Antependium: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odstranění odkazu na neexistující galerii na Commons; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 2:
[[Soubor:Antependium z Chebu.jpg|náhled|upright|Detail z Chebského antependia (14. století)]]
'''Antependium''' (z latinských termínů ''ante'' „před“ a ''pendere'' „viset"), někdy chybně nazývané antipendium, jindy také pallium oltářní, je název pro ozdobné, zpravidla obdélné pole, zakrývající přední stranu [[oltářní mensa|oltářní mensy]] (stolu), tedy vlastně stipes (podstavec) oltáře křesťanského chrámu. Antependia vznikala od raného středověku, asi od 9. - 10. století až do 20. století. Nejvyššího rozkvětu dosáhla v katolických kostelech v době protireformace. V současné době se u moderních oltářů čelem k lidu antependia již většinou nepoužívají. Bývají nahrazena pouhou dekorativní nohou stolu nebo pokrývkou celé oltářní menzy (ubrusem).
[[
[[
[[
== Materiály ==
Antependia se zhotovovala z různých materiálů: ze dřeva, kamene, stříbra, zlata, mědi či z textilií. V běžných chrámech bývají antependia z obecných kovů nebo dřevěná- často malovaná jako obraz, nebo mají dřevěnou konstrukci a svrchní materiál textil, zpravidla drahocenná hedvábná tkanina s vytkávaným zlatým či stříbrným desénem, nebo tapisérie nebo výšivka. Největšího rozmachu antependium dosáhlo od doby gotické do baroka. Výměnné desky se v baroku střídaly podle svátků.
* '''Zlato ''': Nejstarší tři antependia se dochovala z přelomu 10. a 11. století, v dómu v [[Cáchy|Cáchách]], v dómu v [[Basilej]]i (1012) a z chrámu sv. Ambrože v Miláně, všechna jsou tepaná ze zlata.
* '''Stříbro''': Antependia v Loretách bývají stříbrná (z Lorety na Hradčanech - nyní uloženo v depozitáři), stejně tak u milostných oltářů v poutních chrámech, například mariánský oltář v [[Mariazell]] ve Štýrsku nebo antependium sňaté z oltáře v kostele Dvou Sv. Janů v Brně, nyní zapůjčené do Moravské galerie v Brně.
* '''Ostatní kovy''' - nejčastěji měď nebo mosaz, pozlacením či postříbřením napodobuje drahé kovy, např. v poutním kostele P. Marie v Chlumu svaté Máří nebo v Loretě v Hájku u Prahy.
* '''Mramorová mozaika''' - významná antependia skládaná z různobarevných dílů mramorů, tzv. ''pietre dure'', zejména v
* '''Ostatní kámen''' - vápenec nebo pískovec, do nějž se dobře tesá reliéf, například gotické antependium v chórové kapli katedrály sv. Víta v Praze
* '''Barevný štuk, tzv. Scagliola'''- mohou mít figurální motivy, například v klášterním kostele v Oseku u Duchcova.
Řádek 25:
* [[Chebské antependium]] z doby kolem roku 1300, na lněném plátně korálková výšivka s našitými stříbrnými brakteáty, (dnes v Chebském muzeu v Chebu)
* [[Antependium z Pirny]] ze 2. čtvrtiny 14. století, na lněném podkladu hedvábím vyšívané postavy trůnícího Krista, Panny Marie a stojících světců včetně českých patronů, pod lomenými oblouky arkád (dnes Staatliche Kunstsammlungen Dresden).
* [[Třeboňské antependium]]
* hlavní oltář mariánského chrámu na Sv. Kopečku u Olomouce
* barokní stříbrné antependium ze Svaté chýše Lorety v Praze na Hradčanech (nevystaveno)
* barokní stříbrné antependium z kostela Dvou svatých Janů v Brně; Moravská galerie v Brně (zápůjčka)
* stříbrný oltář Madony Svatotomášské u augustiniánů na Starém Brně
* stříbrný oltář v Klokotech u Tábora.
== Jiná ==
* [[Parament z Narbonne]] - výjimečný příklad antependia s výzdobou malovanou a stínovanou tuší; většinou byla na tkanině jen podkresba pro výšuvku -tzv. malbu jehlou
* Antependium ze Štrasburku - tapisérie z různobarevné vlněné příze
* [[
== Poznámka ==
Řádek 50:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
|