České země: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy (slezská knížectví byla samozřejmě přímou součástí ČK – za „nepřímé“ souč. by bylo lze považovat jen zahraniční léna, potažmo Lucembursko; Braniborsko nebylo v Koruně; Země moravskoslezská vznikla v dějinách pouze jednou, za 1. ČSR)
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|thumb|Česká koruna za [[Husitství|husitských válek]] (zobrazený širší územní rozsah českých zemí platiltrval po zhruba 400 let)]]
[[Soubor:Böhmen Mähren Österreich Schlesien.jpg|thumb|[[Čechy]] (bez [[Kladsko (země)|Kladska]]), [[Morava]], [[Rakouské Slezsko]] k roku [[1892]] (tehdy části [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]): užší a nejběžnější územní význam pojmu „české země“]]
'''České země''' (možno psát jak s velkým, tak malým počátečním písmenem)<ref>[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=zem%C4%9B&dotaz=%C4%8Desk%C3%A9%20zem%C4%9B země], Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AVČR, naposledy změněno 9. listopadu 2008</ref> je pomocný historicko-geografický termín, který je používán zejména v historickém kontextu jako označení pro území dnešní [[Česko|České republiky]].
Řádek 5:
V období od středověku se českými zeměmi rozumí [[země Koruny české]] (země podřízené [[Český král|českému králi]]) v závislosti na územních změnách: [[České království]], [[Moravské markrabství]], od 1. čtvrtiny 14. století [[slezská knížectví]] (po roce [[1742]] jen menší část, která byla navíc v průběhu 18.–19. století po dvě období administrativně [[Moravskoslezské gubernium|spravována společně s Moravou]]), do roku [[1635]] pak též obojí markrabství [[Lužice]]. (Pro slezská a lužická území se také používá dobového výrazu ''vedlejší země'', jako projev jejich určité dějinné, etnické a státoprávní odlišnosti od vlastního českomoravského jádra státu.) Další území, jež byla za vlády [[Lucemburkové|Lucemburků]] k České koruně volně připojena (prostřednictvím [[personální unie]]), tj. [[Lucembursko]], [[Braniborsko]] a [[Česká zahraniční léna|zahraniční léna]], se jako české země nikdy neoznačovala.
 
Po zániku monarchie (jinými slovy po vzniku Československa) se českými zeměmi rozuměly tři země: [[Čechy]], [[Morava]] a [[České Slezsko|česká část Slezska]] (přičemž Morava a České Slezsko byly od rokuprosince 1928 do konce roku 1948 spojeny do jedné [[Země Moravskoslezská|Moravskoslezské země]]), jimž odpovídají přibližně hlavní [[povodí v Česku|povodí v ČR]].
 
Po zániku zemského zřízení se pomocí označení „české země“ (popř. ''historické země'') vymezovaly kraje nespadající pod působnost [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]]. S blížící se federalizací Československa a zejména pak v souvislosti s jeho zánikem nad tímto historizujícím označením převážilo po [[Spor o užití slova Česko|dlouhých kontroverzích]] synonymní označení [[Česko]],<ref name=":0">[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725 Česko], Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AVČR</ref> ale to především pro označení moderního státu; v historických kontextech se v literatuře (především odborné) užívá nadále takřka výlučně sousloví „české země“.