Wikipedie

Velikonoce: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úpravy textu, fotografie
Řádek 1:
{{Namluvený článek|Velikonoce.ogg|[[1. duben|1. dubna]] [[2018]]}}
{{Infobox - svátek
[[Soubor:The Resurrection – NG.O 477.jpg|náhled|[[Mistr Třeboňského oltáře]]: Zmrtvýchvstání Krista]]▼
| název svátku = Velikonoce
[[Soubor:Epistle for the Solemn Mass of Easter Day.ogg|náhled|Čtení z prvního listu sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše.]]▼
| druh = křesťanský
| obrázek = The Resurrection – NG.O 477.jpg
▲[[Soubor:The | Resurrectionpopisek –= NG.O 477.jpg|náhled|[[Mistr Třeboňského oltáře]]: Zmrtvýchvstání Krista]]
| oficiální název =
| jiný název = Pascha
| slavený = [[pohyblivý svátek]]
| začátek = (viz [[výpočet data Velikonoc]])
| konec =
| datum =
| rok2017 =
| rok2018 =
| rok2019 =
| oslavy =
| zvyky = pomlázka,
| souvisí s =
}}
▲[[Soubor:Epistle for the Solemn Mass of Easter Day.ogg|náhled|Čtení z [[První list Korintským|prvního listu]] [[Pavel z Tarsu|sv. apoštola Pavla]] Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše.]]
'''Velikonoce''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|pascha}}, {{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|πάσχα}} – ''pascha'', {{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|פֶּסַח}} ''pesach'' – přechod, přejití) jsou nyní nejvýznamnějším [[křesťanství|křesťanským]] svátkem, oslavou [[vzkříšení|zmrtvýchvstání]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím [[Folklór|lidových]] [[Tradice|tradic]] spojených s  vítáním [[Jaro|jara]], které s  náboženským svátkem souvisí jen volně.▼
 
V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze [[slavnost Zmrtvýchvstání Páně]] neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po [[Ukřižování Ježíše Krista|jeho ukřižování]], resp. [[vigilie]] na [[Bílá sobota|Bílou sobotu]] („velká noc“), v &nbsp;širším pojetí se jimi myslí [[Velikonoční triduum]] (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí [[postní doba|postní doby]], tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v &nbsp;nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do [[Letnice|letnic]]. Kristovo ukřižování se událo kolem roku [[30]] či [[33]] v &nbsp;blízkosti významného [[židé|židovského]] svátku [[pesach]], který je památkou vysvobození [[Izrael]]itů Mojžíšem z &nbsp;[[egypt]]ského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7547 – Vánoce, Velikonoce, letnice</ref> a do roku [[325]] se slavily ve stejný den jako svátek židovský.<ref>http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-datum-pro-velikonoce-dr9-/veda.aspx?c=A120406_123018_veda_kuz – Proč Nizozemci jednou přišli o &nbsp;Vánoce a jak se počítají Velikonoce</ref>▼
▲'''Velikonoce''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|pascha}}, {{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|πάσχα}} – ''pascha'', {{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|פֶּסַח}} ''pesach'' – přechod, přejití) jsou nyní nejvýznamnějším [[křesťanství|křesťanským]] svátkem, oslavou [[vzkříšení|zmrtvýchvstání]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím [[Folklór|lidových]] [[Tradice|tradic]] spojených s vítáním [[Jaro|jara]], které s náboženským svátkem souvisí jen volně.
 
