Česko: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 4 měsíci
(Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Od 20. let 20. století architektura tíhla k [[Funkcionalismus|funkcionalismu]] ([[Veletržní palác]] v Praze, [[Baťův mrakodrap]] ve Zlíně či [[vila Tugendhat]] v Brně z dílny [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Miese van der Rohe]]), k jeho představitelům patřili [[Jan Kotěra]] a Josef Gočár. V Praze v té době pracoval i významný slovinský architekt [[Josip Plečnik]] (zejm. [[Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Vinohrady)|kostel Nejsvětějšího Srdce Páně]] na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze). [[Pavel Janák]] se tehdy rovněž pokusil vytvořit „národní sloh“, kombinaci lidové a moderní architektury (zejm. [[krematorium v Pardubicích]] a [[palác Adria]] v Praze). Podobnou cestou šel [[Dušan Jurkovič]].
 
V 50. letech 20. století byl vyžadován jako oficiální styl [[socialistický realismus]] (též zvaný sorela). Charakteristickými stavbami v jeho duchu jsou [[hotel Jalta]] na Václavském náměstí či [[sídliště Poruba]] v Ostravě.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://architektura.klenot.cz/images/stories/materialy/Dejiny17.pdf |datum přístupu=2017-07-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150428161321/http://architektura.klenot.cz/images/stories/materialy/Dejiny17.pdf |datum archivace=2015-04-28 |nedostupné=ano }}</ref> Specifickou odnoží sorely byl tzv. stalinský neoklasicismus, který v Česku reprezentuje [[International (hotel v Praze)|hotel Internacional]] v&nbsp;pražských Dejvicích. Na konci 50. let se však v architektuře (a ovšem i&nbsp;v&nbsp;[[design]]u) prosadil styl nový, zvaný [[Bruselský styl|bruselský]] – to podle toho, že byl představen na světové výstavě [[Světová výstava 1958|Expo 58]] v [[Brusel]]u. Vyznačoval se oblými tvary a skleněnými fasádami. Typickou stavbou v bruselském stylu byly především výstavní pavilon a&nbsp;restaurace [[Československý pavilon na Světové výstavě 1958|československého pavilonu]] na Expu. Dalšími důležitými stavbami bruselského stylu byly [[pavilon&nbsp;Z]] na [[Brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]], [[Plavecký stadion Podolí|plavecký stadion v Podolí]] či [[Havířov (nádraží)|nádraží v&nbsp;Havířově]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Veselková
| jméno = Ivana
2 023

editací