Antoni van Leeuwenhoek: Porovnání verzí

}}</ref> Během následujících padesáti let napsal stovky dopisů. Van Leeuwenhoek neměl příslušné vědecké vzdělání, a tak jeho popisy mikroskopického světa byly často neobratné a naivní.<ref>Marek Petrů - Fyziologie mysli, str. 129</ref> Členové společnosti jeho pozorování přijímali zpočátku s nedůvěrou. Časem si sami ověřili, že jeho objevy mají reálný základ a v r. 1677 byl přijat za člena Královské společnosti. Stal se známým v celém světě, navštívil ho ruský car [[Petr I. Veliký|Petr Veliký]] i [[Anna Stuartovna|anglická královna Anna]], kteří se zajímali o jeho práci. <ref name=":0" /> Zemřel ve věku 90. let a ještě na smrtelné posteli diktoval dopis členům [[Královská společnost|Královské společnosti]].<ref name=":1" />

Své mikroskopy a čočky si sám vyráběl, dochované kusy mají zvětšení až 275x275×, spekuluje se však, že svými nejlepšími výrobky mohl dosáhnout až asi pětisetnásobného zvětšení. Objevil jednoduchou metodu, jak vyrábět přesné skleněné kuličky nepatrných rozměrů, které používal jako čočky svých přístrojů, a tak překonal úroveň tehdy dostupné mikroskopické techniky. Tajemství výroby si ovšem celý život držel pro sebe, aby si zajistil vědecké prvenství a prestiž.