Velikonoce jsou [[pohyblivý svátek]], datum se rok od roku mění, viz [[Výpočet data Velikonoc]]. V &nbsp;západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první [[Neděle|neděli]] po prvním jarním [[Úplněk|úplňku]] po [[rovnodennost]]i, tedy na měsíc [[březen]] či [[duben]].▼
▲V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze [[slavnost Zmrtvýchvstání Páně]] neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po [[Ukřižování Ježíše Krista|jeho ukřižování]], resp. [[vigilie]] na [[Bílá sobota|Bílou sobotu]] („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí [[Velikonoční triduum]] (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí [[postní doba|postní doby]], tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do [[Letnice|letnic]]. Kristovo ukřižování se událo kolem roku [[30]] či [[33]] v blízkosti významného [[židé|židovského]] svátku [[pesach]], který je památkou vysvobození [[Izrael]]itů Mojžíšem z [[egypt]]ského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7547 – Vánoce, Velikonoce, letnice</ref> a do roku [[325]] se slavily ve stejný den jako svátek židovský.<ref>http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-datum-pro-velikonoce-dr9-/veda.aspx?c=A120406_123018_veda_kuz – Proč Nizozemci jednou přišli o Vánoce a jak se počítají Velikonoce</ref>
 
U [[Slované|Slovanů]] a [[Germáni|Germánů]] splynuly lidové oslavy Velikonoc s &nbsp;pohanskými slavnostmi jara (pohanský název Easter{{doplňte zdroj}}), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu do lidových oslav Velikonoc přešly v &nbsp;germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly [[jaro|jara]] a plodnosti například až do [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], kde zelený [[Chonsu]], syn [[Agnus Dei|beraního]] [[Amon]]a, stvořitelsky oplodní [[Kosmické vejce]].<ref>http://www.landofpyramids.org/khonsu.htm - Khonsu, god of Egypt</ref> Lidové zvyklosti spojené s &nbsp;Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k &nbsp;časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní [[rovnodennost]]i mají tyto tradice původ v &nbsp;[[pohanství|pohanských]] oslavách příchodu [[jaro|jara]]. Podle [[etnologie]] tedy navazují na tradici původně pohanskou<ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/historie-velikonoc-saha-do-pohanskych-dob-aneb-od-zajicka-k-berankovi--1042920 - Historie Velikonoc sahá do pohanských dob. Aneb od zajíčka k &nbsp;beránkovi</ref><ref>http://www.blisty.cz/art/72962.html - Velikonoce jsou pohanské svátky</ref><ref>http://www.theguardian.com/commentisfree/belief/2010/apr/03/easter-pagan-symbolism - The pagan roots of Easter</ref><ref>http://velikonoce.vira.cz/clanky/Proc-se-slavi-Velikonoce.html - Proč se slaví Velikonoce na [[vira.cz]]</ref> (jako např. [[Beltain]], [[Morana]]).▼
▲Velikonoce jsou [[pohyblivý svátek]], datum se rok od roku mění, viz [[Výpočet data Velikonoc]]. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první [[Neděle|neděli]] po prvním jarním [[Úplněk|úplňku]] po [[rovnodennost]]i, tedy na měsíc [[březen]] či [[duben]].
 
▲U [[Slované|Slovanů]] a [[Germáni|Germánů]] splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara (pohanský název Easter{{doplňte zdroj}}), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku. Díky tomu do lidových oslav Velikonoc přešly v germánském a slovanském prostoru mnohé původem pohanské zvyky. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly [[jaro|jara]] a plodnosti například až do [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]], kde zelený [[Chonsu]], syn [[Agnus Dei|beraního]] [[Amon]]a, stvořitelsky oplodní [[Kosmické vejce]].<ref>http://www.landofpyramids.org/khonsu.htm - Khonsu, god of Egypt</ref> Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní [[rovnodennost]]i mají tyto tradice původ v [[pohanství|pohanských]] oslavách příchodu [[jaro|jara]]. Podle [[etnologie]] tedy navazují na tradici původně pohanskou<ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/historie-velikonoc-saha-do-pohanskych-dob-aneb-od-zajicka-k-berankovi--1042920 - Historie Velikonoc sahá do pohanských dob. Aneb od zajíčka k beránkovi</ref><ref>http://www.blisty.cz/art/72962.html - Velikonoce jsou pohanské svátky</ref><ref>http://www.theguardian.com/commentisfree/belief/2010/apr/03/easter-pagan-symbolism - The pagan roots of Easter</ref><ref>http://velikonoce.vira.cz/clanky/Proc-se-slavi-Velikonoce.html - Proč se slaví Velikonoce na [[vira.cz]]</ref> (jako např. [[Beltain]], [[Morana]]).
 
