Londýn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Super Změna více informací značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 86.61.243.192 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 89.103.34.13 značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
| jméno = Londýn▼
| originální jméno = London▼
| obrázek = London collage.jpg▼
▲<br />{{Infobox - sídlo světa
| popisek = [[City (Londýn)|Londýnská City]], [[Tower Bridge]] a [[Londýnské oko]], [[Westminsterský palác]] s Alžbětinou věží se zvonem [[Big Ben]]<ref>[https://www.britannica.com/topic/Big-Ben-clock-London]</ref>.▼
▲| jméno = Londýn
| nadmořská výška = 35▼
▲| originální jméno = London
| časové pásmo = ▼
▲| obrázek = London collage.jpg
| stát = Spojené království▼
▲| popisek = [[City (Londýn)|Londýnská City]], [[Tower Bridge]] a [[Londýnské oko]], [[Westminsterský palác]] s Alžbětinou věží se zvonem [[Big Ben]]<ref>[https://www.britannica.com/topic/Big-Ben-clock-London]</ref>.
| pojem vyššího celku = [[Země Spojeného království|Země]]
▲| nadmořská výška = 35
| název vyššího celku = {{vlajka a název|Anglie}}▼
▲| časové pásmo =
| pojem nižšího celku = [[Anglické regiony|Region]]▼
▲| stát = Spojené království
|
| administrativní dělení = [[City (Londýn)|City]] a [[Londýnské městské obvody|32 městských obvodů]]▼
▲| název vyššího celku = {{vlajka a název|Anglie}}
| etnické složení = 59,7 % [[běloši]]<br>18,4 % Asiaté<br>13,3 % [[černoši]]<br>5,0 % míšenci<br>3,4 % ostatní▼
▲| pojem nižšího celku = [[Anglické regiony|Region]]
| mapa = Greater London in England.svg▼
| status = ▼
▲| administrativní dělení = [[City (Londýn)|City]] a [[Londýnské městské obvody|32 městských obvodů]]
| starosta = [[Sadiq Khan]]▼
▲| etnické složení = 59,7 % [[běloši]]<br>18,4 % Asiaté<br>13,3 % [[černoši]]<br>5,0 % míšenci<br>3,4 % ostatní
| náboženské.složení = 48,4 % – křesťané, 20,7 % – bez vyznání▼
▲| mapa = Greater London in England.svg
▲| status =
▲| starosta = [[Sadiq Khan]]
▲| náboženské.složení = 48,4 % – křesťané, 20,7 % – bez vyznání
}}
'''Londýn''' ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''London''}} s výslovností {{Výslovnost|ˈlʌndən|En-uk-London.ogg}}) je [[hlavní město]] [[Spojené království|Spojeného království Velké Británie a Severního Irska]] ležící na jihovýchodě země 80 km<ref>[https://www.britannica.com/place/london]</ref> od [[ústí]] řeky [[Temže]]. Produkuje 20 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]] Spojeného království<ref>[http://www.cityoflondon.gov.uk/NR/rdonlyres/2CAE66FB-2DD5-41A5-B916-8FFC37276059/0/BC_RS_lpuk_0511_FR.pdf London’s Place in the UK Economy, 2005-06] – neplatný odkaz !</ref> a londýnská [[City (Londýn)|City]] je jedním z největších světových [[obchod]]ních center.<ref>[http://www.cityoflondon.gov.uk/NR/rdonlyres/131B4294-698B-4FAF-9758-080CCE86A36C/0/BC_RS_compposition_FR.pdf Corporation of London – The Competitive Position of London as a Global Financial Centre] {{Wayback|url=http://www.cityoflondon.gov.uk/NR/rdonlyres/131B4294-698B-4FAF-9758-080CCE86A36C/0/BC_RS_compposition_FR.pdf |date=20061107195042 }} – neplatný odkaz !</ref> Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Londýn se spolu s městy [[New York]] a [[Tokio]] řadí k nejdůležitějším městům světa.<ref>[http://press.princeton.edu/titles/6943.html Saskia Sassen – The Global City:New York, London, Tokyo]</ref> Pojem Londýn se používá pro území vymezené jako jeden z anglických regionů – [[Velký Londýn]].
== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny Londýna}}
[[Soubor:Great Fire London.jpg|náhled|vlevo|[[Velký požár Londýna|Velký požár]] v roce 1666 zničil značnou část města]]
I když existují důkazy o několika britských osadách na území nynějšího Londýna, první větší obec zde roku [[43]] založili [[Starověký Řím|Římané]] a nazvali ji ''Londinium''. Byla ale kolem roku [[61]] vypálena při útoku vojska [[Keltové|keltské]] královny [[Boudicca|Boudiccy]]. Obnovená osada pak velmi dobře prosperovala a významem předčila i Colchester. V [[2. století|2. století]], v době největší slávy, zde žilo asi 60 000 obyvatel.
