Týden: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Odkazy: +vl. kategorie |
úprava struktury článku – nadpisy a uspořádání textu; malé doplnění k nedělním písmenům |
||
Řádek 6:
Pořadí týdne v roce se označuje čísly 1–52, resp. 1–53. Ve světě existují různé způsoby počítání podle toho, jakým dnem týden začíná a jak se započítá první neúplný týden, pokud se začátek roku nekryje se začátkem týdne. Ve většině zemí Evropy se dle normy [[ISO 8601]] jako 1. týden počítá první týden obsahující čtvrtek. Pokud má první neúplný týden jen tři dny ([[Nový rok]], sobota a neděle) nebo méně, počítá se jako první až následující týden. Číslo platí vždy pro celý týden, tedy i pro část týdne, přesahující do předchozího či následujícího roku.
* 1 týden = 7 dní▼
* 1 týden = 168 [[hodina|hodin]] = 10 080 [[minuta|minut]] = 604 800 [[sekunda|sekund]] (s výjimkou přechodu na [[letní čas]] a zpět a [[Přestupná sekunda|přestupných sekund]])▼
* 1 rok = 52 týdnů + 1 den (2 dny, je-li rok přestupný)▼
* 1 měsíc = 4 týdny + (0 až 3) dny▼
V [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]] má průměrný rok přesně 365,2425 dnů, tj. přesně 52,1775 týdnů (na rozdíl od [[Juliánský kalendář|juliánského roku]] s 365,25 dny, který neobsahuje množství týdnů představované konečnou desetinnou hodnotou). Do 400 gregoriánských let se tak vejde 20871 týdnů, z čehož vyplývá, že např. 10. dubna 1605 byla neděle podobně jako 10. dubna 2005.▼
Týden není přímou součástí kalendáře a dny se počítají stále dál bez přerušení od dob starého [[Judaismus|judaismu]], takže ve všech kulturách, které používají sedmidenní týden, je vždy stejný den v týdnu. Při gregoriánské reformě kalendáře byl čtvrtek 4. října 1582 následován pátkem 15. října 1582.▼
== Historie ==
Řádek 55 ⟶ 43:
== Týdny a kalendářní rok ==
=== Počet týdnů ===
▲* 1 rok = 52 týdnů + 1 den (2 dny, je-li rok přestupný)
▲* 1 měsíc = 4 týdny + (0 až 3) dny
▲V [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]] má průměrný rok přesně 365,2425 dnů, tj. přesně 52,1775 týdnů (na rozdíl od [[Juliánský kalendář|juliánského roku]] s 365,25 dny, který neobsahuje množství týdnů představované konečnou desetinnou hodnotou). Do 400 gregoriánských let se tak vejde 20871 týdnů, z čehož vyplývá, že např. 10. dubna 1605 byla neděle podobně jako 10. dubna 2005.
=== Sedmidenní cyklus týdnů ===
Přesto některé originální kalendáře byly navrženy tak, aby týdny a roky byly synchronizovány přidáváním skokových, přestupných týdnů nebo dní do kalendáře. Výhodou takovýchto kalendářů je to, že dané datum připadá každým rokem na stejný den v týdnu.▼
▲Ačkoli sedm dní je něco méně než čtvrtina [[Lunární měsíc|lunárního měsíce]], je týden široce užívanou jednotkou času, zvláště v sociálním a komerčním kontextu, a to bez přímého [[Astronomie|astronomického]] základu. Týdny mohou být považovány za formu nezávislého souvislého kalendáře, který běží paralelně s různými dalšími [[kalendář]]i. Týden není přímou součástí kalendáře a dny se počítají stále dál bez přerušení od dob starého [[Judaismus|judaismu]], takže ve všech kulturách, které používají sedmidenní týden, je vždy stejný den v týdnu. Při gregoriánské reformě kalendáře byl čtvrtek 4. října 1582 následován pátkem 15. října 1582.
