již v roce [[1924]] Raymond A. Dart (''[[Australopithecus africanus]]''), většina odborníků tyto nálezy ignorovala.
V 60. - 70. letech 20. století došlo k mnoha významným objevům ve [[východní Afrika|východní Africe]], kde byly zachyceny ostatky [[Australopithecus|australopitéků]] i nejstarších lidí (zejm. [[Australopithecus afarensis|''Australopithecus afarensis'']]'', [[Homo habilis]]''). Definitivně tak bylo potvrzeno, že kořeny rodu [[člověk|''Homo'']] jsou africké. Zásadní nálezy kosterních ostatků i nejstarších kamenných nástrojů byly učiněny v [[Olduvai|'''Olduvajské rokli''']]. Mezi další významné lokality patří [[Hadar (Etiopie)|'''Hadar''']] v Etiopii a '''[[Laetoli]]''' v [[Tanzanie|Tanzanii]], které potvrdily v té době ještě nejistou domněnku, že [[Pliocén|pliocénní]] [[Hominini|homininé]] již chodili vzpřímeně po dvou končetinách jako moderní lidé. Množství nálezů bylo získáno také v okolí jezera [[Turkana]] - na dolním toku řeky '''[[Omo]]''' na jihu [[Etiopie]] a v oblasti '''Koobi Fora''' v [[Keňa|Keni]].
Rychle po sobě následující objevy nejstarších homininů ve východní a střední Africe (''[[Sahelanthropus]]'', ''[[Orrorin]]'', ''[[Ardipithecus]]'') na přelomu [[20. století|20.]] a [[21. století]] poodhalily dosud nejstarší a málo poznané základy lidského rodu. Nálezy druhů ''Sahelanthropus'' a ''[[Australopithecus bahrelghazali]]'' ve středoafrickém [[Čad|Čadu]] přitom ukázaly, že vývoj homininů neprobíhal pouze ve východní a jižní Africe. Také moderní objevy v jihoafrických krasových jeskyních (''[[Australopithecus sediba]]'', ''Homo naledi'') naznačují, že lidská evoluce byla poměrně složitým procesem.
I přes neustálé nové a často překvapující nálezy stále není [[fylogeneze]] člověka v mnoha ohledech vyřešena. Nový impuls v paleoantropologii přinesla moderní genetika a [[molekulární hodiny|metoda molekulárních hodin]]. I ta má však svoje omezení, a tak četné otázky dosud zůstávají nezodpovězeny.
| |||