Konstantin Sergejevič Stanislavskij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- pahýl, formát, překlep |
bratranec do hl. textu |
||
Řádek 7:
== Život ==
[[File:MCHAT 1905 Noční asyl Gorkij.jpg|thumb|MCHAT, hostování v Praze 1905, Gorkij: Noční asyl]]
Pocházel z velmi vlivné a bohaté, vážené, vzdělané a kulturně založené ruské rodiny, jeho [[bratranec]] Nikolaj Alexandrovič Alexejev byl v letech 1885–1893 [[starosta|starostou]] města [[Moskva|Moskvy]], zahynul po atentátu.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f398f517-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6f2e92a5-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 23. 3. 1893|strany=4|titul=K attentátu na moskevského starostu Alexejeva}}</ref> Otec Sergej Alexejev byl továrník a pro svých deset dětí zřídil na svém statku
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
Řádek 23:
}}</ref> zprvu jako její herec. Během následujících deseti let divadelní práce ve Společnosti se vypracoval až do nejužší špičky tehdejšího ruského [[divadlo|divadla]]. Ztvárnil několik desítek postav a od r. 1891 také režíroval.<ref name=":1" />
Spolu s [[Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko|Vladimírem Němirovičem-Dančenkem]] založil v roce 1898 ''Moskevské umělecké divadlo (MCHT)'', od roku 1920 nazývané ''[[MCHAT]]''. Zpočátku se na inscenacích podíleli společně, ale jejich přístup byl natolik rozdílný, že od r. 1906 pracoval každý po své linii. Stanislavskij zde až do
Zlom ve Stanislavského životě (a v životě celé ruské společnosti vůbec) představovala [[Říjnová revoluce]] v roce [[1917]], která změnila nejen jeho majetkové poměry, ale přinesla i zcela jiné problémy. I přes svůj původ a problémy v období po revoluci vedl Stanislavskij nadále MCHT (od roku 1920 [[Moskevské umělecké akademické divadlo|MCHAT]]), jehož úroveň a disciplína přečnívala výrazně ostatní ruské soubory. Stanislavskij vytvářel nejen nové divadlo, ale také působil na nové lidové obecenstvo, které se dříve do divadel nedostalo. <ref name=":0" /> V roce 1922 podniklo divadlo zájezd do Evropy a následně do USA. Stanislavskij setrval v [[Spojené státy americké|USA]] do roku 1924. Po návratu se potýkal s nepřízní sovětského režimu, který v divadle uplatňoval ideologický nátlak. V r. 1926 byla v [[Sovětský svaz|SSSR]] vydána Stanislavského kniha ''Můj život v umění (Моя жизнь в искусстве)'', která předtím vyšla již v USA.<ref name=":1" /> Po infarktu, který ho v roce 1928 zastihl na jevišti, již nebyl schopen pracovat jako dříve. Věnoval se teoretickým studiím, pedagogické práci a v operním studiu MCHATu režíroval několik představení. Odjel na léčení do zahraničí, odkud se vrátil v roce 1930. Jeho zdraví bylo křehké a postupně se pod záminkou léčebného režimu dostával do izolace, ve které pracoval na svém teoretickém díle. O jeho snaze pomáhat přátelům a známým pronásledovaným režimem svědčí rozsáhlá korespondence z tohoto období adresovaná představitelům sovětské vlády. Stanislavského poslední prací byla kniha ''Moje výchova k herectví'' (''Работа актёра над собой''), která vyšla v roce 1936 v USA, v SSSR byla vydána až po jeho smrti, na podzim roku 1938. <ref name=":1">[https://www.cdk.cz/konstantin-stanislavskij-nenavideny-i-uznavany Ivana Ryčlová: Konstantin Stanislavskij nenáviděný i uznávaný]</ref>
Řádek 36:
(Sebrané spisy Konstantina Stanislavského vyšly v ruštině v Moskvě (nakladatelství Isskustvo) v letech 1994–1999 v šesti dílech.)
== Galerie ==
| |||