Půta III. z Častolovic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy + struktura kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
m linkfix |
||
Řádek 4:
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Půta II. z Častolovic]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Anna Osvětimská (dcera Jana II. Osvětimského)|Anna Osvětimská]]}}
{{Příbuzný|manželka|[[Anna z Koldic]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Anna z Častolovic]]}}
Řádek 13:
== Život ==
Narodil se před rokem [[1400]] jako syn [[Půta II. z Častolovic|Půty II. z Častolovic]] a [[kněžna|kněžny]] [[Anna Osvětimská (dcera Jana II. Osvětimského)|Anny Osvětimské]]. Poprvé se objevuje na listině z roku [[1408]], kdy jej žaloval [[Jan z Kostelce]]. V roce [[1412]] se měl zúčastnit bojů proti [[Jihlava|Jihlavě]]. Jelikož v roce [[1415]] byl jeho poručníkem [[Jan Puška z Kunštátu]], musel se Půta narodit před rokem 1400. V jeho vlastnictví byla 4 panství - [[Častolovice (zámek)|Častolovice]], [[Nový hrad (okres Rychnov nad Kněžnou)|Klečkov]], [[Rychmberk|Liberk]], [[Skuhrov (hrad)|Skuhrov]] - a v nich na 50 obcí a dvě města - [[Častolovice]] a [[Solnice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Solnice]]. Později se zaměřuje na loupení na majetcích Jihlavy a také spolupracuje s [[Jan Městecký z Opočna|Janem Městeckým z Opočna]], jenž měl spor s [[Jindřich Lacenbok|Jindřichem Lacenbokem]]. Tato spolupráce se za [[Husitství|husitských válek]] rozšíří do tzv. Opočenské strany. Vstoupil také do služeb krále [[Václav IV.|Václava IV.]] To mu poskytlo beztrestnost během loupeživých výprav proti Jihlavě. Roku [[1414]] se zúčastnil [[kostnický koncil|kostnického koncilu]].
Za husitských válek stál na straně katolíků. Z prvních let nejsou známy jeho akce, až dne [[26. listopad]]u [[1420]] mu král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] udělil polovinu berně z [[Opatovický klášter|kláštera]] v [[Opatovice nad Labem|Opatovicích]]. V roce [[1421]] se zúčastnil úspěšné [[Bitva u Chotěboře|bitvy u Chotěboře]]. V polovině května 1421 je uváděn na Zikmundově dvoře v [[Trenčín]]ě. Od něj dostal za úkol přesvědčit na [[Čáslavský sněm|sněmu v Čáslavi]] českou šlechtu, aby se nepostavila proti Zikmundovi, což se mu nepodařilo. V říjnu téhož roku se připojil ke [[Slezané|Slezanům]], kteří vpadli do [[východní Čechy|východních Čech]]. Podařilo se mu dobýt hrad [[Pěčín (hrad)|Pěčín]], jenž vlastnil [[Hynek z Rychnova]], a poté odjel s Janem Městeckým do Jihlavy, aby zde přísahali věrnost Zikmundovi.
| |||