== Etymologie ==
Označení Velikonoc jako ''velké noci'' nebo ''velkého dne'', [[kalk]] z &nbsp;řeckého μεγάλη ἡμέρα (''megalē [[Hémerá|hēmerā]]'')<ref>http://www.topzine.cz/jaky-puvod-ma-slovo-velikonoce-zapatrejme-ve-slovnicich - Jaký původ má slovo Velikonoce? Zapátrejme ve slovnících!</ref>, se vyskytuje i v &nbsp;řadě dalších [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]]. Slovo „velký“ odráží význam svátku v &nbsp;křesťanství a slovo „noc“ odkazuje na [[velikonoční vigilie]], noční liturgii, kterou začíná oslava nedělního Zmrtvýchvstání. Den dříve začínal západem slunce předchozího dne a proto i oslava svátku začínala již předchozího večera; podobně se například [[Slavnost Narození Páně|Boží hod vánoční]] začíná slavit na [[Štědrý den|Štědrý večer]].
 
Někdy se i v &nbsp;češtině používá latinské ''Pascha'', které přes řečtinu pochází z &nbsp;hebrejského [[pesach]], názvu židovského svátku, na který Velikonoce navazují. Z &nbsp;tohoto slova je také odvozen název velikonoční svíce [[paškál]].
 
== Datum Velikonoc ==
{{Podrobně|Výpočet data Velikonoc}}
Datum Velikonoc se odvozuje od židovského svátku [[pesach]], který se slavil dle [[Lunisolární kalendář|lunisolárního]] [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] 14. dne měsíce [[nisan]], v &nbsp;den prvního [[Jaro|jarního]] [[Úplněk|úplňku]]. Protože nejdůležitější velikonoční událostí je Ježíšovo zmrtvýchvstání, ke kterému mělo dojít v &nbsp;[[Neděle|neděli]], je datum velikonoc odvozeno od výpočtu první neděle po prvním jarním úplňku.
 
=== Datum v &nbsp;západní církvi ===
Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku [[325]] [[První nikajský koncil]]. Podle nich připadají velikonoční svátky na [[neděle|neděli]] následující po prvním jarním [[úplněk|úplňku]]. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v &nbsp;rozmezí od [[22. březen|22. března]] do [[25. duben|25. dubna]], tedy přibližně [[Beran (znamení)|znamení Berana]], které je ve [[zvěrokruh]]u již od [[Hipparchos|Hipparcha]].
 
== Křesťanský svátek ==
{{viz též|Svatý týden}}
[[Soubor:Sveceni.JPG|náhled|Svátek svěcení pokrmů v&nbsp;[[Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)|pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje]] v&nbsp;[[Praha|Praze]]]]
Nejstarším svědectvím o &nbsp;slavení křesťanských Velikonoc (tehdy ovšem to byla ''pascha'', v &nbsp;originále πάσχα<ref>http://biblehub.com/interlinear/study/1_corinthians/5.htm - 1 Corinthians 5, Study Bible - Immorality Rebuked</ref>) může být zmínka v &nbsp;listech [[apoštol]]a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] (kolem roku [[50]]).<ref>[[První list Korintským|1 Kor]] 5, 8: „Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s &nbsp;kvasem zla a špatnosti, ale s &nbsp;nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.“</ref> Nejstaršími [[bible|mimobiblickými]] doklady jsou pak spory [[2. století]] o &nbsp;datum slavení „Velikonoc“ a spis ''Peri Pascha'' [[MelitonMelitón ze Sard|Melitona ze Sard]] z &nbsp;[[2. století]].<ref>https://is.muni.cz/th/112094/ff_r/Rigorozni_prace_MRecinova.pdf - Význam Melitónova spisu Peri Pascha a náčrt hlavních linií melitónovského bádání</ref> Slavení Velikonoc se tedy v &nbsp;[[církev|církvi]] objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s &nbsp;židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v &nbsp;sobě nese.
 
Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění [[starý zákon|starozákonního]] obrazu přejití Izraelitů [[Rudé moře|Rudým mořem]] při odchodu z &nbsp;Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. [[velikonoční doba]]), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – [[letnice]]mi. Velikonoce podle katolické tradice začínají [[vigilie|vigilií]] neděle Vzkříšení (která završuje [[velikonoční triduum]] [[Zelený čtvrtek|Zeleného čtvrtku]], [[Velký pátek|Velkého pátku]] a [[Bílá sobota|Bílé soboty]]). První týden Velikonoc se nazývá [[Velikonoční oktáv]]. 40. den Velikonoc je slavnost [[Svátek Nanebevstoupení Páně|Nanebevstoupení]], která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u &nbsp;Otce.
 
== Velikonoční symboly ==
[[Soubor:Velikonoční beránek.jpg|Velikonoční beránek|náhled]]
'''[[Ovce|Beránek]]''' představuje v &nbsp;židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při [[pesach]]ovovém svátku pojídají [[Pesachový beránek|pesachového beránka]] jako připomínku svého vysvobození[[Vyvedení z Egypta|vysvobození z&nbsp;Egypta]]. V &nbsp;křesťanství je [[Agnus Dei|beránek Boží]] jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za [[spása|spásu]] světa.
 
'''[[Svatý Kříž|Kříž]]''' je nejdůležitějším z &nbsp;křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k &nbsp;smrti ukřižováním. Tento trest patřil k &nbsp;trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/220719-velikonocni-pondeli-pomlazka-kraslice-a-dalsi-symboly-velikonoc/ - Velikonoční pondělí - pomlázka, kraslice a další symboly Velikonoc</ref> Ukřižování odpovídá zimnímu [[slunovrat]]u, kdy Slunce vstupuje do [[souhvězdí Jižního kříže]].
 
Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením '''velikonočního ohně''', který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční '''[[Svíčka|svíce]]''' ([[paškál]]). Ta je v &nbsp;mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v &nbsp;průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly ''Α'' a ''Ω'', tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do [[letnice|letnic]] a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k &nbsp;Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k &nbsp;novému životu s &nbsp;Bohem. [[Pálení čarodějnic]] či [[Beltain]] je pohanskou obdobou (například [[Påskkärring]]) a například ve Finsku se koledníci převlékají za čarodějnice.<ref>http://www.topzine.cz/velikonoce-ve-svete-odlozte-pomlazku-a-poznejte-jine-zvyky - Velikonoce ve světě. Odložte pomlázku a poznejte jiné zvyky!</ref> Oheň zde symbolicky očišťuje od zlého ze zimního období.
 
Dalším z &nbsp;velikonočních symbolů je '''[[vejce|vajíčko]]''', symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V &nbsp;mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Už ve [[starověk]]ém Egyptě či [[PersiePerská říše|Persii]] se na svátky jara barvila [[červená|červeně]] vajíčka (červená jako symbol [[děloha|dělohy]]).<ref>http://www.huffingtonpost.com/donna-henes/eggs-on-end-on-the-spring_b_4977545.html - Eggs on End on the Spring Equinox</ref> Zdobení skořápek vajec však může sahat až do [[pravěk]]u.<ref>http://www.telegraph.co.uk/science/science-news/7346017/Ostrich-egg-patterns-oldest-form-of-art-and-communication.html - Ostrich egg patterns oldest form of art and communication</ref> V &nbsp;souvislostí s &nbsp;lidovou tradicí se zvyk tato vejce malovat udržuje i nadále (označení „[[kraslice]]“ je pak odvozeno od červené barvy). Důvodem pojídání vajec o &nbsp;Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v &nbsp;[[půst|postní době]] jakožto lacticinie. V &nbsp;západním křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z &nbsp;něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.<ref>http://www.radiovaticana.cz/clanek_print.php4?id=9242 - Vejce velkonoční - Homilie ke Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně</ref> Ve východním křesťanství se červené vykládá jako [[krev]] Krista.<ref>http://www.rozhlas.cz/webik/zabava/_zprava/malovane-vejce--860587 - Malované vejce</ref>
 