* Například navrhovaný [[světový kalendář]] má 52 týdnů a každoročně jeden nebo dva dodatečné dny,▼
* zatímco [[francouzský revoluční kalendář]] z 18. století měl 36 týdnů (dekád) po 10 dnech a pět nebo šest zvláštních dnů.▼
Případně, namísto přidávání dalších dnů mimo týden, je možné přidat celý týden do kalendáře, jehož roky mají kolísavou délku. Tak např.▼
* bývalý [[island]]ský kalendář měl roky o 52 nebo 53 týdnech.▼
* Nejranější [[Severské státy|severský kalendář]], z počátku [[Vikingský věk|vikinských dob]], měl pětidenní týdny, nazývané ''fimmty'', uspořádaný do 12 měsíců po šesti fimmtech, s pěti obřadními dny nepříslušejícími žádnému měsíci.▼
* Hermetický lunární týdenní kalendář používá týden v délce čtvrtiny [[lunace]] a má 6, 7, 8 nebo 9 dnů (průměrně 7.382647 dnů).▼
* Návrh [[ISO]] týdenního kalendáře nepoužívá měsíce, ale jenom týdny a označení dne v týdnu (např. poslední den v roku: 7.52.W2019.). Viz [[Kalendář]]→Novodobé reformy kalendáře.▼
Ke stanovení dne týdne v juliánském kalendáři byl používán systém [[Nedělní písmeno|nedělních písmen]], která byla jednotlivým roků přiřazována ve 28letém cyklu zvaném [[sluneční kruh]]. Po gregoriánské reformě kalendáře (1582) bylo potřeba navíc provést korekci.
* Další návrhy kalendářů s přestupným týdnem: Hankeho a Henryho permanentní kalendář, Symetrie 454 a Symetrie 010.▼
{{viz též|Dny v týdnu}}▼
Pojmenování jednotlivých dnů v týdnu je ve většině evropských jazyků odvozeno z [[mytologie]] daných národů. [[Čeština]], stejně jako jiné [[slovanské jazyky]], vytváří jména dní převážně z řadových číslovek nebo vymezením pozice jednotlivých dní vzhledem k jiným dnům.▼
V [[Čeština|češtině]] jsou názvy [[dny týdne|dnů v týdnu]] následující:▼
* [[pondělí]]▼
* [[úterý]]▼
* [[středa]]▼
* [[čtvrtek]]▼
* [[pátek]]▼
* [[sobota]]▼
* [[neděle]]▼
''Sobota'' a ''neděle'' se obvykle společně nazývají ''[[víkend]]'' a ve většině západních kultur se řadí mezi dny odpočinku. Dalších pět dnů je pak známo jako pracovní dny, termín, který se před zrušením pracovní soboty, týkal všech dní kromě neděle. ''Pátek'' a ''sobota'' jsou dny odpočinku v některých [[Islám|muslimských]] zemích a [[Izrael]]i. [[Tóra|Biblický]] [[Šabat|sabat]] trvá od pátečního západu Slunce do sobotního slunečního západu.▼
V některých zemích, jako je [[Írán]], je víkendem pouze jediný den (pátek) a týden začíná sobotou. Jiné muslimské země mají víkend ve čtvrtek a pátek.▼
Dva víkendové dny začaly převládat ve 20. století a vedly u některých kalendářů k umístění neděle na konec týdne. Při pětidenním pracovním týdnu a zaměňování křesťanského uctívání neděle některými lidmi za den sabatu, někteří lidé začali považovat pondělí za počáteční den týdne.▼
ISO a evropské normy předepisují pondělí jako první den týdne, ale [[ISO 8601]] nebyla běžně přijata nebo implementována po celém světě, ačkoli obsahuje důležité mezinárodní standardy.▼
===
Každému týdnu gregoriánského kalendářního roku lze přiřadit číslo, určující jeho pořadí v daném roce. Tak např. {{LOCALDAY}}. {{LOCALMONTHNAME}} {{LOCALYEAR}} náleží dle normy [[ISO 8601]] do {{LOCALWEEK}}. týdne. Číslování týdnů se často používá např. v obchodě, a to zejména v evropských a asijských zemích – v některých jiných částech světa je jeho používání naopak vzácné. Koná-li se nějaká událost (např. výuka nebo setkání) jednou za dva týdny, bývá datum jejího konání často určeno dnem týdne a [[sudá a lichá čísla|paritou]] čísla týdne – hovoří se o lichých nebo sudých týdnech.
