Izraelské osady: Porovnání verzí

Přidáno 3 132 bajtů ,  před 1 rokem
aktu anexe
(→‎Demografie: aktu Jeru 2017)
(aktu anexe)
[[Soubor:West Bank Access Restrictions.pdf|thumb|upright=1.5|Mapa izraelských osad na Západním břehu Jordánu (stav z roku 2014)]]
[[Soubor:16-03-31-israelische Siedlungen bei Za'atara-WMA 1178.jpg|thumb|Drobné židovské osady na okraji [[Judská poušť|Judské pouště]], v popředí [[Sde Bar]], v pozadí [[Kfar Eldad]]]]
'''Izraelské osady''' jsou sídla založená [[Izrael]]em a [[Izraelci]] na územích, která židovský stát dobyl v [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] v roce [[1967]]. Konkrétně jde o [[Východní Jeruzalém]], [[Západní břeh Jordánu]] a [[Golanské výšiny]], kde k roku 20162017 žiježilo dohromady cca 630650 000 židovských osadníků. V minulosti existovaly izraelské osady i na [[Sinajský poloostrov|Sinajském poloostrově]] a v [[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]].
 
== Terminologie ==
 
=== Průlom ve výstavbě osad po roce 1977 ===
Když Likud vyhrál [[Volby do Knesetu 1977|parlamentní volby roku 1977]], zahajuje masivní výstavbu osad. Během roku 1977 jich vzniklo patnáct, včetně první v Pásmu Gazy ([[Necer Chazani (Guš Katif)|Necer Chazani]]), kde ale byla již v roce 1970 obnovena vesnice [[Kfar Darom]] vyklizená v roce 1948. V roce [[1978]] ovšem vláda Menachema Begina uzavřela [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|mírovou smlouvu s Egyptem]] a souhlasila s předáním Sinajského poloostrova pod egyptskou suverenitu. Roku [[1982]] byly proto všechny izraelské osady na Sinaji vyklizeny, i&nbsp;za cenu potyček s&nbsp;osadníky. Zároveň pokračovala výstavba osad na ostatních obsazených územích. V&nbsp;roce [[1979]] vláda zrušila omezení na nákup půdy na Západním břehu Jordánu. V&nbsp;roce [[1981]] vláda rozhodla o anexi Golanských výšin. Během roku [[1981]] byl překonán další rekord, když vzniklo šestnáct nových osad. Výstavba osad pokračovala po celý zbytek 80. let 20. století, a to i během [[První intifáda|První intifády]].<ref name="Haaretz settlements"/>
 
Vodítkem při geografické expanzi osad byl v tomto období takzvaný [[Droblesův plán]] z roku 1978, jenž počítal se vznikem četných shluků židovských osad, které měly fakticky rozbít územní kontinuitu palestinského osídlení na Západním břehu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref>
 
=== Další posilování osad v prvních dvou dekádách 21. století ===
[[Soubor:WikiAir IL-13-06 025b - Mishor Adumim.jpg|thumb|Průmyslová zóna [[Mišor Adumim]] východně od Jeruzaléma. Funguje v ní okolo dvou stovek firem.]]
V první a zejména v druhé dekádě 21. století mezitím pokračovaly židovské osady v rozmachu. Rozšiřuje se jejich ekonomická základna. Existuje zde několik velkých průmyslových zón (například [[Mišor Adumim]], východně od Jeruzaléma v Judské poušti, nebo [[průmyslová zóna Barkan]] či [[průmyslová zóna Ariel]] v západním Samařsku), které zaměstnávají izraelské i palestinské pracovní síly. V samotných osadách se rozvíjí turistický ruch (například v Judské poušti, podél údolí Jordánu, u Mrtvého moře a na Golanech). Kontroverzi vyvolalo například zařazení zdejších ubytovacích kapacit do nabídky globálních služeb jako je [[Airbnb]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.timesofisrael.com/amona-evacuees-to-move-into-first-new-west-bank-settlement-in-25-years/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-03-27}}</ref> Nová osada se přitom nachází v oblasti [[Guš Šilo]], která nenínebývá většinou řazena mezi bloky osad, které by měly v každém případě zůstat trvale pod izraelskou suverenitou, a která leží v geopoliticky citlivé oblasti s hustým palestinským osídlením.
 
=== Plány na anexi osad ===
S rostoucí sebedůvěrou osadníků a jejich posouváním do mainstreamu izraelské společnosti se po roce 2016 začaly na parlamentní i vládní úrovni vážně řešit návrhy na částečnou nebo úplnou anexi Západního břehu Jordánu do státu Izrael (tedy zrušení dosavadní vojenské správy), přičemž se objevovala různá variantní řešení geografického rozsahu izraelské anexe i právního statusu, který by v takovém případě získala palestinská populace žijící v anektovaných regionech. Vlivnou se v tomto ohledu stala kniha pravicové publicistky [[Caroline Glick|Caroline Glickové]] z roku 2014, nazvaná ''[[The Israeli Solution: A One State Plan for Peace in the Middle East]]''.<ref name="Glick">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = carolineglick.com
| datum přístupu = 2015-10-23
| jazyk = anglicky
}}</ref> Mezi zastánce anexe osad se zařadil i prezident [[Reuven Rivlin]], který ale trval na tom, že Palestinci žijící na případně anektovaném území mají obdržet izraelské občanství a plná práva (nikoliv status rezidentů bez izraelského občanství, jak navrhují někteří jiní stoupenci anexe).<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Stoupenci anexí často odmítají demografický pesimismus a naopak poukazují na dramatickou změnu v populačních trendech, kdy židovská porodnost od počátku 21. století výrazně narůstá, zatímco arabská klesá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = Amid legislative push, Rivlin backs annexation with full rights for Palestinians
| url = https://www.timesofisrael.com/amid-legislative-push-rivlin-backs-annexation-with-full-rights-for-palestinians/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2019-09-20}}</ref> Stoupenci anexí často odmítají demografický pesimismus a naopak poukazují na dramatickou změnu v populačních trendech, kdy židovská porodnost od počátku 21. století výrazně narůstá, zatímco arabská klesá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = theettingerreport.com
| titul = The Jewish-Arab demographic about-face
| datum archivace = 2018-05-25
| nedostupné = ano
}}</ref>
}}</ref> Některé legislativní návrhy na různě odstupňovanou anexi osad na Západním břehu Jordánu se od roku 2017 objevily přímo v [[Kneset|Knesetu]] (byť dle stavu k polovině roku 2018 žádný z nich nebyl zatím schválen). Největší verbální podpoře politiků, včetně významných představitelů vládního Likudu, se těšila anexe města [[Ma'ale Adumim]], na východním okraji Jeruzaléma.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
}}</ref> Některé legislativní návrhy na různě odstupňovanou anexi osad na Západním břehu Jordánu se od roku 2017 objevily přímo v [[Kneset|Knesetu]] (byť dle stavu k polovině rokuzáří 20182019 žádný z nich nebyl zatím schválen). Největší verbální podpoře politiků, včetně významných představitelů vládního Likudu, se těšila anexe města [[Ma'ale Adumim]], na východním okraji Jeruzaléma.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = theamericanconservative.com
| titul = Netanyahu’s West Bank Annexation Talk Was No Gaffe
| url = http://www.theamericanconservative.com/articles/netanyahus-israel-west-bank-annexation-talk-was-no-gaffe/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> V roce 2019 začal o částečné anexi Západního břehu mluvit konkrétněji i Benjamin Netanjahu. V září 2019, krátce před [[Volby do Knesetu 2019 (září)|parlamentními volbami]], Netanjahu prohlásil, že po případném volebním úspěchu jeho vláda okamžitě provede anexi (fakticky „''rozšíření izraelské suverenity''”, popřípadě „''rozšíření izraelské jurisdikce''”) osad v údolí Jordánu a v oblasti severního břehu Mrtvého moře (nejvýchodnější část Západního břehu) a následně i všech ostatních osad na Západním břehu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Anexe lidnatých židovských osad okolo Jeruzaléma měla zároveň vylepšit židovské demografické pozice v Jeruzalémě, kde navzdory půlstoletí budování židovských čtvrtí, vystoupal podíl arabské populace na 37 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = NETANYAHU VOWS TO ANNEX ALL SETTLEMENTS, STARTING WITH JORDAN VALLEY
| url = https://www.jpost.com/Israel-News/Prime-Minister-Netanyahu-expected-to-announce-annexation-of-Jordan-Valley-601207
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 20182019-0509-2420}}</ref>
 