Do 7. století vybudovali [[Anglosasové]] novou osadu, nazvanou ''Lundenwic'', asi 2 km proti proudu od původního římského města, v místech současné Covent Garden. V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav. Roku [[851]] na město zaútočili [[Vikingové]], dobyli ho a vypálili. Král [[Alfréd Veliký]] s nimi později uzavřel mír a město přestěhoval pod ochranu původních římských hradeb. Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum. Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly vrcholu v roce [[1013]], kdy [[Dánsko|dánský]] král [[Knut Veliký|Knut]] Londýn dobyl a anglického krále [[Ethelred II.|Ethelreda II.]] donutil k útěku. [[Eduard III. Vyznavač|Eduard III.]] po nástupu na trůn nechal [[Westminsterské opatství]] a [[Westminsterský palác]] obnovit.<ref name="Gateways">{{Citace elektronického periodika |titul=History and general information |url=http://www.gatewaysmoving.com/about_moving_to_london_england_uk.htm |datum přístupu=2018-08-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080223130636/http://www.gatewaysmoving.com/about_moving_to_london_england_uk.htm |datum archivace=2008-02-23 |nedostupné=ano }}</ref>
Krátce po vítězství v [[Bitva u Hastingsu|bitvě u Hastings]] v roce [[1066]] byl [[Vilém I. Dobyvatel|Vilém Dobyvatel]] korunován na krále v právě dokončeném Westminsterském opatství. Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia, ale na jeho jihovýchodním okraji dal postavit [[Tower|hrad]], který mu umožnil Londýn ovládat. Roku [[1097]] začal [[Vilém II. Ryšavý|Vilém II.]] stavět v blízkosti opatství ''[[Westminsterský palác#Westminster Hall|Westminster Hall]]'', která byla ve [[středověk]]u královskou rezidencí. Ve [[Westminster]]u sídlil královský dvůr a vláda, zatímco do City, spravované vlastní institucí [[Corporation of London]], se soustředil obchod. Obě sousední části města se postupně rozrůstaly, staly se základem moderního centra Londýna a ve [[12. století|12. století]] převzaly od [[Winchester]]u roli hlavního města.
Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce [[1100]] zvýšil na 100 000 v roce [[1300]]. V polovině 14. století však do Londýna doputovala morová epidemie (''[[černá smrt]]''), která přivodila smrt asi jedné třetině obyvatel.<ref>[http://www.londononline.co.uk/factfile/historical/ Historical Overview of London Population]</ref> [[Velký londýnský mor|Velký mor]] zasáhl město i v letech [[1665]] až [[1666]]. Další katastrofu roku 1666 potom způsobil [[Velký požár Londýna|velký požár]]. City téměř vyhořelo, ale ztráty na životech byly minimální a i díky požáru mor skončil. Obnova města pak trvala déle než 10 let.<ref name="Gateways"/>
[[Soubor:Carlo Bossoli - A view of the City of London from Bank.jpg|náhled|Londýn v 19. století]]
Po expanzi města v 18. století se v letech [[1831]]–[[1925]] Londýn stal největším městem světa. Tento růst podpořila i první železnice. Železniční síť se rozvíjela velmi rychle. V roce [[1863]] začalo v Londýně fungovat první [[Metro v Londýně|metro]] na světě.<ref name="tfl">[http://www.tfl.gov.uk/corporate/modesoftransport/londonunderground/1604.aspx London Underground: History] – neplatný odkaz !</ref> Místní samospráva měla s rozvojem města a vybudováním infrastruktury velké problémy. V letech [[1885]] až [[1889]] nastartovala jejich řešení instituce zvaná [[Metropolitan Board of Works]], kterou později nahradil první volený správní orgán - [[London County Council|Rada hrabství Londýn]].
V průběhu první světové války přednášel v letech 1915 až 1917 (a usiloval o vznik samostatného státu) na londýnské univerzitě pozdější první československý prezident profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]].<ref>[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 25, 77 - 83, 140 - 148, 159 - 164</ref>
Při bombardování za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zahynulo více než 30 000 obyvatel města<ref>[http://myweb.tiscali.co.uk/homefront/arp/arp4.html Air Raid Precautions]</ref> a bylo zničeno značné množství budov. V poválečném období se během rekonstrukce používalo hned několik architektonických stylů, čímž se charakter města změnil. V roce [[1965]] se jeho hranice posunuly a vznikl Velký Londýn. Poválečná imigrace výrazně ovlivnila složení obyvatel a z Londýna se stalo multikulturní město. Ekonomický rozvoj v 80. letech [[20. století|20. století]] mu vrátil pozici velkoměsta mezinárodního významu.