Řádek 116 ⟶ 79:
|}
==
=== Dny v týdnu ===
▲Pojmenování jednotlivých dnů v týdnu je ve většině evropských jazyků odvozeno z [[mytologie]] daných národů. [[Čeština]], stejně jako jiné [[slovanské jazyky]], vytváří jména dní převážně z řadových číslovek nebo vymezením pozice jednotlivých dní vzhledem k jiným dnům.
▲V [[Čeština|češtině]] jsou názvy [[dny týdne|dnů v týdnu]] následující:
▲* [[pondělí]]
▲* [[úterý]]
▲* [[středa]]
▲* [[čtvrtek]]
▲* [[pátek]]
▲* [[sobota]]
▲* [[neděle]]
=== První den týdne ===
▲ISO a evropské normy předepisují pondělí jako první den týdne, ale [[ISO 8601]] nebyla běžně přijata nebo implementována po celém světě, ačkoli obsahuje důležité mezinárodní standardy.
=== Víkend a dny volna ===
▲''Sobota'' a ''neděle'' se obvykle společně nazývají ''[[víkend]]'' a ve většině západních kultur se řadí mezi dny odpočinku. Dalších pět dnů je pak známo jako pracovní dny, termín, který se před zrušením pracovní soboty, týkal všech dní kromě neděle. ''Pátek'' a ''sobota'' jsou dny odpočinku v některých [[Islám|muslimských]] zemích a [[Izrael]]i. [[Tóra|Biblický]] [[Šabat|sabat]] trvá od pátečního západu Slunce do sobotního slunečního západu.
▲V některých zemích, jako je [[Írán]], je víkendem pouze jediný den (pátek) a týden začíná sobotou. Jiné muslimské země mají víkend ve čtvrtek a pátek.
▲Dva víkendové dny začaly převládat ve 20. století a vedly u některých kalendářů k umístění neděle na konec týdne. Při pětidenním pracovním týdnu a zaměňování křesťanského uctívání neděle některými lidmi za den sabatu, někteří lidé začali považovat pondělí za počáteční den týdne.
=== Délka týdne ===
▲* 1 týden = 7 dní
▲* 1 týden = 168 [[hodina|hodin]] = 10 080 [[minuta|minut]] = 604 800 [[sekunda|sekund]] (s výjimkou přechodu na [[letní čas]] a zpět a [[Přestupná sekunda|přestupných sekund]])
== Alternativní systémy ==
=== Kalendáře s pevnými týdny v roce ===
▲
▲* Například navrhovaný [[světový kalendář]] má 52 týdnů a každoročně jeden nebo dva dodatečné dny,
▲* zatímco [[francouzský revoluční kalendář]] z 18. století měl 36 týdnů (dekád) po 10 dnech a pět nebo šest zvláštních dnů.
▲Případně, namísto přidávání dalších dnů mimo týden, je možné přidat celý týden do kalendáře, jehož roky mají kolísavou délku. Tak např.
▲* bývalý [[island]]ský kalendář měl roky o 52 nebo 53 týdnech.
▲* Nejranější [[Severské státy|severský kalendář]], z počátku [[Vikingský věk|vikinských dob]], měl pětidenní týdny, nazývané ''fimmty'', uspořádaný do 12 měsíců po šesti fimmtech, s pěti obřadními dny nepříslušejícími žádnému měsíci.
▲* Hermetický lunární týdenní kalendář používá týden v délce čtvrtiny [[lunace]] a má 6, 7, 8 nebo 9 dnů (průměrně 7.382647 dnů).
▲* Návrh [[ISO]] týdenního kalendáře nepoužívá měsíce, ale jenom týdny a označení dne v týdnu (např. poslední den v roku: 7.52.W2019.). Viz [[Kalendář]]→Novodobé reformy kalendáře.
▲* Další návrhy kalendářů s přestupným týdnem: Hankeho a Henryho permanentní kalendář, Symetrie 454 a Symetrie 010.
=== Systémy s jinou délkou týdne ===
Systém sedmidenních týdnů se dnes používá ve většině kultur, které počítají s deseti číslicemi. V dřívějších kulturách ale byly pozorovány i týdny jiné délky. Týden je přitom chápán jako jeden z prvních pracovních rytmů lidského společenství, který nebyl orientován podle přírody.
|