'''[[Kočičky]]''' symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z &nbsp;jejich spálení o&nbsp;[[Popeleční středa|Popeleční středě]].
 
Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v&nbsp;[[Křesťanské symboly|křesťanské symbolice]], některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z &nbsp;předkřesťanské doby. Například [[zajíc|zajíček]] má zřejmě původ v &nbsp;pohanských rituálech oslavující příchod [[jaro|jara]], avšak např. v &nbsp;[[Byzantská říše|byzantské]] [[ikonografie|ikonografii]] představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z &nbsp;tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z &nbsp;jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v &nbsp;zajíce. On pak z &nbsp;vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
 
'''[[Křen selský|Křen]]''' symbolizuje hřebíky či hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o &nbsp;Velikonocích se udržuje především v &nbsp;Polsku, Rakousku a Slovinsku.<ref>[http://books.google.co.uk/books?id=k_Xpkx8qEgoC&pg=PA15&lpg=PA15&dq=%22chren+symbolizuje+klince%22&source=bl&ots=fltGP8bErJ&sig=ADxpFKJSwwPJxLjvppNHbHCZwGU&hl=en&sa=X&ei=lQx6U-70CIrY7AaNi4DgDg&ved=0CB4Q6AEwAA#v=onepage&q=%22chren%20symbolizuje%20klince%22&f=false]</ref> Odpovídá židovské tradici, kdy o &nbsp;pesachu se pojídá jako hořká bylina (''maror'' symbolizující utrpení při Exodu) při [[Seder]], kdy se také pojídá kost z &nbsp;beránka či ''bejca'' (vejce).
 
'''[[Mléko]] s &nbsp;[[med]]em''' symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tzv. jidáše symbolizuje provaz [[Jidáš Iškariotský|Jidáše Iškariotského]]. Mléko a strdí symbolizuje [[Svatá země|zaslíbenou zem]] z &nbsp;Exodu, což je přejato i do legendy o &nbsp;[[Praotec Čech|Praotci Čechovi]]. S &nbsp;beránčím [[Amon]]em byl ztotožňován i [[Zeus]], který byl jako mladý krmen mlékem a medem. Dvojjediný Amon-[[Re (bůh)|Re]] má slzy, ze kterých se zrodili lidé a které symbolizují med nebo včely. Reova manželka [[Hathor]] (respektive [[Mut]]) je kraví bohyní mléka (symbolizuje [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčnou dráhu]]).
 
== Velikonoční tradice ==
[[Soubor:Velikonoční vajíčka malovaná voskem.jpg|náhled|Velikonoční vajíčka malovaná barevným voskem z&nbsp;[[Jižní Čechy|Jižních Čech]]]]
[[Soubor:Pasxalina abga.jpg|náhled|Ve východní tradici jsou vajíčka červená a symbolizují [[krev]] Krista]]
 
=== Nenáboženské velikonoční tradice ===
Už od svátků jara, které jsou starší než Velikonoce, jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k &nbsp;jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v &nbsp;podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků.
 
Řehtání – od čtvrtka do soboty chodili po vsi chlapci školou povinní a nahrazovali zvony, které odletěly do Říma. VNa zelený[[Zelený čtvrtek]] se šlo po škole a navečer, na velký pátek ráno před školou, po škole a na večer a naposledy na bílou sobotu ráno. Chodili tak aby obešli celou vesnici a u &nbsp;každého křížku se modlili. VNa [[Velký pátek]] v &nbsp;podvečer obešli ves dům od domu kde vykoledovali nějaké vajíčko, sladkost – sušené švestky, křížaly či drobné mince. Nejstarší z &nbsp;chlapců se nazýval kaprál. V &nbsp;některých oblastech měli slaměného Jidáše.
 
