Ferdinand von Zeppelin: Porovnání verzí

'''Ferdinand von Zeppelin''' ([[8. červenec|8. července]] [[1838]] v [[Kostnice (město)|Kostnici]] na [[Bodamské jezero|Bodamském jezeřeKostnice]] – [[8. březen|8. března]] [[1917]] [[Berlín]]) je znám jako konstruktér [[ztužená vzducholoď|ztužených vzducholodí]].

V roce [[1863]] působil jako pozorovatel v [[Americká občanská válka|americké občanské válce]] na straně Severu. Tam také [[19. srpen|19. srpna]] [[1865|1863]] vzlétl ke svému prvnímu [[Balon|balónovému]] letu.<ref name=":2">{{Citace monografie

Po návratu do Německa roku [[1865|1864]] nastoupil vojenskou kariéru, byl povýšen na kapitána a stal se pobočníkem [[Württembersko|württemberského]] krále. Zúčastnil se [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válkválky]]<nowiki/>y.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> V roce 1869 se oženil s Isabellou von Wolf-Alt-Schwanenburg, z manželství se narodila jediná dcera Helena (1879–1967).<ref name=":1" />

V letech 1870–1871 viděl ve [[Prusko-francouzská válka|válce s Francií]], jak Francouzi úspěšně používali balóny pro spojení z obležené Paříže, což byl možná jeden z dalších zdrojů inspirace pro stavbu [[Vzducholoď|vzducholodí]]. Poté byl převelen do [[Berlín|Berlína]] a předložil vedení armády návrh na stavbu řiditelné vzducholodi. Mohou být využity pro pozorování ve spolupráci s námořnictvem i pozemním vojskem, bombardování, pro přepravu na velké vzdálenosti, poštovní, osobní i nákladní dopravu. Jeho opakované návrhy však byly odmítány a hrabě se ve svých 53 letech rozhodl z armády odejít. Vojenskou službu ukončil roku [[1891]] jako [[generálporučík]].<ref name=":0" /><ref name=":1" />

První vzducholoď [[LZ 1]] začal stavět v roce [[1899]] (ve svých 61 letech) podle patentu č. 98580, který získal 31. srpna [[1893]].<ref name=":2" /> Odstartovala v červenci 1900 u Manzellu na břehu Bodamského jezera na krátký let, který trval asi 18 minut. Na palubě byl i hrabě Zeppelin.<ref name=":1" /> Na konci roku však valná hromada rozhodla o zrušení Společnosti pro podporu vzduchoplavby, protože dosažené výsledky nesplnily očekávání. Zeppelin musel shánět prostředky na stavbu další vzducholodi a znovu použil část rodinného jmění. V roce 1901 mu císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] udělil [[Řád červené orlice]].<ref name=":1" />

Po katastrofě [[LZ 4 (vzducholoď)|LZ 4]] v srpnu 1908 se zdálo, že jeho projekty končí. Zachránila je ale celonárodní lidová sbírka, která vynesla více než 6 milionů marek a umožnila mu pokračovat ve stavbě vzducholodí. Od roku 1909 se zaměřil především na osobní dopravu a za tím účelem založil společnost [[DELAG]] (Deutsche Luftschiffahrts AG) ve [[Frankfurt nad Mohanem|FrankurtuFrankfurtu nad Mohanem]]. Do začátku první světové války přepravila bez nehody asi 34 000 osob při 1500 letech, celkem sedmi vzducholoděmi.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika

Před [[první světová válka|první světovou válkou]] patřily jeho podniky k největším v [[Německo|Německu]]. Postupně v nich ale ztrácel vliv, a stal se spíše národní ikonou.

Ke konci života se ještě poměrně úspěšně věnoval konstrukci obřích bombardérů. Do své továrny přijal jako šéfkonstruktéra [[Claude Dornier|Clauda Dorniera]]. V roce 1915 založil Zeppelin loděnice a továrnu na ozubená kola ve [[Friedrichshafen|Friedrichshafenu]], plynárnu ve Staakenu u Berlína a společnost na výrobu obalů létajících balónů v Berlíně-Tempelholfu.<ref name=":1" /><ref name=":3" />