|Zamýšlená datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Anexeanexe lidnatých židovských osadsídel okolo Jeruzaléma (jako Ma'ale Adumim) měla zároveňi specifickou motivaci, kterou bylo vylepšitvylepšení židovské demografické pozice v Jeruzalémě, kde navzdory půlstoletí budování židovských čtvrtí, vystoupal podíl arabské populace na 37 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = jurist.org
| titul = Israel's Greater Jerusalem Bill
| url = https://www.maannews.com/Content.aspx?id=778853
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2011-06-20}}</ref> Tyto židovské enklávy obklopené početnou palestinskou populací se svou komplikovanou urbanistickou, demografickou a bezpečnostní charakteristikou podobají židovskému osídlení v historickém jádru Hebronu. Symbolickým úspěchem pro izraelské pozice v Jeruzalémě bylo ovšem přenesení amerického velvyslanectví v Izraeli do tohoto města roku 2018, ačkoliv americká vláda tímto krokem explicitně nepředjímala hranice, ve kterých uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele.
 
Ekonomický a demografický vývoj izraelských osad na Golanských výšinách naopak zůstávázůstával po celé sledované období pozitivní. Ani [[občanská válka v Sýrii]] a občasné ozbrojené střety v příhraničním pásu Golan nevedly k trvalejšímu zhoršení bezpečnostní situace v tamních osadách. Chaotický syrský konflikt naopak vedl k posílení izraelského geopolitického zájmu na udržení Golan. V roce 2018 zazněly z izraelských vládních míst úvahy o tom, že židovský stát bude usilovat o mezinárodní uznání své dřívější anexe tohoto regionu, zejména o uznání této anexe Spojenými státy americkými.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Al-Džazíra]]
| titul = Israel to push for US recognition of occupied Golan Heights
| url = https://www.aljazeera.com/news/2018/05/israel-push-recognition-occupied-golan-heights-180524063529566.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Toto uznání nakonec USA provedly 25. března 2019 formou prezidentského výnosu Donalda Trumpa. Mluvčí generálního tajemníka OSN [[António Guterres|Antónia Guterrese]] v reakci uvedl, že americký krok nemá žádný vliv na status Golan coby okupovaného syrského území. Naopak Izrael uznání své suverenity nad Golanskými výšinami americkou vládou ocenil.<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref>
| vydavatel = [[BBC]]
| titul = Golan Heights: Trump signs order recognising occupied area as Israeli
| url = https://www.bbc.com/news/world-middle-east-47697717
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2019-09-20}}</ref> Izraelská vláda zahájila na jaře 2019 přípravy vzniku nové osady na Golanech, nazvané [[Ramat Trump]] (''Trumpovy výšiny'').<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = Golan community named for US president to be called ‘Trump Heights’
| url = https://www.timesofisrael.com/golan-community-named-for-us-president-to-be-called-ramat-trump/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2019-09-20}}</ref>
 
== Geografické rozdělení izraelských osad ==
Izraelské osady se rozkládají (nebo rozkládaly) na všech územích, která [[Izrael]] obsadil v roce 1967:
 
* '''Západní břeh Jordánu''': osady zde byly zakládány hned od roku [[1967]] a existují do současnosti. S téměř 415 000 osadníky (k&nbsp;roku 2017) jde o nejpočetnější a nejlidnatější skupinu izraelských osad. Do roku 1967 šlo o součástúzemí pod kontrolou [[Jordánsko|Jordánska]] (byť jordánská anexe Západního břehu nebyla většinou mezinárodního společenství uznávána).
{{Viz též|Judea a Samaří}}
 
* '''Pásmo Gazy''': osady zde byly zakládány od roku [[1970]] ([[Kfar Darom]]). Do roku [[1967]] šlo o součást [[Egypt]]ua (respektive o území pod egyptskou kontrolou). V roce [[2005]] byly všechny zdejší izraelské osady vystěhovány v rámci [[Izraelský plán jednostranného stažení|plánu jednostranného stažení]].
{{Viz též|Oblastní rada Chof Aza}}
[[Soubor:GolanHeights-mill.jpg|thumb|Zemědělsky využívaná krajina na Golanských výšinách]]
* '''Východní Jeruzalém''': osady (respektive městské čtvrti) zde byly zakládány po roce [[1967]] a existují dodnes. S cca 210215 000 obyvateli (k roku 20162017) jde o druhé demograficky nejvýznamnější izraelské osídlení za Zelenou linií, které je Izraelem navíc přímo anektováno. Do roku 1967 šlo o součást [[Jordánsko|Jordánska]].
{{Viz též|Východní Jeruzalém}}
 