V [[Česko|Česku]] je prastarou tradicí hodování a [[pomlázka]]. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z &nbsp;vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z &nbsp;dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí [[koleda|koledy]]. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: „''Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”''
 
Jestli dojde dříve na pomlázku, nebo koledy, záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o &nbsp;ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V &nbsp;některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.
 
Jiný výklad pomlázky – odvozeno od pomlazení, tj. omlazení. Proto muži používají mladé proutí s &nbsp;největším podílem „životní síly“, kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z &nbsp;téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. Jinak v &nbsp;Čechách nejsou tradicí hody ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemž koleda probíhala v &nbsp;průběhu roku vícekrát, ne jen v &nbsp;období velikonoc a jejím původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci odměňováni. V &nbsp;průběhu doby se původní smysl vytrácel a vlastně se stala „lepší“ formou žebroty chudší části obyvatelstva.
 
=== Náboženské velikonoční tradice ===
Kromě velmi podstatné návštěvy [[bohoslužba|bohoslužeb]] během [[Velikonoční triduum|velikonočního tridua]] můžeme mezi náboženské tradice zařadit [[velikonoční pozdrav]], zvyk pocházející především z&nbsp;[[Východní křesťanství|východních církví]], který se rozšířil i mezi [[Římskokatolická církev|římské katolíky]] a [[Protestantismus|protestanty]]. Zvyk spočívá v&nbsp;tom, že se křesťané o &nbsp;[[Slavnost Zmrtvýchvstání Páně|slavnosti Zmrtvýchvstání Páně]] zdraví místo běžného pozdravu: „Kristus vstal z&nbsp;mrtvých!“ Odpovědí pak je: „Opravdu vstal z&nbsp;mrtvých!“
{{viz též|Svatý týden}}
 
=== Velikonoční zvyklosti v &nbsp;zahraničí ===
{{Neověřeno}}
Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] jsou velikonoční svátky náboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin mimo návštěvy kostela se schází kolem zdobení velikonočních vajíček v &nbsp;sobotu večer a jejich „lovu“ v &nbsp;neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka.
 
V Anglii tradičně ženy přivazují muže k &nbsp;židlím a za propuštění požadují peníze.
 
V [[Norsko|Norsku]] je, kromě lyžování v &nbsp;horách a malování vajíček, tradicí řešení [[vražda|vražd]]. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například [[Hercule Poirot]] nebo další příběhy od [[Agatha Christie|Agathy Christie]]. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s &nbsp;vraždami.
 
Ukrajinský velikonoční chléb [[Velikonoce|pascha]] je tradičně pečen v &nbsp;několika různých velikostech, pro každého člena rodiny a jeden velký pro celou rodinu. Pascha je zdobená různými ornamenty – osmiramennými kříži, věnci, květinami a ptáčky z &nbsp;téhož těsta. I tímto se liší od ruské kuliči – neozdobeného chleba politého sněhem z &nbsp;bílků. Pro pečení paschy se používají speciálně vytvořené keramické formy, v &nbsp;mnoha domácnostech se využívají i různě široké hrnce. Paschu pečeme v &nbsp;pecích na Velký pátek.
 
== Reference ==
Řádek 103 ⟶ 119:
* [http://www.vira.cz/velikonoce/ Víra.cz]
* [http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=v&sel_tema=42 Pastorace.cz]
* [http://apo-logia.blogspot.com/2008/03/kesansk-slaven-velikonoc.html Křesťanské slavení Velikonoc v &nbsp;prvních staletích (Apologia)]
* [http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=cervene-svatkybraneb-jak-slavili-stari-slovane-jarni-rovnodennost&cisloclanku=2008030003 Velikonoce a staří Slované]
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce“