Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí

Přidáno 194 bajtů ,  před 1 rokem
+ univerita
(+ kat.)
(+ univerita)
 
Byl proponentem polské strany, měl blízko k [[Zikmund I. Starý|Zikmundovi I. Starému]], knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] a pozdějšímu polskému králi. Roku [[1515]] se dokonce oženil s jeho sestrou [[Alžběta Jagellonská|Alžbětou]], která ale roku [[1517]] zemřela.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 142 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Podruhé se oženil s [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofií Braniborsko-Ansbašskou]]. Byl stoupencem [[reformace]] a k [[Luteránství|luterství]] veřejně konvertoval.<ref>Neznámá země, s. 156</ref> Na jeho dvoře v letech [[1523]] až [[1527]] působil také radikální kazatel [[Kašpar Švenkfeld]],<ref>s. 130</ref> který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] [[Bitva u Moháče|u Moháče]] v roce [[1526]] odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]).<ref>Neznámá země, s. 150</ref> Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta Braniborsko-Ansbašského]], bratra krnovského knížete [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího]].<ref>Neznámá země, s. 242</ref>
 
Roku [[1526]] založil v Lehnici nejstarší [[protestantismus|protestantskou]] [[univerzita|univerzitu]] na světě, která měla tři [[fakulta|fakulty]], avšak po několika letech zanikla.
 
Dne 19. října [[1537]] uzavřel v [[Lehnice|Lehnici]] sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem [[Jáchym II. Braniborský|Jáchymem II.]] V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna [[Jiří II. Zbožný|Jiřího]] s Jáchymovou dcerou [[Barbora Braniborská (1527-1595)|Barborou]] a Fridrichovy dcery [[Žofie Lehnická|Žofie]] s [[Jan Jiří Braniborský|Janem Jiřím]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 139</ref> V letech [[1540]] až [[1543]] držel zástavně [[Hlohovsko]] a od roku [[1542]] [[Minstrbersko]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 413</ref> Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 141</ref>