Louis de Funès: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie, drobné úpravy
Odkaz omylem odkazovalk ke knize napsané o 40 let později.
Řádek 37:
 
== Kariéra v divadle a ve filmu ==
Sám Funès uváděl jako svůj první velký úspěch film ''[[Pouic-Pouic]]'' (1963), skutečný triumf přišel v roce 1964 s prvním filmem o četníkovi ze Saint-Tropez, do nějž jej proti vůli producentů angažoval režisér [[Jean Girault]]. Ve spolupráci s [[Bourvil]]em dosáhl pak největšího úspěchu s filmem ''[[Velký flám]]'' (1966), který si se 17 milióny diváků dlouhodobě držel první pozici v návštěvnosti francouzských kin. Naopak problematickou se ukázala spolupráce s jinými významnými herci, kteří se těžko smiřovali s rostoucí popularitou komika z okrajových bulvárních divadel. Týkalo se to například natáčení série o [[Fantomas]]ovi s [[Jean Marais|Jeanem Maraisem]] nebo filmu ''[[Tetovaný]]'' (1968) s [[Jean Gabin|Jeanem Gabinem]].
 
Kromě četnické série a trilogie o Fantomasovi točil úspěšné adaptace divadelních her (''Oskar'', 1967). Na přelomu 60. a 70. let dvacátého století se zařadil mezi komerčně nejúspěšnější francouzské herce, každý jeho film viděly ve francouzských kinech milióny diváků. Oblíbený byl v celé západní Evropě, ale také ve východním bloku včetně [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nebo bývalého [[Československo|Československa]], kde k jeho popularitě přispěl dabing [[František Filipovský|Františka Filipovského]]. Zatímco filmy o četníkovi ze Saint-Tropez měly kvalitativně sestupnou tendenci a i další Funèsovy filmy se jen zřídka setkaly s kladným ohlasem kritiků, v [[Spojené státy americké|USA]] se prosadil s mezinárodně srozumitelnou satirou ''[[Dobrodružství rabína Jákoba]]'' (1973). Celkem v jedenácti filmech byla jeho partnerkou [[Claude Gensac]]. Aktivity ve filmu i v divadle musel omezit po prodělání dvou infarktů počátkem 70. let; ze zdravotních důvodů také úkončil své angažmá v divadle (1973). S [[Annie Girardotová|Annie Girardotovou]] později natočil film ''[[Jeden hot a druhý čehý]]'' (1978), divácký ohlas měly i další adaptace osvědčených divadelních předloh (''Lakomec'', 1980). Jeho posledním filmem byla závěrečná část četnické série ''[[Četník a četnice]]'' (1982).