== Geografie a podnebí ==
[[Soubor:Thames Barrier 03.jpg|náhled|[[Bariéry na Temži]], největší stavitelné zábrany proti záplavám na světě]]
Londýn byl založen na severním břehu [[Temže]], a protože po staletí přes ni vedl pouze jediný most ([[London Bridge]]), město se rozvíjelo převážně na sever od řeky. Poté, co byly v [[18. století|18. století]] postaveny mosty další, začalo bez větších potíží expandovat do všech směrů, protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo Temže nepředstavovala žádnou přírodní překážku. Ačkoli se ve městě nachází několik návrší, například ''Parliament Hill'' anebo ''Primrose Hill'', nejsou nijak zvlášť rozlehlá a nepředstavovala pro rozvoj města žádnou překážku. Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys a území Velkého Londýna zahrnuje 1 577 [[kilometr|km²]].
Řeka Temže bývala daleko širší a mělčí, než je dnes. Postupně ji sevřeli do vysokých břehů a mnoho jejích přítoků svedli do londýnského podzemí. Jelikož Temže coby [[přílivová řeka]] město ohrožovala a stále ohrožuje záplavami, na ochranu před nimi byly ve [[Woolwich]]i vybudovány bariéry.
=== Podnebí ===
[[Mírný podnebný pás|Mírné]] [[Oceánické podnebí|oceánské]]. Velmi často prší, ale je to chvilkové.V červenci a srpnu může být několik dní i velmi teplo, například 10. srpna 2006 bylo 37[[Stupeň Celsia|°C]] (v posledních letech jsou v Londýně teplejší léta). Zima je chladná, ale ne moc [[Mráz|mrazivá]]. Noční teploty klesají nejníže na −2 °C a v nejstudenějších dnech bývá teplota jen kolem 0. Největší mrazy mohou být v prosinci a lednu a na přelomu února a března. V létě jsou teploty mírné, ale zřídka se mohou objevit horké dny, s teplotami kolem 30, přičemž ráno je velice teplé, i více než 20. Nejnižší naměřená teplota byla −16.6 °C. Mrazivých dnů v Londýně je méně než 30 za rok. Při ochlazeních od konce podzimu do začátku jara může být rozdíl mezi rozehřátým středem města a okrajem 5 °C. Vzhledem k občas velmi silnému oceánskému vlivu, zde mohou být některé dny v létě teplotně velmi blízké těm nejteplejším zimním a obráceně, i v zimě může být až 15. [[Bouřka|Bouřky]] jsou v létě časté. [[Sníh]] se drží na zemi 2 dny v roce a výška [[Sněhová pokrývka|sněhové pokrývky]] je 2–3 cm. [[Vítr|Větry]] vanoucí od oceánu přinášejí v létě chlad a v zimě teplo, tak jako ve všech [[Západní Evropa|západoevropských]] [[Pobřeží|pobřežních]] oblastech. Větry jsou nejsilnější v zimě, kdy zde mohou řádit divoké vichřice, takové větrné Bouře jsou obvykle 1–2 krát v roce. [[Tornádo|Tornáda]] jsou vzácná.
{{Podnebí
Řádek 341 ⟶ 365:
Pokud jde o dopravu, Londýn patří k nejrušnějším městům světa. Dopravu spravuje úřad starosty, má však jen omezený finanční vliv. Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je [[Transport for London]] (TfL). Ačkoli se síť městské hromadné dopravy řadí k nejrozsáhlejším na světě,<ref>[http://money.cnn.com/2007/06/15/pf/most_expensive_cities/index.htm CNN – World's most expensive cities]</ref> potýká se s přehuštěním a výpadky. Tento jeden z nejkomplexnějších dopravních systémů byl v roce 2006 při hlasování označen za nejlepší systém [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]] na světě.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/england/london/5294790.stm BBC – London voted best for transport]</ref>
Hlavním dopravním systémem Londýna je metro s dvanácti linkami. Toto nejstarší metro světa zahájilo provoz již v roce [[1863]].<ref name="tfl"
Roku [[1987]] bylo metro doplněno o systém lehké kolejové dopravy (DLR), který používá menší a lehčí soupravy bez řidiče; jeho síť pokrývá oblast východního Londýna a Greenwiche. Místní a mezinárodní železniční spoje (až na výjimky) neprojíždějí centrem, ale zastavují na železničních stanicích rozptýlených po okraji města. Vzrůstající požadavky na dopravu vedly roku [[2007]] ke schválení plánu na vybudování podzemní východo-západní železniční trati pod středem města; ''Crossrail'' se momentálně buduje a zprovoznění se předpokládá v roce 2018. Rychlovlaky [[Eurostar]] spojují nádraží ''St Pancras International'' s Paříží a [[Brusel]]em. Cesta do Paříže trvá asi 2 hodiny a 15 minut a do Bruselu zhruba 1 hodinu a 51 minut.
| |||