Italia: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Záchranná akce: link na Latham 47 |
→Let a ztroskotání: oprava překlepu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
=== Let a ztroskotání ===
Nově postavená vzducholoď měla za úkol prozkoumat ze vzduchu další, dosud neznámé polární končiny. Dne 15. dubna 1928 odstartovala z [[Milán]]a východně kolem Alp na sever přes Moravu. Zde ji zdravili obyvatelé Brna a u Olomouce ji doprovodilo československé letadlo. Nad Jeseníky a Beskydy se dostala do silné bouře, kterou se jí podařilo proletět a trefit na letiště ve Stolpu, dnešním [[Słupsk]]u. Zde kvůli počasí a zdržení doprovodné lodi Citta di Milano byl let přerušen až do začátku května. Pak loď pokračovala přes Baltské moře, Stockoholm a Skandinávii do [[Vadsø]], kde byla další zastávka u stožáru,
6. května 1928 vzducholoď doletěla do [[Kings Bay]] na Západních Špicberkách. Poté provedla 15. – 18. května úspěšný výzkumný let nad [[Země Františka Josefa|Zemí Františka Josefa]]. K severnímu pólu odstartovala ráno 23. května. Vzhledem k bouři nad severním pólem jen proletěla a vracela se zpět na základnu. Zatížena námrazou ztroskotala na ledové kře asi 100 km na sever od Severovýchodní země. Devět členů posádky (ze 16) ve velitelské gondole přežilo katastrofu a naštěstí se podařilo zachránit i vysílačku (jednolampový přístroj o výkonu 5 W s přímým dosahem 700 km, laditelný v pásmu 30 - 55 metrů<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1751-8369.2008.00047.x The role of radio in rescuing the survivors of the airship Italia]</ref><ref>[https://www.qrz.com/db/IB2RT Technický popis a schéma krátkovlné vysílačky na palubě vzducholodi]</ref>). Tou se podařilo po několika dnech přivolat pomoc, vysílání jako první zachytil ruský radioamatér [[Nikolaj Schmidt]] ve vzdálenosti 2 400 km, díky odrazu v ionosféře.
| |||