 
== Rozdělení izraelských osad podle velikosti a administrativního statusu ==
Izraelské osady na Západním břehu Jordánu a na Golanských výšinách zahrnují menší sídla vesnického typu, která se sdružují do [[Oblastní rada (Izrael)|Oblastníchoblastních rad]], středně velkýchvelké osadosady charakteru menších měst, která mají statut [[Místní rada (Izrael)|místních rad]] a znejvětší největších sídelsídla městského typu se statutem [[Seznam měst v Izraeli|města]]. Jde o strukturu analogickou k sídlům uvnitř samotného Izraele. Největším městem mezi izraelskými osadami je [[Modi'in Illit]] na Západním břehu, kde k 31. prosinci 20172018 žilo 7073 100 obyvatel.<ref name="CBS2017">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2017
| titul = אוכלוסייה ביישובים - סוף שנת 2018
| titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017
| url = https://www.cbs.gov.il/he/Documents/%D7%A7%D7%95%D7%91%D7%A5_%D7%99%D7%A9%D7%95%D7%91%D7%99%D7%9D_2018.xlsx
| url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2018
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 20182019-09-1120}}</ref>
 
Administrativní dělení ale vždy nekopíruje lidnatost osady a její urbanistický charakter. Například fakticky vesnická osada [[Ma'ale Efrajim]] s pouhými cca 1200 obyvateli má statutstatus místní rady, zatímco [[Kochav Ja'akov]] s více než 70008000 obyvateli tento status nemá. Osady ve Východním Jeruzalému nejsou samostatnými administrativními jednotkami, ale mají status městských čtvrtí JeruzalémuJeruzaléma. Některé z nich mají okolo 40 000 obyvatel ([[Pisgat Ze'ev]] nebo [[Ramot (Jeruzalém)|Ramot]]).
 
Menší osady se také dělí podle ekonomického charakteru, a to na [[kibuc]]y (vysoká míra kolektivní spolupráce), [[mošav]]y (nižší míra kolektivní spolupráce) a [[Společná osada|společné osady]] (bez hospodářské spolupráce mezi jednotlivými obyvateli).
 
Kromě oficiálních osad existují na Západním břehu Jordánu i neoficiální osady (tzv. ''[[outpost (Izrael)|outposty]]''), které izraelská vláda neuznává za samostatné obce a považuje je buď za pouhé čtvrti existujících "mateřských" osad (například osada [[Nofej Prat]] je považována za součást [[Kfar Adumim]]), nebo za zcela nelegální osídlení vzniklé bez povolení (například [[Amona]], která byla proto roku 2017 izraelskými bezpečnostními složkami vystěhována).
 
Střechovou organizací osadníků na Západním břehu Jordánu je [[Rada Ješa']] (která v minulosti zastupovala i obyvatele osad z Pásma Gazy).
| url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_13&CYear=2018
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-09-11}}</ref> V druhé dekádě 21. století se procentuální přírůstek postupně snižujesnižoval od 5 % k hranici 3 %. V absolutních číslech činí roční přírůstky populace stabilně cca 15&nbsp;000 osob.
 
{| class="wikitable"
|}
 
Zatímco izraelské osady na Sinajském poloostrově se v krátkém časovém úseku své existence nemohly výrazněji demograficky rozvinout a osady v pásmu Gazy zůstávaly po celou dobu svého rozvoje (do jejich zrušení roku 2005) jen nepočetnými enklávami, osady na Západním břehu nebo židovské čtvrti ve východním Jeruzalému jsou domovem desetitisíců lidí. Kombinovaná populace všech izraelských osad (Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém i Golanské výšiny) přesáhla okolo roku 2009 hranici 500 000 obyvatel, roku 2015 úroveň 600 000 obyvatel (a v roce 2017 pak byla dosažena i hranice 650 000 obyvatel). V roce 2009 zároveň počet osadníků na Západním břehu Jordánu dosáhl 300 000<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = IDF: More than 300,000 settlers live in West Bank